Tento způsob cirkusu zdá se mi… (No. 4)
Skupina XY – Velké C, tak můžeme přeložit název francouzského souboru Compagnie XY a jeho inscenace Le Grand C, kterou uvádí od středy 24. srpna až do konce festivalu 4. září na letošní Letní Letné. Písmenem C začínají francouzská slova Společnost (Compagnie), Kolektiv (Collectif), Třída (Classe)… a také Odvaha (Courage), Důvěra (Confiance), Srdce (Coeur)…
Vše začíná velmi nenápadně a v tichu. Mladí akrobaté – deset mužů a šest dívek postupně, klidně a soustředěně vstupují v pološeru z hlediště na pódium a staví v jeho zadní části jeden po druhém ze svých těl třípatrovou lidskou zeď. Již tento úvodní obraz přesně charakterizoval podstatu celého dalšího dění, ve kterém kolektivní tělesná akrobacie sloužila k prohlubování krásné lidské pospolitosti. Následuje více než hodina vážného až obřadného, poctivého cvičení, ve kterém se chvíle napětí a divákova strachu střídají s uvolňujícími, odlehčenými akcemi.
Nejprve se vše odehrává v naprostém tichu, později dění střídmě doprovázejí tóny harmoniky. Francouzští akrobaté nic nepotřebují – pouze občas vytáhnou úzký špalek, na který se postaví, udělají nějaký cvik, vytvoří lidskou skulpturu, vytvoří vysokou věž. Případně donesou na jeviště malý můstek a houpačku sloužící k vystřelování mrštných „lidských střel“ do vzduchu. Všichni po sobě i naráz společně metají salta, létají vzduchem, jsou zachycování za paty partnerem stojícím vzpřímeně na kolegovi. Během večera se sdružují do nejrůznějších sestav – můžeme tak vidět třeba ragbyový mlýn, věže, pyramidy, tančící páry (tanečnice ovšem stojí na partnerovi). Akrobatické cviky provádějí bez zbytečného upozorňování na jejich složitost. Jako by cvičili pouze pro vzájemnou radost – a onu vzájemnost přenášejí do hlediště. Prostá akrobatická a gymnastická cvičení někdy zpestří jemná divadelní gesta a situace. Po jednom cvičení například akrobat elegantně upraví posunutou gumu trenýrek partnerky.
Pozoruhodná je situace, kdy si jeden z mužů lehne břichem na zem a jako by usne. Připomíná mrtvého. Po chvíli k němu přistoupí druhý, zastaví se a zalehne jej. Nelze v tu chvíli nemyslet na obraz homosexuální erotiky. Za chvíli ale přijde další muž a pár svým tělem zalehne. A přichází a další a další. Evokovalo mi to hrůzné zážitky ze školky – oblíbenou hromadu spolužáků, kde ten dole nezřízeně trpěl. Zde však – zdá se – je i ten nejspodnější klidný a spokojený. Poté, co asi šest či sedm mužů takto narušilo obvyklé způsoby tělesného kontaktu, začnou v odvráceném rohu dívky „na oplátku“ stavět překvapivě svou vlastní, čistě dívčí stěnu – věž (stoupají si na ramena)! Chlapci je za to výrazným gestem ocení: Holky jste dobrý!
Silným zážitkem je závěrečný sborový zpěv jednoduché francouzské písně bez hudebního doprovodu. Několik jejích slok na samotném konci sólově zpívá největší silák skupiny s třemi na sobě stojícími lidmi na jeho ramenou. Jeho výraz a rozechvělý hlas prozrazuje, že dospěl k maximu svých fyzických možností. Soubor stojící kolem něj jej bezhlasně pouze očima podporuje.
Snímky CHRISTOPHE RAYNAUD DE LAGE
Světla zhasla, zpěv utichl a diváci nadšeně tleskali, pískali a bouřili. Performeři se stavěli do symetrických geometrických formací a tiše ukláněli. Sem tam se usmáli a zamávali.
Komentáře k článku: Tento způsob cirkusu zdá se mi… (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
