Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 583)
Mahenovo divadlo zářilo. Po honosném schodišti stoupali maskovaní návštěvníci v róbách. Múza v nádheře večerní řízy byla mezi nimi jako kněžna. Pravila: Je to báječná maškaráda. Brno okázalostí předčí i Benátky.
Funěl jsem do roušky a koukal na červený koberec, abych nezakopl. Myslel jsem na doby mládí, kdy mé tělo v bílém trikotu a černi bederní roušky promenovalo jevištěm v roli věčného milence Romea. Doputoval jsem doprostřed první řady a napřel zrak na šeď jevištního plotu. Svislice ohraničující jednotlivé panely se počaly zdobit drobným bouličkami.
Múza poznamenala: Moc přemýšlíte, vše je stejně jinak.
Na plot jsou promítány černobílé stíny fortelného šlechtického sídla. Divadlem zní teskná melodie. Nehybné postavy drží smutek. Z prohlubně plotu se vynořují stíny živých tanečníků a mizí v tmách.
Múza šeptá: Jsou jako apoštolové na orloji. Neslyšná Shakespearova smrtka klinká opodál.
Do jevištního šera vstupuje dívka.
Múza špitá: Vychází slunce, přišla Julie.
Spanilá, něžná, krásná. Tančí. Kol hlavy, v podpaždí, mezi prsty, v zákmitech kotníků, nártů i oblin boků jí probleskují paprsky světla.
Múza řekne: Snová Julie.
Dodám tiše: Julie snů.
Ztepilí junáci v černých oděvech s odhalenou hrudí jsou bojovní milenci posedlí touhami. Lidská zloba a zášť jim káže patřit na svou zaručeně pravou stranu barikády. Stávají se z nich rváči schopní zabíjet. Mezi nimi poletuje tančící Romeo.
Múza šeptá: Tenhle chlapec v rozevlátém sáčku by stál za hřích… Nedivím se vzplanutí v korzet zakleté Julie.
Písně a orchestrální skladby hudební skupiny Radiohead určují rytmus i ráz představení. Spolu se zatměními dělí příběh na sled epizod. Postavy se vylupují ze tmy v kostýmech manažerů a bankéřů. Kreslí taneční podoby dravců dnešních dnů.
Střety, hašteření i souboje aktérů znepřátelených gangů, choreograficky nápadité a nanejvýš obtížné, jsou interpretovány s bravurou. Vtipná je sekvence třtinám podobných mužů, klátících se v poryvech vání větru. Impozantní je podoba prvního Juliina plesu. Pod maskami jsou skrývány tváře plesajících, ale i diváků. Osudové setkání Romea a Julie se tím stalo událostí mimořádnou. Jen Julie a múza Mab neměly na tváři roušky…
Laškovně byl řešen obraz sňatku. K postavě pátera si vedou nevěstu všichni její nápadníci. Julie jednoho po druhém opouští, od oltáře uteče.
Tanec umírajícího Romeova přítele je neobvyklý. Elegancí pohybu vládnoucí tanečník naznačuje mámení ducha, dlaněmi a prsty kreslí stahující se smyčku smrti. Mrtvého odnáší štítící se postavy v gumových rukavicích. Múza šeptá: Merkucio by řekl „Covid na ty vaše hříšné rody“.
Hudba věští tragédii. V příšeří hrobky se probouzí z omámení Julie. Nalézá nehybné tělo milovaného Romea. Nešťastná se svíjí do klubíčka. Požije jed. Smrt vítězí nad krásou něžné ženy… Na jevištním plotě se objevují zdi paláce smutku. Svislice stěn jsou zdobeny drobnými vybouleními…
Obecenstvo tleská. Ozývají se výkřiky nadšenců.
Mab praví: Skvělá režijní i choreografická koncepce, nádherná hudba a interpretace obtížné pohybové partitury dokonalá. Jen se obávám, že zpětné řazení klíčových epizod dramatu a jejich koncertní provedení mnohé diváky mátlo.
Sundal jsem z tváře roušku a v zamyšlení vykročil do výhně brněnské noci. Opilci a pobudové polehávali na chodnících, hulákali a snad i zpívali…
Internet hlásal vysoký počet covidem nakažených osob a dopadení žháře, který se chlubil, že zapálením bytu v panelovém domě způsobil smrt jedenácti lidí…
Múza prohlásila: Ať děláš, co děláš, umění vždy pokulhává za realitou!!
Brno – Komín, 9. 8. 2020
Národní divadlo Brno (soubor Baletu) – Radio and Juliet. Choreografie, režie: Edward Clug, hudba: Radiohead, scéna: Marko Japelj, kostýmy: Leo Kulaš, světelný design: Tomaž Premzl, asistent choreografie: Marin Matjaž, Markéta Pimek Habalová, Gustavo Beserra Quintans. Obsazení – Žena: An Se Hyun, Blanka Sanderová, Emilia Vuorio, Taela Williams, Muži: Arthur Abram, Shoma Ogasawara, Ryunosuke Ishikawa, Peter Vassili, Thoriso Magongwa, Peter Lerant, Ilya Mironov, Dillon Perry, Quinn Roy, Manuele Bolzonello, Robert Hyland, Martin Svobodník, Solomon Osazuva. Česká premiéra 8. 8. 2020, Mahenovo divadlo Brno.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 583)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Tučkovo mistrné přiblížení
nejnovější brněnské inscenace baletu Romea a Julie vyšperkované klíčovými fotografickými ilustracemi vzbudilo můj zájem toto představení, pokud budou reprízy, navštívit. Staré náměty i s přiznanými původními názvy se nyní vracejí ve zcela odlišných podobách ve srovnání s těmi minulými. Jiné postavy, jiná scéna, jiné kostýmy, jiná hudba. Jen holé příběhy v základu inscenací dávají příležitost k vytvoření pohledu na současnou variantu stále se opakujících životních situací, mezilidských vztahů a událostí s jistým přiznáním, že všechno již jednou bylo, všechno se již jednou zde odehrálo. Lze tedy stále tvořit nově, zajímavě se silným účinkem a dobrou snahou o obohacením návštěvníků představením, na které se nezapomíná.
27.08.2020 (13.26), Trvalý odkaz komentáře,
,