Elias Canetti: Zachráněný jazyk / Pochodeň v uchu / Hra očí
Elias Canetti: Zachráněný jazyk / Pochodeň v uchu / Hra očí (1977, 1980, 1985, česky 1996, 1998)
O jedné divadelní bibli bych mluvit nemohl, i když zrovna Bible by mohla stát na čelném místě. Protože mnohaletý dialog s Biblí je nejlepší školou v dobývání se k textu, k jeho podstatě, která není něčím fixním, ale neustále se proměňujícím při každém dalším čtení.
Ale raději bych se zde zabýval formátem přece jen skromnějším, autobiografickou trilogií Eliase Canettiho. Píšu o ní po paměti, četl jsem ji před lety. V každém díle Canetti tematizuje jiný smyslový orgán. V Zachráněném jazyku se vrací do dětství, ke kterému patřila spleť různých jazyků a kultur, typická pro kosmopolitní židovskou komunitu na Balkáně před světovými válkami. Druhý díl nese titul Pochodeň v uchu a ústřední motiv je akustický. Jde o zážitky z legendárních čtení Karla Krause v předválečné Vídni. Poslední je Hra očí, ve které ty nejdůležitější oči patří dceři Gustava Mahlera, sochařce Anně, mlčenlivé, o to více vidoucí a skrze sílu svého pohledu panující nad zamilovaným Canettim.
Tento zvláštní stylizovaný životopis mě nejvíce ovlivnil tím, jak se v něm autor propadá do konkrétních vjemů, vynořujících se v paměti. Popis předmětů, osobností či rozhovorů je tak umanutý, že se od zachycované skutečnosti odpoutává a stává se autonomním. Pamatuji si Canettiho uhranutí vyvolávačským hlasem pouličního prodejce. Nebo popis čelisti mladého sochaře vypořádávajícího se se šlachovitým řízkem. Nebo portrét spisovatele Hermanna Brocha (Náměsíčníci by byli dalším mým adeptem pro tuto rubriku), zrakem a dechem nasávajícího okolní svět. A ze všeho asi nejsilnější byl můj dojem z líčení nátlaku, který na Canettiho vyvíjela jeho vlastní matka, když se rozhodla naučit jej za jedno léto dokonale německy. Mladý Canetti zbožňuje Roberta Musila a přenáší na nás žal, že ztratil jeho přízeň drobnou netaktností. Stejně tak nenávidí Brechta a zaplavuje nás záští, která je drsným zrcadlem našich vlastních nesmyslů v hlavě. Schopností pronikat do skutečnosti a tím odhalit její neuchopitelnost se občas vyrovná i Borgesovi a Franzi Kafkovi. Mimochodem, pro mě je tato trilogie o mnoho vzácnější literaturou než nejznámější Canettiho spis Masa a moc.
(režisér, pedagog, vedoucí a zakladatel souboru Boca Loca Lab)
Komentáře k článku: Elias Canetti: Zachráněný jazyk / Pochodeň v uchu / Hra očí
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)