Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřel Zdeněk Karel Slabý

    Foto archiv

    Zdeněk Karel Slabý

    9. 6. 1930 Praha – 11. 3. 2020 Praha

    Spisovatel, publicista, kritik a překladatel z němčiny, ruštiny, srbochorvatštiny a dalších jazyků. Věnoval se především literatuře pro děti a mládež a hudební publicistice.  

    Vystudoval klasické gymnázium na Žižkově v Kubelíkově ulici, kde byli jeho profesory Vojtěch Jirát a Vladimír Kovářík. Během války se seznámil s Jaroslavem Foglarem a stal se členem jeho oddílu. Maturoval v roce 1949. Již jako oktaván navštěvoval přednášky Jana Mukařovského na FF UK. V letech 1949–1953 vystudoval český a ruský jazyk na Filosofické fakultě University Karlovy. Jeho vyučujícími byli Bohumil Mathesius, Hugo Siebenschein, Karel Krejčí, Jaromír Malý a Václav Černý.

    V septimě (1948). Foto rodinný archiv

    Během studia spolupracoval s novinami Mladá fronta a s Československým rozhlasem, pro který připravoval spolu s dalšími autory pořad Rozhlasová čítanka. Absolvoval diplomovou prací o Konstantinu Bieblovi, se kterým se ještě stačil osobně setkat.

    Na obálce časopisu Junák č. 8/1946 (vpravo). Repro archiv

    S Jaroslavem Foglarem. Foto rodinný archiv

    Se spolužáky založil Divadlo poezie, kde působili Milan Kundera, Karel Šiktanc, Miroslav Florian, Jiří Šotola a další. Po absolutoriu byl asistentem na katedře české a slovenské literatury. V roce 1958 odešel do SNDK, kde byl redaktorem a později šéfredaktorem časopisu Zlatý máj. V době normalizace (v roce 1971) byl odvolán a působil jako dramaturg divadla a galerie Albatros. Po celou dobu psal knihy pro děti a mládež. Vydal fantaskní knížky Tři banány aneb Petr na pohádkové planetě (1964), Bukukururuna (1968) či Pohádkový detektiv Břetislav Hostivít (1973), které jsou dodnes považovány za vrcholy žánru dětské poválečné literatury u nás.

    S ilustrátorkou Věrou Faltovou na besedě o Kocouru Vavřincovi v Lounech. Foto rodinný archiv

    Spolu s manželkou Dagmar Lhotovou byl autorem příběhů o kocouru Vavřincovi a jeho přátelích, které do podoby komiksu zpracovávala malířka Věra Faltová. Komiks se ke čtenářům poprvé dostal v roce 1967, historicky tak předešel podobně laděný a známější Čtyřlístek. Pod pseudonymem Kryštof Matouš zpracoval náměty Ondřeje Sekory o mravenci Ferdovi. Je též autorem řady literárně teoretických článků o dětské literatuře a překladů z cizích jazyků. Další jeho pseudonymy a šifry: Petr Lhota, dr. Zdeněk; aby, Z. K. S., PeL, KryM. V roce 1990 se vrátil do čela časopisu Zlatý máj.

    Se svým synem, hudebním publicistou Petrem Slabým. Foto Karel Šuster

    V roce 1991 byl na půlroční stáži na Mezinárodním institutu dětské knihy v Ósace. Po návratu pravidelně publikoval své články, profily a recenze v časopisech UNI, His Voice či ve slovenském magazínu Hudba. Současně spolupracoval s Čs. rozhlasem, kde například vytvářel dramatické koláže o Louisi Armstrongovi, Jaroslavu Ježkovi či třeba i o skupině Beatles. Pro stanici Vltava připravoval od roku 1996 pořad Svět jiné hudby (od roku 2003 společně se synem Petrem). Právě „svět jiné hudby“ byl jeho vlastním světem, kde mohl krásu českého jazyka, který tak miloval, plně a hravě využít k popisu hudby při psaní recenzí.

    Foto archiv

    Jako editor připravil k vydání díla Konstantina Biebla a Karla Poláčka. Do češtiny přeložil díla Ľubomíra Feldeka, Josefa Guggenmose, Dušana Radoviće či Kurta Davida. Jeho vlastní díla literatury pro děti vyšla v zahraničí v mnoha opakovaných vydáních. Vedle této literatury se věnoval hudební publicistice, psal především pro časopis UNI. Je autorem publikace Hudba černá a bílá (1984) o historii jazzu nebo spoluautorem (se svým synem Petrem) dvoudílné encyklopedie experimentální hudby Svět jiné hudby (2002, 2007).

    Dcera Nina Jelínková, rozená Slabá (* 1957) vystudovala ČVUT obor pozemní stavitelství, je průvodkyní v Praze. Syn Petr Slabý (* 1963) je filmový scenárista, režisér a hudební publicista.

    O jeho úmrtí informoval jeho syn Petr Slabý. Poslední rozloučení se konalo 17. března v Malé obřadní síni strašnického krematoria.

    • Autor:
    • Publikováno: 20. března 2020

    Komentáře k článku: Zemřel Zdeněk Karel Slabý

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      V mém životě bylo
      (a naštěstí někteří stále ještě jsou) několik formotvorných a názorotvorných kritiků a publicistů v oboru jazzové, folkové, rockové a experimentální hudby, kteří mi – a doufám i mnoha dalším – otevírali neznámé hudební obzory a učili své čtenáře a posluchače orientovat se v nich. Inspirovali je k vlastním výletům do tohoto vesmíru, k vlastním hledáním a objevováním. Z. K. Slabý byl jedním z nich. Ač se dožil požehnaného věku, bude tu velmi chybět. Snad jeho syn převezme štafetu po něm.

      20.03.2020 (21.42), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Ivo Novotný

      Avatar

      Není zde zmínka
      o knížce „Tajemství oranžové kočky“, ta byla vydána jako dětská detektivka v roce 1968 a kterou pod jeho vedením psali postupně spisovatelé z různých zemí, každý jednu kapitolu, jako štafetu.

      09.07.2020 (10.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,