Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 496)

Podzim života je vratká bárka. Nedobře se mi dýchalo. Schody do hracího sálu divadla jsem vyšplhal a usedl vedle bělovlasého pána. Byl hovorný. Jedu z Jihlavy. Včera jsem se koupal v moři, jsem lékař, je mi sedmdesát, nohy mi neslouží. V autě mi nešlo sešlápnout brzdu, ale jsem tady. A co vy jste zač, mladíku…?

Před námi na podlaze byl narýsován vesmírný kruh s hvězdou uprostřed, do poloviny obepnutý vysokou, umělecky pojednanou lasturou okrových barev. Abstraktní vlysy na ní připomínaly hlavy pádících koní.

Před horní část skořepin sjela baterie monitorů, u dvou po stranách postavených televizních kamer se rozsvítila červená světýlka. Hudebníci hráli blues, moderátor vítal diváky na jubilejním stém vysílání diskusního pořadu, který se pravidelně věnuje kulturním, sociálním a politickým fenoménům dnešní Evropy v souvislostech.

Pánové, kdo je podle vás Quijote?

Muzikanti se proměnili ve vědátory a před užaslým obecenstvem se počala odvíjet televizní show…

Quijote byl, je a bude absurdním hrdinou… / Levicovým aktivistou… / Symbolem všech, kteří jsou absurdní svým životem, tragičtí svým údělem nebo volbou… / Cervantesův román, Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, je prvním evropským románem… / Cervantes shlíží na svět z vrcholku renesance…

Ohnivý Španěl tvrdil a výřečná Češka jeho slova překládala do češtiny: Don Quijote vznikl na poloostrově, který byl a dodnes je iberský, indiánský a mestický, černý a mulatský, atlantický a pacifistický, středozemní a karibský, křesťanský, arabský, židovský, řecký, latinský…

Na půlkruhovou skořepinu jsou promítány „dotáčky“, výjevy z drsných soubojů honáků krav a koní. Od koltů se jim kouří. Diskutující se střídají. Jejich slovní potyčky jsou přehlídkou uvěřitelných lží, pokroucených tezí, uznávaných pravd a bonmotů. Herci odskakují k hudebním nástrojům, zpívají, obsluhují kamery, mění se v odrůdy namyšlených nositelů názorů. Jsou neodolatelní. Do obecenstva vystřelují gagy jako šípy a tetelí se rozkoší z výbuchů smíchu.

Dějová linie televizní show je prokomponována příběhem moderátora zarputile ochraňujícího „svůj“ pořad. Střety s možnými nápadníky obohacují inscenaci o dramatické rozměry umožňující pochopit realitu bolesti tvůrců, kterým uniká život mezi prsty. Moderátorovo marné hledání Dulcinely a ohlížení po zvídavém chlapci, jsou smutky jeho bytí… Závěrečné pálení stránek Cervantova románu v kotlíku věčného ohně je hořkou tečkou života a mementem představení. Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš… O setrvání paměti jmen rozhodnou generace těch, co přijdou po nás…

Nadšený potlesk diváků završil premiéru. Don Quijote je úspěchem velikým. Jan Mikulášek, Martin Sládeček, Marek Cpin spolu s celým kolektivem tvůrců útočili na vnímavost publika naplno a vším. A sugestivně navodili atmosféru díla…

Ve vynikající inscenaci exceloval představitel televizního moderátora Dušan Hřebíček. Mistrovskými výkony se blýskli Dalibor Buš, Dominik Teleky a Milan Holenda. Zazářila i nová akvizice souboru Sylvie Krupanská. Skvělé byly i výkony všech ostatních: Ivany Hloužkové, Tomáše Žilinského, Ondřeje Kokorského, Filipiny Cimrové, Růženy Dvořákové a Vladimíra Hausera.

Brno – Komín, 28. 10. 2019

Divadlo Husa na provázku, Brno – Miguel Cervantes, Jan Mikulášek, Martin Sládeček: Don Quijote. Režie: Jan Mikulášek, dramaturgie: Martin Sládeček, výprava: Marek Cpin, asistent režie: Marek David, asistentka dramaturgie: Marie Mlatečková, inspice: Hana Senková, foto: Ivo Dvořák. Osoby a obsazení – Moderátor: Dušan Hřebíček, Asistent: Milan Holenda, Dulcinea: Ivana Hloužková, Host 1: Dalibor Buš, Host 2: Tomáš Žilinský, Host 3: Sylvie Krupanská, Host 4: Dominik Teleky, Španěl: Ondřej Kokorský, Tlumočnice: Filipína Cimrová, Host 5: Růžena Dvořáková, Host 6: Vladimír Hauser, Chlapec: Martin Sova, Vincent Mišun. Premiéra 25. 10. 2019 v hlavním sále Divadla Husa na Provázku (stopáž 110 minut bez přestávky).

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 3. listopadu 2019

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 496)

1. Zdeněk Pololáník

   

   Příběh starý,
   mnohokráte a v mnoha podobách zpracovaný a ve světě uváděný je stále inspirující na to, aby se objevoval v nových inscenacích a přinášel nový pohled a nové myšlenky, jak je patrno v tomto článku Jar. Tučka.

   05.11.2019 (15.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ