Divadelní noviny > Zprávy

Zemřela Taťana Fischerová

Taťana (Táňa) Fischerová

6. 6. 1947 Praha – 25. 12. 2019 Černošice

Herečka, politička, spisovatelka a moderátorka, v letech 1967-1973 členka pražského Činoherního klubu. V roce 2002 byla zvolena do Poslanecké sněmovny za volební obvod Praha jako nezávislá za stranu Unie svobody-DEU. Mandát jí skončil v červnu 2006. V historicky první přímé volbě v roce 2013 kandidovala v prezidentských volbách (získala 3,23 procenta hlasů, hlasovalo pro ni 166 211 lidí), v posledních letech se věnovala především charitativní činnosti.

Otec Jan Fischer (Fišer) byl divadelní režisér, za války vězněný v Terezíně a Osvětimi. Matka byla baletkou také za války vězněnou v Terezíně a Osvětimi. Vedle Táni (jak si Taťana nechala říkat) měli ještě mladšího syna Jana.

Jako malá zpívala v dětském pěveckém souboru a díky němu se poprvé dostala do rozhlasového studia. Po maturitě na jedenáctiletce začala v roce 1965 studovat herectví na brněnské Janáčkově akademii múzických umění, školu ale nedokončila. Po dvou letech studia nastoupila do pražského Činoherního klubu, kde působila šest sezon do roku 1973, kdy ji z politických důvodů neprodloužili smlouvu. Vystupovala tam například v inscenacích Višňový sad, Strýček Váňa či Na dně a hostovala také v recitálech dua Vodňanský-Skoumal. O tomto období prohlásila: Činoherní klub a celá ta éra byla pro mě divadelním rájem, který se už nikdy nevrátil.

Od roku 1973 byla členkou pražského činoherního divadla pro děti a mládež Divadlo Jiřího Wolkera (dnes Divadlo v Dlouhé), kde našla uplatnění i ve světové klasice (Zdravý nemocný, Sen noci svatojánské). Odtud odešla v roce 1977 po narození syna Kryštofa, který byl postižený dětskou mozkovou obrnou. S jeho otcem, hudebníkem Petrem Skoumalem, se záhy poté, co vyšla najevo diagnóza, rozešla, což ale nikdy s narozením syna a jeho postižením nespojovala (více dokument ČT z roku 2006 13. komnata Táni Fischerové). Od té doby žila ve svobodném povolání. Hostovala například v Laterně magice (Černý mnich, Rváč) nebo ve Viole (Punčochář), příležitosti jí nabídly i mimopražské scény, například Krajské divadlo v Kolíně.

V sedmdesátých a osmdesátých let však byla prakticky vytěsněna z uměleckého života. Spolupracovala zejména s režiséry Janem Kačerem a Evaldem Schormem, točila filmy s Antonínem Mášou, Jaromilem Jirešem, Miloslavem Lutherem a Karlem Kachyňou.

Na filmovém plátně se však příliš neuplatnila. Poprvé se objevila pod režijním vedením Vladimíra Čecha ve snímku Kohout plaší smrt v roce 1961. Hrála také ve filmech Hotel pro cizince (1966), Lev s bílou hřívou (1986) nebo Svědek umírajícího času (1989), nikdy však nedostala velkou roli. Po roce 1989 se objevila v seriálu Konec velkých prázdnin (1994).

V lednu 1997 byla spolu s hercem Janem Třískou svědkyní na veřejnosti utajené svatbě Václava Havla a Dagmar Veškrnové v Praze na žižkovské radnici. S Veškrnovou se znala z divadla – působily společně v Divadle Jiřího Wolkera. Někdejší kolegyně byly tehdy navíc shodně v jiném stavu a staly se z nich přítelkyně.

Vedle herectví se řadu let věnovala charitě a politické činnosti. Působila v nadacích a občanských sdruženích. Ve volbách v roce 2002 byla zvolena do Poslanecké sněmovny (volební obvod Praha) jako nezávislá za stranu Unie svobody-DEU. Do sněmovny se dostala zásluhou velkého počtu preferenčních hlasů. Byla členkou Petičního výboru a Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Ve sněmovně setrvala do voleb v roce 2006.

V červenci 2012 vyslyšela výzvy svých blízkých spolupracovníků a rozhodla se kandidovat na prezidentku. Sbírání podpisů hodlala nechat na svých příznivcích, do kampaně nechtěla investovat. Nakonec se jí podařilo získat víc než 72 000 podpisů a byla zaregistrována jako oficiální kandidátka na post prezidenta České republiky. V prezidetských volbách pak získala 3,23 % hlasů a nepostoupila do 2. kola.

Koncem března 2013 se stala předsedkyní Českého helsinského výboru a nahradila tak Annu Šabatovou, která v čele výboru působila pět let.

Její velkou láskou byla poezie, jíž se věnovala v Divadle Viola a Lyře Pragensis. Její melodický hlas, jakoby stvořený pro lyrické verše, zněl často i z rozhlasu.

Společně se zpěvačkou Martou Kubišovou a režisérem Janem Kačerem řadu let moderovala televizní adventní koncerty, které získávají nemalé prostředky na charitativní činnost.

Byla autorkou tří povídkových souborů. S novinářkou Danielou Brůhovou vydala i svou autobiografii (psanou formou rozhovoru) Nežít jen pro sebe (Portál 2002, resp. 2012 – doplněné vydání).

O jejím úmrtí dnes na Facebooku s odvoláním na rodinu informovala Monika Šatavová, její bývalá asistentka, a potvrdila je ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová. Podle dostupných informací Fischerová zemřela po boji s rakovinou.

Dnes odpoledne umřela má nejlepší přítelkyně Táňa Fischerová. Každý nese odchod svých nejbližších jinak. Já těžce a dlouho. S Táňou jsme byly před 45 lety ve stejném angažmá, s Táňou jsme čekaly ve stejnou dobu dítě, s Táňou jsem se radila, smála i plakala. S Táňou jsme na sebe byly napojené. S Táňou nezištnou, statečnou, sofistikovanou, vzdělanou. S Táňou krutě upřímnou, citlivou, urputnou, ochranitelskou. S Táňou trpící, smějící se stejným věcem. S Táňou bojovnou, bojující, milující, milovanou, krásnou ve svém křehkém těle se silným svobodným duchem. Táňa byla jako anděl šustící křídly pro každého, kdo potřeboval pomoc. Leť, Taňuldo, nahoře Tě asi potřebují. Nikdy nezapomenu, napsala na svůj profil na facebooku Dagmar Veškrnová-Havlová.

• Autor: DN
• Publikováno: 25. prosince 2019

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Taťana Fischerová

1. Sylvia 7Frankovská

   

   Stromy zomierajú postojačky.
   Este pred tromi mesiacmi moderovala pani Fischerová s noblesou Cenu VIZE 97. Bola to oslava úcty k životu oslávenca i oceneného. S tým jej hlbokým patetickým hlasom pomaľovala vždy priestor Pražské křižovatky slávnostými farbami, ktoré jej darovalo pierko času pre naše chvíle očakávaných zrelých slov laudantov i laureátov.
   A potom zrazu prišli cherubíni a pozvali ju k svojmu obetnému stolu, vôbec nemysleli na to, ako tu bude chýbať i otcovi Hippokratovi, ktorý učil odkazom svojich dnešných žiakov v bielych plášťoch väčšej statočnosti, odvahe a umnej pomoci svojim blízkym.

   30.12.2019 (17.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. DN

   

   Poslední rozloučení
   se uskuteční ve středu 8. ledna od 11.00 ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze. Oznámil to v pondělí 30. prosince její bratr Jan Fischer.
   Lidé také mohou navštívit pietní místo, které blízcí Fischerové vytvořili se svolením městské části u kostela svatého Štěpána v Praze 2. Každý, kdo bude chtít, může přijít zapálit svíčku, uvedl za přátele Fischerové Robin Čumpelík. Pietní místo se nachází v parčíku u kostela v ulici Na Rybníčku, který se na noc zavírá.
   Ve středu 15. ledna od 19.00 se bude v Malostranské besedě konat vzpomínkový večer, který připravují přátelé a spolupracovníci Fischerové. Oznámil to herec a režisér Jan Kačer.

   02.01.2020 (3.05), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ