Covidovy děti
Gottwaldovým dětem je teď kolem osmdesáti, Husákovy děti nám taky stárnou.
Paměť je omezená (chvála B.), případně se nevhodný vytěsňuje. Byly i odpustky, a kdo je nekupoval, tak… ho třeba upálili jako kacíře, syna či dceru samotnýho Satanáše.
Nebo zaplať, přeříkej Otčenáš a moc si nevyskakuj. Pravda je jedna, ten nahoře taky jeden. A ještě k tomu to řekli prosťáčkovi latinsky.
Za pár let se o současný patálii už moc mluvit nebude. Budou jiný starosti.
Východní země hlásí pokles obětí, Západ přiznává prohru.
No.
Lhaly obě strany, jak za války druhý, tak i studený.
Ale Východ (nebudeme ukazovat prstem, to není slušný!) chce obchodovat, tak čísla trochu upravuje. Ještě v sedmdesátejch hlásil SSSR nadměrný úrody. Přeloženo, tak jsem to aspoň četl já, skoro hladomor, nedostatek, neschopnost hospodařit – sedlačit třeba.
Země západní klidně přiznaly ve výnosech na hektar pokles. Nebyly objednávky na pšenici, kukuřici…
Hurikány dělaly svý, povodně taky.
To ale bylo v zemích našeho mírovýho bloku dávno zažehnaný. Za mejch časů tu nebyla nezaměstnanost.
Až se o tom – o záhadný chřipce – bude psát v budoucnu, bude to stejně záživný, i když pravdě dost podobný, jako počet nepojízdnejch tanků čsl. armády v roce 1960.
O mrtvejch z Východu bude v dokumentech z Ústředí jen pozn.: Byl přesunut na jiné pracoviště nebo do výzkumu, obrany…
Přeci nepřiznají, že ho jen tak hodili do hromadný jámy.
Komentáře k článku: Covidovy děti
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
