Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 527)
Do Polárky vtrhl dravec: režisér Matěj T. Růžička. Dle románu Antonína Zhoře Kulhavý šermíř napsal scénář zachycující dobrodružný život významného českého malíře z dob národního obrození Jaroslava Čermáka, navrhl scénu a se souborem Polárky nastudoval vskutku pozoruhodnou inscenaci.
SNDK 1966. Repro archiv
Matěj T. Růžička patří k režisérům ovládajícím principy tvorby „chudého divadla“. Pamatuji se na jeho herecké kreace z dob studií a v paměti mám i slavnou éru Divadla v 7 a půl, kterému šéfoval a kde režijně vytvořil řadu znamenitých inscenací. Dovede z mála vykouzlit obrazivé iluze. Svícením stvořit tajemnost, romantičnost i dramatičnost příběhu. Světelnými střihy určit rytmus představení. Je tomu tak i ve scénické kompozici o malíři Jaroslavu Čermákovi.
Scéně dominuje obdélníkový rám vysokého praktikáblu. Je vstupní branou i průhledem do jiných světů. K němu seskládané praktikáblové schody jsou horami. Jejich zdolávání vyžaduje od aktérů odvahu a pohybovou lehkost.
Příběh se otevírá skotačením dětí v bílých uniformách školáků a krkolomným pádem jednoho z nich. Hrdina je uložen do úzké bedny podobné rakvičce, kde mu nehybnost má pomoci ke srůstu zlomené nohy. Nehybný Čermák si krátí dlouhé chvíle kreslením…
Matěj Záhořík zpodobnil výstižně a také působivě malíře Ludvíka Gallaita. Foto Ivo Dvořák
Růžička rozpoutává jevištní dění v bláznivou komedii. Kulhající Pražák putuje. Belgie, Paříž, Černá Hora, Bretaň. Kam se vrtne, tam je mu v patách tajná policie. Je podezřelý. Miluje krásnou Hyppolitu Gallaitovou. Svádí souboje, uniká slídilům, kreslí a maluje…
Nejdůležitějším elementem jeviště jsou pro režiséra herci. Vede je k vytváření výrazných podob postav. Vymýšlí pro ně artistní i humorné akce. Pointuje slovní i pohybové gagy. Herci jsou klauny, gagmany, kaskadéry, dravými rybami v bystré vodě. Tempo představení je závratné, výbuchy diváckých smíchů časté.
Táňa Hlostová je svůdnou Francouzskou, osudovou ženou, pro kterou láska k českému malíři je vším. Foto Ivo Dvořák
Táňa Hlostová je svůdnou Francouzskou, osudovou ženou, pro kterou láska k českému malíři je vším. Roli Hyppolity si vychutnává. Hyppolitinu dceru Amélii Gallaitovou hraje Marie Nešporová jako výbušnou rebelku. Báječná je dvojice tajných policajtů, komiků par excelence – Václava Dvořáka a Víta Malechy.
Báječná je dvojice tajných policajtů, komiků par excelence – Václava Dvořáka a Víta Malechy. Foto Ivo Dvořák
Matěj Záhořík zpodobnil výstižně a také působivě malíře Ludvíka Gallaita. Dařilo se i Jaroslavu Tomášovi v postavě revoltujícího Soběslava Pinkase. Hereckou noblesu a lehkost předvedl Tomáš Sukup v rolích Vikomta, Kapitána a Vojvody Mirka. Lidovou notu představila hubatá Monika Okurková v roli věrné služebné Matyldy. Jejímu láteření nescházel vtip a říz. Scházel jen větší důraz na srozumitelnost vykřičených vět. Hlavního hrdinu, malíře Čermáka, hrál výtečný Alfred Texel. Byl duší představení. Umírá v rukou Matyldy…
Malíře Čermáka hrál výtečný Alfred Texel (vlevo), hereckou noblesu a lehkost předvedl Tomáš Sukup. Foto Ivo Dvořák
Jedinou výtku k představení pronesla múza Mab: Mohlo být o něco málo minut kratší. Dvě hodiny, i když s pauzou, je zbytečně mnoho. Škrty by dílu prospěly…
Řekl jsem: Výtečná byla i scénická hudba. Nevtíravá, ladící atmosféru. Na příští režii Matěje T. Růžičky se těším. Chlad před Polárkou však utnul řeč i myšlení.
Brno – Komín, 29. 1. 2020
Divadlo Polárka, Brno – Antonín Zhoř: Kulhavý šermíř. Scénář a režie: Matěj T. Růžička, dramaturgie: Karolina Ondrová, scéna: Matěj T. Růžička, Jaromír, kostýmy: Kateřina Bláhová, asistent kostýmů: Julie Ema Růžičková, hudba: Adam Hlavatý, Jáchym Panáček, světelný design: Bob Racek, pohybová spolupráce: Tomáš Sukup, asistent režie: Sabina Kašparová. Obsazení – Jaroslav Čermák: Alfred Texel; Matylda: Monika Okurková, j.h. / Anna Hřebíčková, j.h.; Ludvík Gallait, Sedlák Klapka: Matěj Záhořík; Hyppolita Gallaitová: Táňa Hlostová; Amélie Gallaitová: Marie Nešporová, j.h.; Policajt: Václav Dvořák; Policajtův slouha, Námořník: Vít Malecha; Soběslav Pinkas, Hostinský: Jaroslav Tomáš; Vikomt, Kapitán, Vojvoda Mirko: Tomáš Sukup. Premiéra 25. 1. 2020. Psáno z reprízy 28. 1. 2020.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 527)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Polárka
evidentně roste inscenačními nápady, provedeními, výtečným obsazením i všemi složkami při každé hře, se kterou přichází. Znám toto divadlo asi půlstoletí a upřímně mu přeji další nápady a radost z jejich realizace.
09.02.2020 (17.06), , Trvalý odkaz komentáře,