Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy

Zemřela Olivia de Havilland

Olivia de Havilland

1. 7. 1916 Tokio, Japonsko – 25. 7. 2020 Paříž, Francie

Americká filmová herečka (rodným jménem Olivia Mary de Havilland) úspěšná především ve třicátých až padesátých letech minulého století. Představitelka Melanie Hamilton ve filmu Jih proti Severu (1939). Pětkrát byla nominovaná na americkou filmovou Cenu Akademie Oscar, cenu získala dvakrát, a to za filmy Každému dle zásluh (1946) a Dědička (1949).

Narodila se v Japonsku britským rodičům, Walteru de Havillandovi a herečce Lilian Augusta Ruse (známější pod uměleckým jménem Lilian Fontaine). V Japonsku se narodila i její mladší sestra Joan Fontaine (22. 10. 1917 Tokio, Japonsko – 15. 12. 2013 Carmel, USA), která se stala také herečkou a nositelkou Oscara.

Když byly Olivii dva roky, rodina se přestěhovala natrvalo do USA. V roce 1919 se rodiče rozvedli. Olivia studovala na katolické dívčí škole v Belmontu v Kalifornii. Už na střední škole se věnovala hraní. První hlavní roli dostala jako sedmnáctiletá v divadelním zpracování Alenky v říši divů.

Svoji profesionální kariéru zahájila filmem Alibi Ike z roku 1935. Ve stejném roce si zahrála Hermii ve filmovém zpracování Snu noci svatojánské (režie William Dieterle a Max Reinhardt ). S touto postavou měla zkušenosti z divadla, kde svým výkonem upoutala režiséra Maxe Reinhardta, který ji do filmu obsadil. Právě tímto snímkem začala její spolupráce s Warner Bros., což byl sice pro začátek kariéry slibný krok, ale postupem času se tahle svázanost s jedním studiem stala pro ni zdrojem problémů.

Jako ještě mladá a naivní zazářila s hollywoodským idolem Errolem Flynnem ve filmech Captain Blood (1935), Útok lehké kavalerie (1936) a v Dobrodružství Robina Hooda (1938). Tvořili tak jednu z nejslavnějších a nejatraktivnějších filmových dvojic v dějinách kinematografie. Nakonec vytvořili pár v deseti filmových snímcích.

Jedna z její nejznámějších rolí přišla na konci třicátých let v epickém dramatu Jihu proti Severu (1939) režisérů Victora Fleminga, George Cukora a Sama Wooda , kde ztvárnila postavu Melanie. Za ni byla poprvé nominovaná na Oscara, a to v kategorii herečka ve vedlejší roli. Cenu nakonec vyhrála kolegyně ze stejného filmu, Hattie McDaniel.

Rok 1941 se do její kariéry zapsal žalobou na společnost Warner Bros. Ta si nárokovala delší spolupráci s herečkou, a to dokonce o víc jak půl roku. Tím měla společnost porušit její práva domluvená ve smlouvě. Společnost to vysvětlovala její absencí po dobu natáčení filmů pro jiná studia. Soudní pře trvala skoro dva roky a po tuto dobu nesměla Olivie hrát. Stihla však ještě vystoupit ve snímcích Cesta do Santa Fe (Santa Fe Trail, 1940), ve westernu Sedmá kavalérie (1941) a především v romanci Brána ke štěstí (1941).

Poslední jmenovaný film – Brána ke štěstí – ji vynesl další nominaci na Oscara, tentokrát za hlavní ženský herecký výkon. Cenu ale získala její sestra Joan Fontaine za roli Liny McLaidlaw v Hitchcockově filmu Podezření. Tehdy začala vznikat celoživotní rivalita mezi slavnými sestrami.

Největší popularita a úspěchy na ní ale teprve čekaly. Když se po jejím vítězství v soudní při s Warner Bros. nastolila v Hollywoodu nová pravidla najímání herců, natočila drama Každému dle zásluh (r. Mitchell Leisen, 1946) které jí přineslo prvního Oscara. Hrála v něm dívku Jody Norris, které zahyne snoubenec právě v den, kdy se dozvídá o svém těhotenství. Jody se rozhodne dítě nevychovávat, protože to v danou dobu a na malém městě není přijatelné. Svěří dítě do péče přátelům věříc, že jeho vývoj bude moci sledovat z povzdálí. Když ji na celých dvacet let osud přinutí odejít do New Yorku, změní se celý její život.

Druhého Oscara získala za ztvárnění postavy Catherine Sloper ve filmu Williama Wylera Dědička (1949). Partnerem jí v romantickém dramatu odehrávajícím se v polovině 19. století byl Montgomery Clift. Za roli získala i svůj první Zlatý glóbus.

V padesátých letech hrála například ve snímcích Moje sestřenice Rachel (1952), Ne jako cizinec (1955) nebo Pyšný rebel (1958). Příležitostně se objevovala i jako divadelní herečka na Broadwayi, od šedesátých let do konce herecké kariéry koncem osmdesátých let ztvárňovala dramatické role i v televizi. Za roli carevny Marie v televizním snímku Anastázie (1986) získala druhý Zlatý glóbus. Naposledy před kamerou (opět televizní) vystoupila ve snímku Žena, kterou miloval (1988) natočeného podle skutečnosti. Ztvárnila v něm Bessie Merryman, tetu rozvedené Wallis Simpson, do které se zamiluje britský princ Edward (Princ z Walesu) a vzdá se kvůli ní trůnu.

https://youtu.be/MdB7kUg4_f0

I její soukromý život byl vášnivý a dramatický. Ještě jako osmnáctiletá herečka poznala „lamače dámských srdcí“ Errola Flynna (tehdy ženatého s herečkou Lilou Damitou), se kterým vystoupila v deseti filmech. Pro tehdejší Hollywood i diváky představovali „úžasný“ filmový pár, podobný dvojici Spencer Tracy – Katharine Hepburn. Později měla „románky“ s Jamesem Stewartem, Howardem Hughesem a Johnem Hustonem. Přátelila se i s  Ronaldem Reaganem, když ještě byli oba v Hollywoodu. Pojil je protikomunistický životní názor.

Vdaná byla dvakrát. Poprvé za spisovatele Marcuse Goodriche, se kterým žila sedm let. Vzali se v roce 1946 a měli spolu syna Benjamina (1949 – 1991), který se stal matematikem. Zemřel po letitém boji s Hodgkinovou chorobou. Druhým jejím manželem byl novinář a editor Pierre Galante (1909 – 1998). Žili spolu od roku 1955 do roku 1979, měli spolu dceru Gisele (nar. 1956), která je žurnalistkou a žije ve Francii.

Legendární – a dalo by se říct trudný – byl vztah sester Olivie a Joan, které vyrůstaly po rozvodu u matky v Saratoze v Kalifornii. Obě se staly herečkami. Olivia si nechala jméno po svém otci, Joan zvolila nejdřív pseudonym Burfield, později přijala jméno po svém otčímovi Fontaine. Jako první sestry vůbec byly nominovány – a později i oceněné – Oscary. Poprvé to bylo v již zmíněném roce 1942, ve kterém obě získaly nominace, ale Oscara získala Joan, což mezi nimi zaselo jablko sváru. Olivia žila od konce padesátých let ve Francii, zatímco Joan až do své smrti v roce 2013 v USA. Od roku 1975 sestry spolu nemluvily. Za vším stál údajně incident na pohřbu jejich matky, kdy Olivia nepozvala Joan na zádušní mši. Vztah pak naprosto ochladl po zveřejnění Joaniny monografie v roce 1978 (více zde, resp. zde).

https://youtu.be/K3ue7JptrbE

V roce 1965 se stala první ženou, která předsedala porotě festivalu v Cannes, má svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy a v Mexico City po ní pojmenovali ulici: Sladká Olivia. I ve svém úctyhodném věku byla občasným hostem filmových událostí a televizních rozhovorů. Když v roce 1998 umíral její druhý muž, nemohla se zúčastnit udělování 70. Oscarů. To napravila v roce 2003, kdy ceny Oscar slavily 75. narozeniny. Tehdy uvedla 58 svých kolegů oceněných cenou za herecké výkony. Vysloužila si tím poctu celého Hollywoodu.

Při příležitosti 65. výročí od uvedení filmu Jih proti Severu připravila v roce 2004 televize TCM retrospektivní dokument Melanie Remembers. Olivia v něm ve čtyřicetiminutovém rozhovoru vzpomíná na natáčení snímku a na své herecké kolegy Clarka Gableho a Vivien Leigh. V červnu 2006 se pak v Los Angeles zúčastnila veřejných oslav svých devadesátých narozenin.

V listopadu 2008 obdržela z rukou tehdejšího prezidenta George W. Bushe národní medaili za umění. A v září 2010 z rukou francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho Řád čestné legie. V únoru 2011 byla čestným hostem 36. ročníku udělování francouzských filmových cen César. Nedávno o sobě dala vědět žalobou, kterou podala na tvůrce seriálu Zlá krev (2017-2020), který líčí dobový souboj hollywoodských hereček Joan Crawford (Jessica Lange) a Bette Davis (Susan Sarandon). Protestovala proti tomu, jak ji v seriálu ztvárnila Catherine Zeta – Jones.

Byla do posledních chvil aktivní. Byla členkou americké Akademie filmových věd a umění. Její oblíbenou herečkou byla Meryl Streep.

Zesnula pokojně ve spánku v Paříži, kde od roku 1960 žila. O jejím úmrtí informovala britská zpravodajská stanice BBC (zde).

/Pro i-DN z více zdrojů připravil hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 27. července 2020

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Olivia de Havilland

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ