Dejvické divadlo, Praha
Jedna z nejpopulárnějších českých scén, Dejvické divadlo, sídlí v domě postaveném architektem Josefem Poskočilem v roce 1929. V jeho suterénu byla tělocvična, kde se také čas od času konala divadelní představení. Po roce 1989 zde fungovala prodejna skript ČVUT a v roce 1992 došlo k přestavbě na čistě divadelní prostor. Za svou profesionální domovskou scénu si jej po absolutoriu na Katedře alternativního a loutkového divadla zvolil ročník Jana Borny, který se také stal prvním uměleckým šéfem. Soubor v roce 1996 odešel do Divadla v Dlouhé, uvolněné místo v Dejvicích získala skupina okolo režiséra Miroslava Krobota, která si postupem času vydobyla „kultovní“ status na pražské kulturní mapě.
Mezi léty 1999 a 2001 bylo divadlo pod vedením architekta Oldřicha Hájka zrekonstruováno do dnešní podoby. Jako skoro každé divadlo řešíme nedostatek prostor. Máme sice externí sklad na kulisy, ale určitě je lepší je mít tady v „baráku“ i vzhledem k tomu, že se hraje každý den, takže přesun rekvizit je logisticky hodně náročný, říká šéf techniky Dejvického divadla Radek Patzel.
Neuralgickým bodem každého divadla je bar. Ten před a po představení slouží divákům, v provozním řádu je ovšem uvedeno, že po půlnoci se prostor stává divadelním klubem zaměstnanců divadla.
Současná kapacita sálu je 125 míst. Velký zájem o vstupenky se Dejvické divadlo jeden čas snažilo řešit hostováním ve větších pražských sálech, kupříkladu ve Studiu DVA. Ukázalo se však, že umělecký úspěch je založen i na intimitě prostoru domovské scény, kdy se sféra umělecká a sféra divácká takřka fyzicky prolínají.
Komentáře k článku: Dejvické divadlo, Praha
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)