Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy

    Zemřel Mikis Theodorakis

    V roce 1978 v Amsterdamu. Foto Koen Suyk

    Mikis Theodorakis (řecky Μίκης Θεοδωράκης)

    29. 7. 1925 Chios, Řecko – 2. 9. 2021 Athény, Řecko

    Jeden z nejslavnějších řeckých a evropských hudebních skladatelů druhé poloviny 20. století. Proslavil se hlavně hudbou k filmu Michalise Kakojannise Řek Zorba (1964). Byl autorem velmi rozsáhlého díla, k němuž patří také symfonie, oratoria, opery i hudba k baletu.

    Jeho otec pocházel z Kréty, matka byla maloasijská Řekyně z města Krini (dnes Çeşme, Turecko). Své mládí strávil v různých částech Řecka, na ostrově Lesbos, v Ioannině, Kefalonii, Pyrgu, Patře a hlavně v Tripolisu, kde uspořádal první koncert. Později odešel do Atén, kde se zúčastnil řeckého odboje proti fašistické okupaci. V Aténách i vystudoval. Během občanské války byl poslán do vyhnanství na ostrov Ikaria, později na Makronisos. Později odešel na Krétu a do Paříže, kde dokončil studia.

    V letech 1967 – 1974 byl symbolem řecké opozice proti tamní juntě. Foto archiv

    V roce 1960 se vrátil do Řecka, a právě tímto obdobím začíná vrchol jeho kariéry. Skládal hudbu na slova řeckých básníků, jakými byli Odysseas Elytis, Jorgos Seferis, Janis Ritsos či Iakovos Kambanellis. Theodorakisova sláva vzrůstala, vstoupil i do řecké komunistické strany.

    V roce 1964 vytvořil hudbu pro film Řek Zorba režírovaný Michalisem Kakojannisem s Anthonym Quinnem v titulní roli. Do snímku složil slavnou píseň Zorba, také známou jako Zorba’s dance, a tím vytvořil i slavný řecký styl sirtaki. Sirtaki vycházelo z řeckého stylu 20.–40. let rembetiko, jakož i z konstantinopolského hasapiko. Tento styl dále rozvinul tanečník a choreograf Giorgios Provias. Píseň Zorba byla inspirována krétskou písní Armenochorianos syrtos, kterou složil krétský skladatel Jorgos Kutsurelis. Hlavním nástrojem v písni Zorba bylo buzuki, které se i díky této písni zpopularizovalo v celém Řecku a dodnes je to nejpopulárnější řecký nástroj. Theodorakis složil množství dalších písní ve stylu sirtaki, které jsou známé i v zahraničí, jako například Doxa to theo (Chvála Bohu), Strose to stroma su (Ustel si postel), Sto perijali to krifo (V skrytém přístavu), Ena to chelidoni (Jedna vlaštovka) a Varka sto jalo (loďky v přístavu). Theodorakisovy písně nazpívali nejznámější řečtí zpěváci Giorgos Dalaras či Grigoris Bithikotsis.

    https://youtu.be/yl-KMnzq2b4

    V roce 1967 byl Theodorakis opět poslán do domácího vězení i se svou ženou Myrto, protože se angažoval proti tehdejšímu řeckému diktátorovi Georgiu Papadopulovi. Theodorakis byl umístěn do arkadské vesnice Zatuna. Až po apelu světových kulturních hudebních, jakými byli Leonard Bernstein či Arthur Miller, byl osvobozen a emigroval do Paříže. I během diktátorského režimu vytvořil různé v oblíbeném stylu syrtaki (např. Ta laika). Spolupracoval s podobně politicky zaměřeným režisérem Costou-Gavrasem na jeho filmovém dramatu Z (1969). Složil také hudbu k hollywoodské kriminálce Serpico (1973) režiséra Sydney Lumeta s Al Pacinem v titulní roli.

    V roce 1974, po pádu diktátorského režimu, se vrátil do Řecka a angažoval se v politice. V letech 1990–1992 zastával post ministra kultury ve vládě Konstantina Mitsotakise. Složil operu Dionýsova proměna podle literární předlohy spisovatele Kosty Kariotakise a balet Řek Zorba, který měl premiéru ve Veroně. Jeho další opery jsou trilogie Medea, Ilektra a Antigona, které vyvrcholily operou Lysistrata. Složil i hudbu pro film Ifigenie, ve kterém hrála Irene Pappas. Složil také olympijskou hymnu pro Olympijské hry 1992 v Barceloně.

    V roce 2018 na politické demonstraci v Athénách. Foto archiv

    Poté se věnoval především psaní knih. Stál také v čele organizace protestující proti vládním úsporným opatřením kvůli dluhové krizi v Řecku. V anketě Velcí Řekové,, kterou roku 2009 pořádala stanice Skai TV a která hledala největší osobnosti řecké historie, počítaje v to dějiny starověkého Řecka, skončil na 11. místě.

    Theodorakis měl v posledních letech problémy se srdcem a před dvěma lety mu lékaři voperovali kardiostimulátor. Jeho úmrtí potvrdilo řecké ministerstvo kultury. Dnes jsme ztratili část řecké duše. Mikis Theodorakis, Mikis učitel, intelektuál, radikál, náš Mikis odešel, uvedla řecká ministryně kultury Lina Mendoni.

    /Pro i-DN z více zdrojů připravil hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 9. září 2021

    Komentáře k článku: Zemřel Mikis Theodorakis

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,