Tomáš Kobr
(1981). Herec. Vystudoval Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity (2001–2005) a v letech 2005–2008 VOŠ hereckou v Praze. Po ukončení studia navázal dlouhodobou spolupráci s Divadlem LETÍ, kde za jedenáct sezon nastudoval nespočet rolí. Zřejmě nejvýznamnější byl Pan M. ve Zpovědi masochisty. V současné době je jeho druhou domovskou scénou Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích. Hostoval a hrál ale také v Malém Vinohradském divadle, v Divadle Na Prádle, v Alfredu ve dvoře, v pražském Národním divadle, v Národním divadle Brno, v Paláci Akropolis, v A studiu Rubín, v Goja Music Hall… V bratislavském mezinárodním divadle Meteorit nastudoval v sezoně 2008/2009 titulní roli v Shakespearově Richardu III. Řadu rolí ztvárnil i ve Švandově divadle (například Netvora v inscenaci Frankenstein, za nějž se objevil v širších nominacích na Cenu Alfréda Radoka za rok 2012 – Talent roku). Vedle divadla se věnuje i rozhlasu a televizi a nahrál i několik audioknih (Mlčení jehňátek, Řeky Londýna, Měsíc nad Soho…).
Co vás přivedlo k umění/divadlu
Pan učitel Baše na základní škole, který s námi nazkoušel několik inscenací. Byl to skvělý učitel, měl rád své žáky a taky divadlo. Svým entuziasmem mě tak „dostal“, že jsem se rozhodl, že se stanu hercem.
Největší umělecký/divadelní zážitek
Určitě Strýček Váňa v Divadle Na zábradlí v režii Petra Lébla. To pro mě bylo naprosté zjevení. Stihl jsem jedno z posledních představení. Takhle že se může dělat Čechov? Geniální. Jiří Ornest, Petra Špalková, Bohumil Klepl mě svými výkony naprosto odrovnali. A pak určitě ještě Vojcek v Divadle na Vinohradech v režii Daniela Špinara. Toho jsem musel vidět ještě jednou, a to dvakrát na jednu inscenaci opravdu nechodím. Ale velkých divadelních zážitků mám víc: Maryša v Národním divadle od Pitínského, Terminus v Divadle LETÍ, Bratři Karamazovi v DISKu opět od Dana Špinara…
Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči
Meryl Streep. Jen se obávám, že kdybych s ní zašel na kus řeči, asi by z toho nic nebylo. Nejdřív bych omdlel, a až by mě vzkřísili, vypadlo by ze mě jen: I love you!
Námět/text, který vás přitahuje a který byste chtěl zpracovat
Takový text nebo námět nemám. Přitahuje mě každý nový text, který dostanu do ruky a můžu na něm v divadle pracovat.
Divadlo, výtvarné umění, literatura, film, hudba, které máte rád a kterým se naopak vyhýbáte
Mám rád jakýkoli umělecký počin, který něco říká a dokáže ve mně vyvolat otázky, rozechvění, úžas. Pak je to Velká nádhera. Opak nemám. Jsem zvědavý na vše, a když mě něco nezaujme, zapomenu to.
Historická či současná osobnost /divadelní postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená
Citově nejblíže? Václav Havel – inteligence, empatie, smysl pro humor, takt, odvaha, slušnost, poctivost, schopnost dialogu… Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.
A osobnost, která je mi vzdálená? Současný prezident, jehož jméno nemůžu ani vyslovit. Myslím, že nemá cenu o něm mluvit. Zbytečné.
Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete
Rostlina: kaktus – nemusí se zalévat.
Zvíře: pes.
Kámen: nevím.
Planeta: Jupiter – je v naší sluneční soustavě největší planetou a přitom je celá jen z plynu. Nechápu. Vůbec.
Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešel
Rozhodně bych nedělal žádný projekt na politickou objednávku.
Umělecký/divadelní sen
Přál bych si, aby současná závažná situace totálně nezdevastovala naše (už tak podfinancované) divadelní prostředí. Byl bych moc rád, kdyby stát udělal všechno pro to, aby divadla mohla pokračovat dál i po této krizi. A hlavně aby si lidé i čelní představitelé státu uvědomili, jak moc je kultura pro každý národ důležitá, že to není zbytečný luxus.
Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu/umění
Vystudoval jsem v Ostravě pedagogickou fakultu, aprobace dějepis – občanská výchova pro druhý stupeň základní školy, takže bych zřejmě učil. Ale nevím, jestli by to pro žáky byla výhra. Jsem docela prchlivý člověk.
Plus: Zajímá vás umělecká kritika?
Pokud je to kritika, která neuraží, neponižuje tvůrce a je konstruktivní, tak ano. Za každou inscenací je spousta práce a jen tak ji odepsat je hrozně jednoduché a nefér.
Komentáře k článku: Tomáš Kobr
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)