Divadelní noviny > Zprávy

Zemřela Jarmila Kůrová

Jarmila Kůrová Manšingrová

12. 3. 1934 Bratislava (Československo) – 21. 1. 2020 Praha

Bývalá sólistka baletu, pedagožka a baletní mistryně Národního divadla v Praze. Zasloužilá umělkyně (1969). 

Rozená Manšingrová. Po studiu na Baletní škole Elly Fuchsové-Lehotské a na gymnáziu v Bratislavě se stala v patnácti letech členkou baletu Slovenského národního divadla. Po šesti letech angažmá, už jako sólistka, absolvovala roční stáž na věhlasné baletní akademii Agrippiny Vaganové v Leningradě (nyní Petrohrad) u A. I. Puškina a F. I. Balabinové. Nabídku na místo sólistky baletu v tamním Mariinském divadle odmítla a vrátila se do Slovenského národního divadla.

V roce 1957 přijala angažmá v Národním divadle v Praze a stala se zde primabalerínou. V letech 1964 – 1973 působila spolu se svým manželem, tanečníkem a choreografem Miroslavem Kůrou, v tehdejším Státním divadle v Brně. Do pražského Národního divadla se  vrátila jako pedagožka, baletní mistryně a asistentka choreografa v roce 1973 a pracovala zde až do roku 1991.

Její doménou byly velké role klasického i soudobého repertoáru, zejm. Odetta a Odilie v Labutím jezeře (SND Bratislava 1953, ND Praha 1960, Brno 1966), Marie v Bachčisarajské fontáně (SND Bratislava 1954, ND Praha 1960), Mášenka v Louskáčkovi (SND Bratislava 1956), Smeraldina ve Sluhovi dvou pánů (ND Praha 1958), Paní Měděné hory v Kamenném kvítku (ND Praha 1960), Mechmene Banu v Legendě o lásce (ND Praha 1963), Julie v Romeovi a Julii (Brno 1965). Některé z těchto partů ztvárnila ve více nastudováních. Její životní rolí se stala Giselle (Brno 1968), kde uplatnila svou vytříbenou taneční techniku i vnitřní prožitek role.

V roce 1958 účinkovala též v programu Laterny magiky na Expo 58 v Bruselu a spolupracovala s Alfrédem Radokem. Vystupovala v belgické televizi a v roce 1960 realizovala s M. Kůrou pohostinská představení pro královskou rodinu v Maroku. Svým honorářem přispěla na následky zemětřesení, které postihly město Marrakesh. V šedesátých a sedmdesátých letech vytvořila řadu tanečních postav v televizních baletních inscenacích v režii P. Weigla a choreografii M. Kůry. Účinkovala například ve filmu Víly, což byla adaptace baletu Giselle, nebo ve filmové adaptaci Labutího jezera nazvané Pas de quatre.

Řadu sólistů Národního divadla připravovala na přední role v klasických i moderních baletních představeních. V letech 1964 – 1973 byla pedagožkou Taneční konzervatoře Brno. Od roku 1972 vyučovala také na Pražské konzervatoři jevištní a výkonnou praxi. Od roku 1978 vedla baletní kurzy při Stage International de Danse v Marseille. Baletní mistryně Českého baletního divadla (1993/94) a Baletního divadla Praha (1996/97).

Byla manželkou tanečníka Miroslava Kůry a matkou Jany Kůrové, primabaleríny Národního divadla.

O jejím úmrtí informoval její manžel.

• Autor: DN
• Publikováno: 23. ledna 2020

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Jarmila Kůrová

1. Marie Kůrová

   

   Miroslav Kůra měl bratra Gustava Kůru,
   ten působil v cirkuse Internacional (inspektor manéže). Jeho manželka Karla a syn Jack – kuželky. Byli to moji hodně vzdálení příbuzní. Setkali jsme se osobě a i s mým otcem, když hostovali v našem městě. Jack byl u nás i osobně na návštěvě. Bylo to v r. 1966. Potom jsme se bohužel nikdy nesetkali, já jsem jela do Brna za Miroslavem Kůrou do divadla, ale bohužel tam ten den momentálně nebyl. Moc jsem toho litovala.

   15.05.2020 (9.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ