Divadelní noviny > Burza Kontext Paměti, záznamy a deníky
Výstava odhaluje příběh rodiny Welsovy
Winternitzova vila v Praze bude od 13. září do 29. listopadu 2020 hostit výstavu Paměti národa Není noci tak tmavé, která návštěvníky seznámí s příběhem rodiny prvorepublikového architekta Rudolfa Welse. Ten začíná seznámením jeho rodičů v 19. století a končí na konci 20. století ve Velké Británii, kde se o osudu svých předků dozvěděli potomci Rudolfa Welse díky dochovanému rodinnému archivu. Výstava představí jeho obsah spolu s příběhem rodiny v symbolickém prostoru vily navržené Adolfem Loosem, s nímž Rudolf Wels spolupracoval.
Autorem výstavy je David Vaughan, britský novinář a spisovatel žijící od roku 1991 v Praze, který se zapojil do pátrání a pomohl Welsovým zjistit podrobnosti o životě rodiny v Rakousku-Uhersku, nově vzniklém Československu a v době druhé světové války. O rodině Welsových se dozvěděl v roce 2011 z pamětí rodiny U Bernatů, které překládal pro Welsovi do angličtiny jeho známý Gerrald Turner, a seznámil ho s vnukem Rudolfa Welse Colinem.
Příběh Colina Welse, který po letech objevil historii vlastní rodiny, mě hodně zaujal. Dvakrát jsem ho navštívil v Oxfordu, kde jsem měl možnost nahlédnout do rodinného archívu, který se léta ukrýval v krabici. Obsahoval rodinné paměti U Bernatů a Sancta Familia, které mne inspirovaly už v roce 2014 k napsání prvního hrubého scénáře výstavy, vysvětluje začátek svého zájmu o rodinu Welsovu David Vaughan a dodává: V roce 2018 jsem připravil o rodině Welsových pro Český rozhlas pětidílný seriál Prohrabuji v kamnech oheň, který ovšem nemohl ukázat veškeré vzácné shromážděné materiály týkající se Welsů – kresby, výkresy, fotografie či dokumenty. Hledal jsem proto partnera – a našel ho v organizaci Post Bellum.
Obecně prospěšná společnost Post Bellum se stala partnerem výstavy Není noci tam tmavé, ačkoli příběh rodiny Welsovy nevychází ze sbírky Paměť národa, kterou Post Bellum spravuje a z níž obvykle čerpá pro své výstavy. Je ale přesně o tom, o co se snaží Paměť národa – připomínat příběhy, na který se mohlo nebo mělo zapomenout, říká Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum.
Výstava bude uvedena v symbolickém prostoru Winternitzovy vily v Praze navržené architektem Adolfem Loosem, s nímž Rudolf Wels spolupracoval. Místo odkazuje také na tragédii holocaustu, která spojuje rodiny Welsových a Winternitzových.
Kromě zpřístupnění vily od slavného architekta Adolfa Loose fanouškům moderní architektury je naším neméně důležitým posláním připomínat pohnuté dějiny dvacátého století příběhem rodiny mého pradědečka Josefa Winternitze. Právě proto pokládám spolupráci na podobných projektech za velmi důležitou a jsem za ní rád, uvádí majitel vily David Cysař.
Název výstavy vychází z pamětí Šimona Welse U Bernatů: Není noci tak tmavé, aby nepřišly po ní červánky ranní a nový den, napsal ve vzpomínkách, které dokončil v roce 1919. O dvacet let později paměti uspořádal jeho syn Rudolf a spolu s knihou svých synů Martina a Tomáše Sancta Familia, stovkami rodinných dopisů, kreseb, fotografií a skic je schoval do krabice, kterou zanechal před transportem do Terezína u českých přátel. Krabici si po válce odvezl do Velké Británie Tomáš Wels, který za války bojoval v řadách britského Královského letectva a jako jediný z rodiny válku přežil. Uložil ji do skříně a svým dětem o životě v Československu nikdy nevyprávěl. Jeho děti tak příběh rodiny rekonstruovaly podle dochovaného rodinného archivu, který si musely nechat přeložit do angličtiny.
///
Rozhovor s majiteli vily si můžete přečíst zde.
Komentáře k článku: Výstava odhaluje příběh rodiny Welsovy
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)