Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 460)
Mám zavřené oči a poslouchám štěbetání Múzy: Festival Dance Brno 2019 končí. Přijeli tanečníci z Mariboru. Psal jste o jejich inscenaci Peer Gynt (viz Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 215). Jistě víte, že divadlo, ve kterém mají domicil, se v dobách rakouské monarchie jmenovalo Německé a město Marburg an der Drau. Maribor leží na úpatí horského masivu Pohorje a protéká jím řeka Dráva.
https://www.facebook.com/slovenskonarodnogledalisce.maribor/videos/618149365295218/?t=0
Múza se neodhání. Řekl jsem: Jiříček Karmazín byl legionář střelený do hlavy. Chvástal se, že z Drávy vylovil letadlo, které na půdě za komínem sedí na vejcích. A až mu vysedí mladé, že mě posadí na křídlo a poletíme do Mariboru na pouť.
A jéje, povzdechla si múza. To dělají ta vedra, To nic, to přejde. A pokračovala. Umělecký ředitel Baletu Slovinského národního divadla Edward Clug v choreografické novince Hora, původně vytvořené pro Dortmundský balet, navazuje na hudební odkaz rodného Rumunska. Zkoumá vztah mezi klíčovými událostmi v našich životech a silou rituálů…
Blížím se k impozantnímu chrámu kultury. Zelený pruh mezi klokotavými fontánkami, pojednaný ležícími, připomíná Manetovu Snídani v trávě. Maminka tahá zcela smáčenou dívenku z clony padající vody. Básník by řekl – léto budiž pochváleno…
Na jevišti prosvítají z mlhavého šera bílé obrysy uzounké lávky, vlnovky, ve tvaru hrbů velblouda. Může to být silueta hory nebo také mostní klenutí. Zní hudba. Jemná. Líbezná.
Vesničané vstupují na palouk. Jejich taneční kroky jako by brouzdaly ranní rosou. Dívky laškují s chlapci. Doteky těl jsou plaché. Chtivé ruce nadnášejí mladinkou krasavici po oblinách můstku jako po bělostné pěně vlny moře. A ještě a ještě. Lávka je skluzavkou. Dívka sedí na mostku. Sní. Mládenec odpočívá. V prohlubni lávky trčí jeho nohy. Hlasy halekají. Jako kdysi dávno na valašských kopaninách. Pohyby se stávají divočejšími. Žluté a modré ponožky tanečníků a kolové sukně tanečnic dotvářejí obraz časů zmizelých. Neobvyklá, krokově bohatá choreografie je naplňována vynikajícími výkony tančících. Jímavost hudby podtrhuje kouzlení světel. Bílá silueta vlnovitého mostu posunována svalnatým Atlasem se otáčí kolem své osy. Jevištní dění utichá.
Mohutný aplaus čeří vzduch. Volání Bravo je odměnou děkujícím se tanečníkům…
Mab šeptá: Nádherná hudba. Pan choreograf je velký kumštýř. Stvořil pohybovou báseň…
O přestávce sleduji všeobecné nadšení diváků. Chválou nešetří ani domácí přední tanečníci.
Múza napovídá. Ve druhé části večera vystoupí mariborští v díle nazvaném Cantata, které vytvořil choreograf světové proslulosti Mauro Bigonzetti v roce 2001 pro lisabonský baletní soubor Cubelkian. Premiéra Cantaty se odehrála v Mariboru 8. března 2019. Uvidíme celé spektrum středomořského tance. Písně jižní Itálie bude hrát a zpívat Gruppo musicale Assurd.
Na zšeřené jevištní ploše se chvěje obrázek skupiny tanečníků. Jako by se roztřeseným přístrojem promítal červeně laděný film. Zní chraplavý hlas harmoniky. Tanečníci se rozbíhají. Zaplavují jeviště jako velká voda. V krátkých sólech, duetech i ve sborových výstupech jsou horkokrevnými Jižany. Dovedou špásovat i milovat. Ohnivé reje střídají s něžnostmi a škádlením. Posedávají v kruhu jako pasáčci při pastvě. Milenci blouzní. Vzplanutí zamilovaných podmalovávají tklivé melodie. Dvě blonďaté treperendy vystoupí z davu, buší do sebe pěstmi a s italským temperamentem hlasitě pokřikují. Nastává veselý mumraj doprovázený jásavými tóny harmoniky. Kytara drnčí, tempo se stupňuje. Je strhující. Tanečníci udivující zvládáním technicky náročných prvků pohybu. Náhle strnou. Z napřažených dlaní posílají do publika fouknutí vánku.
Diváci bouří. Vstávají ze sedadel, hvízdají, křičí bravo a aplaudují… Tanečníci jsou obdarováváni růžemi. Publikum stále bouří. Aktéři vhazují růže do hlediště…
Jednu z nich zachytí Mab. Skvostná podívaná. Parádní festival, říká múza.
Dodávám: Brno se stalo přitažlivým pro prvotřídní umělce světa.
Rozzáření vycházíme z divadla. U fontánek se zchlazují lidé.
Brno – Komín, 25. 6. 2019
Slovensko Narodno Gledališče Maribor, Maribor, Slovinsko: Hora / Cantata. Choreografie Edward Clug / Mauro Bigonzetti, hudba Balanescu / Gruppo Musicale Assurd. Hora: Choreografie Edward Clug, asistent choreografa Matjaž Marin, scéna Marka Japlja, kostýmy Leo Kulaš. Cantata: Choreografie Mauro Bigonzetti, asistent choregorfie Carlos Prado, kostýmy Helene Medeiros. Tančí Catarina de Meneses, Asami Nakashima, Branka Popovici, Ines Petek, Ema Perić, Hristina Stojčeva, Tetiana Svetlična, Mirjana Šrot, Satomi Netsu, Olesja Hartmann Marin, Jelena Lečić, Vanja Vitman, Yuya Omaki, Ionut Dinita, Mircea Golescu, Tiberiu Marta, Aleks Šišernik, Alexandru Pilca, Sytze Jan Luske, Gaj Žmavc, Filip Jurič, Cristian Popovici / Tomaž Roblek. Premiéra 8. března 2019. Psáno z uvedení na festivalu Dance Brno 24. června 2019 v Janáčkově divadle.
///
Více o festivalu Dance Brno na i-DN:
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 460)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Baletní večer
poskládaný z několika samostatných námětů a jejich adekvátních ztvárnění Jaroslav Tuček kromě slov doprovodil videoukázkami. Tím krásně přiblížil obraz o náplni baletního večera který přijel na brněnský festival prezentovat svoje umění.
Obdivuhodné je, že při tom množství baletů lze do nekonečna vymýšlet nové kreace, na netradiční náměty, ať již epické, či abstraktní.
06.07.2019 (11.00), Trvalý odkaz komentáře,
,