Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 463)

Tornádo uneslo Dorotku i s její chaloupkou do země Čaroděje Oz. V roce 1 900 o tom napsal Lyman Frank Baum pohádkový román. Jím vymyšlené postavy – Dorotka, Strašák, Plecháč, bojácný Lev, vládce Oz, zlé či hodné čarodějnice, mluvící zvířata i mnohohlavé stvůry – se staly spolehlivými průvodci do usínání dětí mnoha generací.

Soubor Radosti, seskládaný z muzikálně nadaných, komediálně a pohybově disponovaných hereckých osobností, předkládá divákům Čaroděje Oze v podobě hravého, barevně rozjásaného muzikálu.

Monstrózní rám kovové konstrukce z lesklých trubek s dominantou kruhové plošiny vzdáleně připomínající vesmírnou stanici byl oživován cirkusovým kejklením pohádkových bytostí. Kubistické plochy hvězdné říše a fantaskní loutky obřích rozměrů s výrazně modelovanými výrazy tváří vytvářely atmosféru tajemného skutečna.

Šperkovnici výtečně kostýmovaných aktérů dominovaly artistní výkony všech. Choreografie zdobila hybnost pohybů efektními drobnůstkami kmitajících nohou i charakteristikami jednotlivých postav. Robotický Plecháč Jana Pavla Riedla, pohybově omezený Hastroš Jana Šťavy a bázlivý Lev Dalibora Dufka byli rozkošnými klauny, miláčky publika.

Pavel Novák je inteligentním komikem nad komiky. Virtuosem, který na malé ploše dokáže vytvořit nezapomenutelné figurky. Ozův ceremoniář s mrkacími brýlemi a příšerka s mluvící hlavou na prsou, jsou toho dokladem. Zlou čarodějnici Hadravu hrála šarmantní Barbora Dobišarová. Nalezla míru, jak představit nebezpečnost zla a přitom zůstat sympatickou. Kouzlení s okem a děravé punčocháče z ní dělalo strašidlo lehce úsměvné. Nadhled a lehkost slušela pohádkovým stvůrkám hraných Michaelou Rotterovou. Dobráckého cirkusáka hrajícího si na vladaře Oze stvořil rozesmátý bard Radim Sasínek. Jeho vyprávění bylo dětmi vnímáno se zatajeným dechem. Vedle zkušených souborových stálic se v hlavní roli Dorotky Galeové představila kurážná absolventka ostravské konzervatoře Kateřina Kocichová. Má dobrou vyřídilku a budoucnost před sebou.

Režisér Michal Sopuch prokázal schopnost úspěšně inscenovat složitost kouzel světů pohádky. Představení má potřebnou dynamiku i spád, je plné režijních nápadů a nepostrádá napětí. Skvělé jsou kostýmy a loutky Sylvy Zimuly Hanákové. Písničky Davida Rottera jsou „hybné“, příjemné, leč v paměti diváků neuvíznou. Scénář dramaturga Pavla Trtílka má milost ohebnosti českého jazyka, skvěle zvládá první část představení.

Vrcholem inscenace je prozrazování tajemství čaroděje Oz, že si Smaragdovou říši vymyslil obratný – cirkusák… Škoda. Další dění je tím oslabeno a následná dobrodružství pro diváky méně atraktivní.

Děti i paní učitelky však byly spokojené. A múza Mab řekla: Malebné, moc hezké, úsměvné představení, radost se koukat…

Co dodat… Zajděte do Radosti na Čaroděje ze země Oz, přesvědčíte se sami. A potěšíte. Věřte mi…

Brno – Komín, 9. 3. 2019

Divadlo Radost, Brno – Lyman Frank Baum, Pavel Trtílek (s použitím překladu Moniky Voskové): Čaroděj ze země Oz. Režie Michal Sopuch, scénář a dramaturgie: Pavel Trtílek, hudba David Rotter, scéna Katarína Kováčiková, kostýmy a loutky Sylva Zimula Hanáková, choreografie Hana Litterová, pohybová spolupráce a souboje Petr Nůsek. Osoby a obsazení: Dorotka – Kateřina Kocichová, Hastroš – Jan Šťava, Plecháč – Jan Pavel Riedl, Lev – Dalibor Dufek, Veliký Oz – Radim Sasínek, Hadracha – zlá čarodějnice ze západu – Barbora Dobišarová, Vrána – Michaela Rotterová / Helena Pešková, 1. a 2. Mlaskal – Pavel Novák, Vladimír Řezáč / Eliška Navrátilová, 1. a 2. Mrkal – Pavel Novák, Vladimír Řezáč / Eliška Navrátilová, 1. a 2. Čtvermoňka – Pavel Novák, Vladimír Řezáč / Eliška Navrátilová, Eldena – hodná čarodějnice ze severu – Michaela Rotterová / Helena Pešková, Glinda – hodná čarodějnice z jihu – Michaela Rotterová / Helena Pešková, Vrána – Michaela Rotterová / Helena Pešková, Strážce brány – Petr Šmiřák, Strýc – Petr Šmiřák, Teta – Leona Ondráčková. Animace loutek – herci, technika, inspice. Premiéra 8. 3. 2019 – psáno z dopolední předpremiéry.

/Z nepublikovaných Mudrování (nejen) o divadle Jaroslava Tučka/

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 14. července 2019

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 463)

1. Zdeněk Pololáník

   

   Krásně slovy popsaný děj
   představení brněnského loutkového divadla Radost proložený videem a snímky vyvolávají u čtenářů tohoto článku maximální dojem diváka, který představení viděl. Jmenované divadlo srší nápady u každé hry, kterou tam uvede. Sleduji vývoj tohoto divadla již mnoho desítek let. Jeden čas jsem se na něm podílel svou hudbou. Nevšední návrhy byly vždy s nadšením akceptovány. Jako např. hudba ke Zlatovlásce, kterou mi nahrál orchestr Gustava Broma a pod. Postupně mezi loutky přicházeli na scénu jejich vodiči, napřed jen v maskách. Kam se divadlo dostalo v současnosti, je nesrovnatelné.

   14.07.2019 (12.01), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ