Ceny avantgardní
Chtělo by se říci, že i průběh předávání Cen Divadelních novin byl chudobný, viz. šéfredaktorský komentář Jana Koláře v minulém čísle novin (Ceny už jen chudobné). Z mého pohledu se však jednalo o akci avantgardní – ve smyslu průbojnou, novátorskou, doslova průkopnickou. Jenom považte: netrvala déle než patnáct minut! Kdo se opozdil na schodech Divadelního ústavu na cestě do sálu, přišel o vše. O hudební vystoupení nestora Jana Vodňanského, který svými tanečními úkroky ohrožoval první řadu, i o moderování Jana Koláře, který předávání pojal více než svižně. Oznámení kategorie, jméno vítěze, oceněný titul, ještě název divadla a hotovo, jak říká Sorin v Rackovi. Laureát si nepřišel ani na půl minuty zasloužené slávy, zato obdržel elegantní tubus s grafickým listem od Jiřího Anderleho.
Ten, kdo ještě na schodech přidal do kroku, mohl zahlédnout an svěží pětasedmdesátník Milan Uhde předává hlavní cenu za herecký výkon krásné Heleně Dvořákové z Dlouhé. Té jediné jsem se pak odvážil zeptat, jestli jí není líto, že tentokrát už cena není spojená s finanční prémií ve výši celoroční herecké gáže. Statečně pravila, že nikoli, a tázavě na mě spočinula pohledem, jestli bude následovat ještě další inteligentní otázka. Divadlo se přece nedělá pro peníze, chtěl jsem zamumlat, ale přísahám, že si nejsem jist, zda jsem onu vznešenou pravdu skutečně vyslovil. Na řadě bylo už jen víno a chlebíčky od Paukerta. Doufám, že se neostýchali ani herci od Bezručů, kteří ten den hostovali v Divadle v Celetné s Evženem Oněginem. Chtěl jsem se ještě přeptat představitele titulní role Tomáše Dastlíka, proč v rozhovoru pro Divadelky pokládá Pestré vrstvy za čistě činoherní inscenaci, když ji odborná porota ocenila v kategorii Alternativní divadlo. Jenomže jsem nechtěl riskovat další soustrastný pohled: optika převážně pražské poroty je nutně jiná než ostravská perspektiva. Vysvětlení je přitom prosté – Divadlo Petra Bezruče je v rekonstrukci a kde jinde hrát hornickou tematiku než v bývalém dole. Můžeme tedy závěrem říci, že také ostravský přístup je avantgardní a nejen u pražských divadel hodný následování, teď zrovna myslím právě na Divadlo v Dlouhé, jestli by si své inscenace průbojně nepřeneslo na staveniště v pasáži. Také organizátorům dalších divadelnických cen se otvírá řada smělých přístupů osvěžující naftalínový odér ceremoniálu ve Zlaté kapličce. Ceny Thálie kupříkladu v nočním metru anebo v cirkusovém šapitó, to by byl počin uměleckého mistrovství! Zkrátka, zdroje a možnosti tu jsou, jen se k nim sklonit.
Ceny Divadelních novin za tvůrčí počiny sezony 2010–2011
Alternativní divadlo: Janusz Klimsza
za režii inscenace Pestré vrstvy / Divadlo Petra Bezruče Ostrava
Tanec a balet: Rostislav Novák
za režii inscenace Up’ End’ Down / La Putyka Praha
Hudební divadlo: Alice Nellis
za režii inscenace Les enfants terribles / Národní divadlo Praha
Činohra: Jan Mikulášek
za režii inscenace Korespondence V+W / Národní divadlo Brno – Divadlo Reduta
Herecký výkon sezony bez ohledu na žánry: Helena Dvořáková
za roli Ysé v inscenaci Polední úděl / Divadlo v Dlouhé Praha
Komentáře k článku: Ceny avantgardní
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
