Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Co se skrývá Za dveřmi? (No. 7)

    Předposlední den se dostavil. Šílela organizace, fanoušci, umělci i počasí. Všichni (snad až na to počasí) šíleli radostí z hravého týdne, který si v rámci tohoto pouličního festivalu mohli prožít. Týdne, který se nesl v atmosféře humoru, radosti, ale především živelnosti typické pro pouliční divadlo.

    Hra o trůn. Foto: Miloš Šálek

    Co by to bylo za festival Za dveřmi, kdyby na něm chyběla komediální dvojice Bratrů v tricku, kteří i letos zavítali na Výstaviště Holešovice, kde předvedli svou nejčerstvější inscenaci Hra o trůn. Jejich toaletní pohádka se spoustou komických žonglérských triků a vtipných dialogů o králi Smradimírovi II., který obsadil trůn a nechce na něj ani Václava Jelínka, ani Adama Jarchovského pustit, pobavilo široké spektrum publika. Jednak komičností, která se skrývá ve všech složkách inscenace, ale především originalitou jednotlivých triků a toaletního tématu jako takového, kterého Bratři využívají až na dřeň.

    Z nedalekého Polska na Výstaviště zavítal i umělec Pjoter (Piotr Chlipalski) se svou storytellingovou inscenací Kawaler. Ze svého imaginárního karavanu vyprávěl příběh, který se nikdy nestal. Svým charismatickým jednáním dokázal okouzlit publikum a udělat z několika dívek lásku svého života a z mužů nejlepší přátele. Chlipalski svůj příběh doplňoval drobnými rekvizitami, vlastním hudebním doprovodem, a především notnou dávkou divácké fantazie, která je pro jeho performanci esenciální. Publikum je svědkem výstupu smutného klauna, který ale svou přesvědčivostí a zápalem svůj smutný úsměv nakonec přeji jen nechává rozplynout.

    Chlip Pjoter. Foto: Joanna Rafalska

    Stejně jako během šestého dne, tak se i ve středu odpoledne představil soubor Waxwing Theatre s interaktivní instalací Stínohry, která se odehrávala ve třech šapitó s rekvizitami potřebnými k vlastní tvorbě stínového divadla. Publikum tak ještě před další bouřkou mělo možnost stát se na chvíli loutkovodičem a proniknout do světa stínů.

    První reprízu zažila i akrobaticko-taneční inscenace C’est La Wheel V.O.S.A. Theatre, kteří předváděli akrobatické kouzlení na obrovském kole, na němž a v němž se odehrál milostný příběh dvou cizinců. Půvabná show okouzlila nejen monstrózní konstrukcí, ale i atmosférou letního milování.

    Novinkou středečního dne se stal maďarský umělec Imre Bernath, jehož Social Salto byla komediální improvizační show, v níž hlavní roli sehrává divák. Bernath si na jeviště zve děti (ale většinou se za ním nadšeně pozvou samy), s nimiž vždy vytvoří komický obraz či scénku. Díky své přísnosti a ostražitosti ale dokáže mít publikum pod kontrolou a zmanipulovat si jej tak, jak potřebuje. Tudíž v samotném závěru sledujeme bavící se trojici (muž, žena, dítě), které se Bernath chystá přeskočit a udělat nad nimi salto, a ačkoliv se to zdá být trik značně riskantní a nebezpečný, je znatelné, že mu dobrovolníci důvěřují.

    Loveless Kamily Mottlové. Foto: archiv redakce

    Jelikož došlo i na bouřku, tak se předposlední inscenace Kamily Mottlové s názvem Loveless musela přesunout do prostor průmyslového paláce, kde, ač s nepříznivou akustikou, zvládla odehrát mírně depresivní performance o hirikomori.

    Závěru večera se znovu ujala V.O.S.A. Theatre, která už byla do jisté míry připravena na nepříznivé podmínky, a tak show v prostorách Průmyslového paláce nebyla tak improvizovaná jako předchozího večera. Za doprovodu snové hudby mohlo publikum podobně jako včera sledovat půvabný let balónem či výpravu do mořského světa. Navíc se ale tentokrát přidala i část z jednoho ze starších představení tohoto souboru, kde jsme měli možnost vidět stejnou dvojici jako v C’est La Wheel, která předváděla zdánlivě nemožnou pružnost lidského těla.

    ///

    Další reportáže z festivalu čtěte zde.

    ///

    Projekt vydávání letních úvah, glos, reportáží a recenzí na webu www.divadelni-noviny.cz byl podpořen grantem SFK.

    Další reflexe letních produkcí najdete pod štítkem Letní kritika 2021.


    Komentáře k článku: Co se skrývá Za dveřmi? (No. 7)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,