Divadelní noviny > Burza Kontext
Pád Vladimira 518
Jedním ze specifik DSC Gallery je práce se silnými osobnostmi. Dokladem toho je aktuální výstava Vladimira 518 nazvaná Pád. Autor v ní představuje soubory svých pláten a kreseb, inspirované hledáním primitivních forem a odkloněním od kalkulované estetiky.
Jaké je napětí mezi lidskou animalitou a společenskou tendencí k vytváření systému? Má být součástí dnešního statusu umělce a jeho projevu moralizující stanovisko? A je Vladimir mediátorem, který soudí společnost?
Odpovědí můžou být slova kunsthistoričky Karolíny Juřicové: Myslím, že je umělecké vyjádření nutno reflektovat z pozice diváka. Sebereflexe každého z nás podporuje proměny našich úsudků, mnohdy předsudků. Umělec by se měl zříct pozice soudce, stejně tak, jak to dělá Vladimir 518. Tím se mu daří probouzet emotivitu a obrazy jsou průhledem do situací, které jsme sami v životě prožili.
Pád značí pro autora střet, který by měl pomoci a podnítit k novému úhlu pohledu. Toto téma je na výstavě rozpracováno skrze několik médií. Zvukové video sekvence, textové citace, objekty, malby a kresebné série rozvíjejí vedený příběh dle scénáře autora. Příklony k primitivismu napomáhají k rozmlžení symboliky dobra a zla. Jak míní Vladimir 518: Stále více přestávám věřit na princip ‚my‘ a ‚oni‘. Stále více se snažím vyvarovat toho ‚oni‘. Protože když se skutečně přísně sebeanalyzuju, tak vidím, že peklo i ráj si člověk nosí v sobě. Každý z nás je vrchol evoluce i odporný sebestředný monstrum. Ateliér je pro něj úkrytem, který funguje jako obrana vůči světu a zároveň je tvorba pro něj únikem a arteterapií.
Nejen to se ale odráží v zobrazivosti děl Vladimira 518, který se dokáže úderně vyjadřovat slovem, hudbou a výtvarným projevem. Nutkání vztahovat se k zavedeným systémům je pro Vladimira 518 hnacím motorem. Vše se odvíjí od konfrontace, která vždy přináší proměnu. Při otázkách, proč se vyjadřuje právě skrze obrazy a jakým způsobem, Vladimir 518 říká: Je to vlastně hledáni primitivního výtvarného jazyka, určité surovostii, byť člověk logicky nalézá pouze další formu jiné estetiky. Popírá díky ní sice ambici po nějaké dokonalosti, nalézá ovšem jinou hodnotu, a tou je silná soustředěnost na obsah. Z pohledu autodidakta se naplno oddává nejistotě a ocitá se cíleně na hraně možností výtvarného sdělení.
Promyšlený koncept výstavy obsahuje různé aktivity s ní související. Především komentované prohlídky s autorem, který na nich představí svá vybraná díla. Věnovat se bude i starším a aktuálním pracem na papíře, které mají v rámci projektu zásadní prostor. O aktivitách galerie průběžně informuje pomocí Instagramu a FB DSC Gallery.
///
Vladimir 518
(vlastním jménem Vladimír Brož, nar. 1978, Praha)
Začínal jako výrazná postava pražské graffiti scény. Později se věnoval především hudebním projektům, ilustracím, komiksu nebo scénografii. Spolupracoval s experimentální divadelní skupinou TOW (např. Noční můra, 2004 nebo Turing Machine, 2006), je spoluautorem projektu SPAM (Karel Gott Prager, 2009/ Interpretace černobílých struktur Zdeňka Sýkory, 2010/ BIT, 2010/ SMRT, 2014) nebo komiksových novin KIX. Samostatnou kapitolu tvoří hudební projekty: se skupinou PSH (Repertoár, 2001/ Rap’n’Roll, 2006 / Epilog, 2010), sólové projekty jako V 518 (Gorila vs. Architekt, 2008 / Flashback, 2012 / Idiot, 2013 / Ultra! Ultra!, 2017) za které získal řadu ocenění (cena Anděl 2008, 2013). Výrazným počinem je založení labelu a nakladatelství BiggBoss (2666: Praha Odyssey, 2006 / Kmeny, 2011/ Město=Médium, 2012 / Kmeny 0, 2013 / monografie Davida Černého, Lubomíra Typlta, Krištofa Kintery, Milana Dobeše, Vladimíra Ambroze aj.). Projekt Kmeny vznikl také jako dokumentární seriál pro ČT (2015), a zároveň byl realizován i jako rozsáhlý výstavní projekt pro Uměleckoprůmyslové muzeum Brno (2017). Je taktéž autorem výpravné publikace o českých umělcích s názvem Obsese (2015). Žije a pracuje v Praze.
Komentáře k článku: Pád Vladimira 518
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)