Nevydržely jsme to

Jako redaktorky Divadelních novin a absolventky DAMU se chceme distancovat od Slova šéfredaktora v čísle 14/2021 týkajícího se iniciativy NE! MUSÍŠ TO VYDRŽET. Studentky a studenti podle nás prokázali zveřejněním výpovědí nebývalou odvahu, neboť dosavadní nastavení divadelního i univerzitního systému bohužel stále ještě směřuje spíše k potlačování a banalizaci podobných snah o nápravu.

Slovo šéfredaktora je toho jen dalším důkazem. Pan šéfredaktor píše, že „rovní lidé anonymy nepíší“. Kategoricky odmítáme jeho tendenci hledat vinu na straně studentů a v jejich údajně nerovném charakteru. Tato tvrzení vycházejí z poněkud černobílého vidění světa a krátkozrace se opírají o institut svobody slova v demokratické zemi. Nelze však opominout fakt, že vztah student-pedagog bude ze své podstaty vždy hierarchizovaný. Studenti se tudíž právoplatně obávají, že pokud by vypovídali veřejně a adresně, může to mít dopad na jejich studium. Ve výzvě iniciativy navíc bylo jasně řečeno, že by měla být zachována anonymita. Chráněni jsou tím nejen pisatelé, ale i nařčené osoby.

A hlavně: studenti sami v dopisech popisují, že se problémy snažili řešit adresně, ale chování pedagoga bylo autoritami vždy omluveno slovy Musíš to vydržet (tj. s ohledem na profesní kvality daného pedagoga). V takovém ovzduší bohužel nezbývá nic jiného, než se situaci pokusit vyřešit systémově a dosáhnout v první řadě možnosti vést skutečně otevřený dialog. A to se studentům prozatím podařilo – dialog běží a nyní je již úkolem nového děkana a pedagogů DAMU nastolit na škole otevřené, tvůrčí prostředí, kde již podobných anonymů nebude třeba.

Obsáhlejší text vyjde v DN 15.

///

Autorky textu jsou redaktorky Divadelních novin a absolventky katedry Teorie a kritika DAMU.

Autor: Anežka Pondělíčková,Petra Zachatá a Kateřina Kykalová
Publikováno: 10. září 2021

Názory – Glosy DAMU Kauza NE!MUSÍŠ TO VYDRŽET

Komentáře k článku: Nevydržely jsme to

Natálie Preslová

Držím palce a přála bych si,
abyste už brzo mohly směřování DN určovat vy, místo současného pana šéfredaktora.

10.09.2021 (20.10), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman

Vážené redaktorky,
ocitujte konkrétně, v čem studentkám a studentům iniciativy v textu ubližuji či problémy bagatelizuji.
Odmítáte moje stanovisko, že „rovní lidé anonymy nepíší“, protože „studenti se právoplatně obávají, že pokud by vypovídali veřejně a adresně, může to mít dopad na jejich studium“. To je pro mě eticky nepřijatelné, pro vás asi přijatelné.
Můžete ocitovat ze studentských textů průkaznou snahu řešit problémy adresně a věcně? A proč postižení nepoužili další opravné prostředky?
Píšu, to jste zatím nechaly stranou, že podle mých zkušeností se poměry na škole (kdekoli v životě) musí změnit v konkrétních činnostech, mezi lidmi. Iniciativa ale volá po jakési obecné proměně, kterou má zajistit vedení školy, čemuž nerozumím, můžete mi konkrétně prakticky vysvětlit, o co jde? Co tedy má být hmatatelným výsledkem iniciativy?
Jen připomínám, co jste v mém článku jaksi opominuly: Byl to užitečný výkřik, aby se konečně něco stalo.
Vůbec nezpochybňuji zřejmě velmi vážné problémy, které iniciativu přiměly k zoufalému činu. Ani strach těch, kdo se ozvali, zřejmě svědčí o poměrech na škole, které zapadají do poměrů babišovské společnosti. Z těch strach samozřejmě jde, na každého. … Protože – jak v diskusích zaznělo – iniciativa dala impulz ke změně poměrů, alespoň na škole. A to je hodně důležité!
Vyhrotil jsem heslo iniciativy na nesmíš to vydržet, to považujete za zpochybnění?

11.09.2021 (1.08), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- Markéta Machková
  
  Vážený pane šéfredaktore,
  Vaše Slovo z čísla 14 je bohužel na webu dostupné jen předplatitelům. Nezvážil byste v zájmu věcnější diskuse jeho odemknutí?
  Děkuji.
  
  11.09.2021 (8.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
  - Josef Herman
    
    Dobře,
    článek jsem uvolnil pro geřejnost. Jen prosím si uvědomme, že ti, kteří náš časopis platí, předplatitelé, mi mohou právem vyčítat, že jiným ho dám gratis. Není to podle mne správné řešení. Ale už pracujeme na možnosti zakoupit si jednotlivé číslo, od příštího už to zřejmě bude fungovat.
    
    11.09.2021 (12.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
    - Natálie Preslová
      
      No, tak teď už je opravdu jasné,
      že z kontextu nic vytrženo nebylo. Cílem celého článku pana Hermana bylo iniciativu shodit, poplivat a zmínit, že i to, co se jí zatím podařilo dosáhnout, je vlastně k ničemu. Gratuluju a příště možná nesvalujte vinu za to, že jste za svoje slova schytal oprávněnou kritiku, na svoje redaktorky.
      
      11.09.2021 (16.41), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
      - Josef Herman
        
        No z kontextu vytrženo rozhodně bylo. Také jsem nikoho nepoplival, natož abych to měl v úmyslu, jen jsem psal věcně a možná stroze o problémech, jak je vidím. Že se za někoho schovávám? Prostě jsem se dostatečně nepostavil na jednu stranu.
        
        13.09.2021 (1.13), , Trvalý odkaz komentáře,
- Eva Marková
  
  Pane Hermane,
  to, čeho se dopouštíte v komentáři, se zpravidla označuje jako mansplaining: poučujete autorky o tom, jak měly číst Váš text. Co kdybyste to jenom přijal a vnímal, jak situaci čtou ony? …
  
  11.09.2021 (9.56), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
  - Josef Herman
    
    Nemyslím si,
    jen chci v diskusi odpovědět na konkrétní otázky, podle mne relevatní. To je špatně?
    
    11.09.2021 (12.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
    - Eva Marková
      
      Ale v tomto článku
      žádné otázky nejsou. Mohl byste tedy v rámci polemiky reagovat nějakým uceleným textem, ale dávat odpovědi na nepoložené otázky mi nepřijde, mírně řečeno, šťastné.
      
      12.09.2021 (10.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Kateřina Kykalová

Dobrý den,
Já s Vámi sdílím rozhořčení nad celou situací, je pro mě ale nepřijatelný výrok, který sám citujete: „Jenže, promiňte mi upřímnost – rovní lidé anonymy nepíší, ve slušné společnosti se nepodepsaná oznámení házejí do koše.“ A dále píšete: „Co svět světem stojí, a bude doufejme ještě nějakou dobu stát, platilo a platit bude, že každý si musí své místo najít a obhájit sám.“ Věta „Musíš to vydržet“ se ve výpovědích studentů opakuje neustále, coby odpověď na jakoukoli snahu situaci řešit, s odvoláním se na kvality dotyčného pedagoga. Ve chvíli, kdy vedení kateder nebylo nakloněné diskusi, nezbývá, než hledat jiné řešení. A studenti opakují, že jim nejde v první řadě o diskreditaci konkrétních osob, ale o celkovou proměnu prostředí na škole. V takovém případě je myslím anonymní iniciativa zcela namístě. Jejím konkrétním návrhem je např. zřízení funkce nestranného ombudsmana. Já osobně nemohu souhlasit s názorem zaznívajícím především ve starší generaci, že pokud tento přístup student „vydrží“, stane se z něj silná osobnost. Důkazem pevného charakteru je podle mě spíše schopnost jednat tak, aby mohly být nevyhovující poměry napraveny, a nikoli „držet hubu a krok“.

11.09.2021 (11.53), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- Josef Herman
  
  Katko,
  anonymy zůstanou anonymy za všech okolností. Musíš to vydržet? V žádném případě, píšu Nesmíš to vydržet, musíš se ozvat. Ale asi máme jiný názor na odvahu, a také vidím z vlastních zkušeností daleko víc možností než jen zajít za pedagogem a pak sklapnout kufry. Anonymita vytváří mlhu, za kterou lze skrýt cokoliv. Co s tím má společného starší nebo mladší generace nevím. Zato jako redaktor vím, že Anežka provedla na FB ukázkové vytržení z kontextu…
  
  11.09.2021 (12.44), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
  - Kateřina Kykalová
    
    „Musíš to vydržet“
    je odpověď pedagogů opakovaně citovaná v příspěvcích studentů. V žádném případě Vám nepodsouvám, že byste s ní sympatizoval, a chápu, že se v článku stavíte na stranu studentů. Nemohu však přijmout fakt, že jejich jednání zároveň bagatelizujete označením za „nerovné“. Podle mě je zkrátka odvážné.
    
    11.09.2021 (13.23), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
    - Josef Herman
      
      Nerozumím.
      Stavím se jednoznačně za studenty, jako za každého, komu se ubližuje, ale jen ctím občanské hodnoty. Tak proč v odpovědích na mé psaní používáte ono „Musíš to vydržet“?
      
      11.09.2021 (14.21), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
      - Kateřina Kykalová
        
        Protože jste nás vyzval,
        abychom ocitovaly snahu studentů řešit problémy adresně a věčně. Ta se ozývala snad ve všech příspěvcích a propojovala ji ona emblematická odpověď „Musíš to vydržet.“
        
        11.09.2021 (18.08), , Trvalý odkaz komentáře,
  - Anežka Pondělíčková
    
    S textem
    jsem udělala úplně to samé jako se všemi texty z DN sdílenými na sociálních sítích. Vybrala jsem nejzajímavější a nejpodnětnější odstavec – a ten připojila k zamčenému textu. Pokud je tak velká poptávka po celém textu, není nic jednoduššího, než ho výjimečně odemknout.
    
    11.09.2021 (15.04), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Kateřina Součková

Vážený pane Hermane,
zcela konkrétně k vašim otázkám:
1) V čem podle mého názoru studentům a studentkám inciativy ubližuje či je bagatelizujete?
Výraz přicházet s „bolístkou“ zdrobnělinou snižuje relevanci dané stížnosti.
Výraz „lepit cosi na zeď nářků“ evokuje, že se jedná o nekonstruktivní směřování stížnosti k moci, u níž není – vzhledem ke její metafyzické podstatě – pravděpodobné, že se mnou vstoupí do reálného dialogu. To naštěstí není – vzhledem k reálné diskuzi, které se nad iniciativou rozpoutala a jejímž dokladem je i váš článek – tento případ.
Věta „rovní lidé anonymy nepíší a ve slušné společnosti..“ bohužel výrazně evokuje, že studenty nepovažujete za rovné a slušné lidi, jakkoli doufám, že tak jste to nemyslel. Zvláště pak proto, že celý problém se točí kolem schopnosti obou stran naslouchat a pochopit, v čem je pro druhého obtížné se k problému vyjadřovat, přičemž snižování názoru druhé strany zpochybněním jeho morálního kreditu tímto způsobem považuji v této situaci za zcela kontraproduktivní.
Srovnání s poměry za totality, kdy zmiňujete pouze dvě možnosti, a to že buď statečně odejdete k lopatě a nebo „držíte hubu a krok“ jednak opět trochu naznačuje, že zůstávající studenti jsou přisluhovači totalitního režimu – ale především pokulhává. Vést smysluplný dialog s totalitní mocí bylo předpokládám, jakkoli s tímto obdobím nemám osobní zkušenost, do velké míry vyloučené, zatímco v naší současné společnosti je naštěstí možná i třetí cesta kromě zmíněných dvou a to pokusit se stávající poměry změnit a o to se právě studenti (i mnozí pedagogové) snaží otevřením této diskuze.
2) Proč podle mého názoru postižení nepoužili další opravné prostředky a kde problémy věcně a adresně řeší?
Vysvětlení i konkrétní citace naleznete na záznamu zasedání akademického senátu 31.8. zde: https://www.youtube.com/watch?v=K9O_hPrNEZM (konkrétní věci k tomuto problému zaznívají zvláště mezi 1:13:07 a 2:30:01). Na tutéž otázku se tam navíc ptá bývalá děkanka Doubravka Svobodová – čímž bych s dovolením dementovala vaše tvrzení, že se k problému nevyjadřuje, pouze si pro to vybírá, jak i zde vysvětluje, jisté konkrétní platformy.
Shrnutě řešeno studenti vidí problém jednak v mocenském propojení relativně akademického a divadelního světa a v – navzdory veškeré snaze – ne zcela funkčních nástrojích, skrze něž by své problémy s důvěrou komunikovali autoritám. Při té příležitosti rovnou zmíním, že přestože zpochybňujete funkci ombudsmanky, v současné době na DAMU prozatím funguje v duchu této pozice proděkanka Alice Koubová, která umožňuje bezpečný dialog oběma stranám a jejíž přínos celé situaci opakovaně vyzdvihují obě strany. Zkušenost s tímto principem je tedy na DAMU prozatím velmi pozitivní, proto jsou reálné podklady pro to doufat, že tomu bude tak i s očekávanou ombudsmankou.
3) Souhlasím s vámi, že poměry na škole se musí změnit v konkrétních činnostech mezi lidmi.
O to se iniciativa snaží tím, že její zcela konkrétní cíl chápu jako otevření komunikačního kanálu mezi oběma stranami (opírám se o citaci studetnů mj. z rozhovoru s Veronikou Štefanovou na Vltavě). Jakkoli určitě lze a je i pro další debatu potřebné, vnímat některé konkrétní kroky iniciativy problematicky, jejím hmatatelným výsledkem je právě úspěšné otevření této debaty. Až pojmenováním a vzájemným vysvětlením problémů z perspektivy obou stran je možné dojít k tomu, co by mohl být konkrétní výsledek. Jeho smysluplnost vidím právě v tom, že vznikne ve vzájemném dialogu. Jedná se totiž o problémy tak složité a citlivé, že se v nich zatím často složitě orientují i přímo zainteresovaní lidé, natož ti, kteří z DAMU či jednotlivých kateder osobní zkušenost nemají.
Systémová řešení, které vedení školy (např. děkan K. Tománek či proděkanka A. Koubová) i některých kateder vstřícně hledá, jsou velmi podstatná proto, že jsou na rozdíl od studentů zaštítěna autoritou a možností udělat konkrétní strukturální změny a i takto chápu obrácení studentů se směrem k vedení školy, jehož část na ně právě v tomto smyslu reaguje. Sami studenti přitom dále aktivně problém řeší, nezůstávají „pasivní“, jak naznačujete ve svém článku a pokoušejí se na základě celého procesu dospět k co nejkonkrétnější formulaci návrhů i k hlubšímu porozumění celého problému.

Oceňuji, že také vnímáte důležitost i potřebnost společného hledání řešení celého problému.

Hezký den
Kateřina Součková

11.09.2021 (15.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- Josef Herman
  
  Dobrý večer,
  děkuji za klidnou věcnou reakci. Ano, souhlasím, že si rozjitřené téma možná žádalo jemnější slovník.
  Rovní lidé nepíšou anonymy – prostě nepíšou, je mi líto.
  Pozorně jsem si prostudoval vše dostupné, také jsem si poslechl záznam z jednání AS, kde se ale zase jen anonymně mluvilo o tom, že se studenti nedovolali. Totéž v těch čtených příspěvcích. Já vím, pořád spor anonymity a konkrétnosti.
  Já tu úvahu psal hlavně jako varování před obecným hledáním principů, když je zřejmé, že jde o jejich konkrétní prosazení. A to jinak než adresně a jaksi v průběhu života prostě nejde.
  A pak jsem vyjádřil své zděšení nad tím, že by takové poměry na DAMU opravdu panovaly.
  A také jsem vítal kroky nového vedení, přece výslovně, které začaly tím hrozně podstatným, a sice zveřejněním veškerého materiálu. A věřím, že uspějí já i Divadelky, bude-li potřeba, pomůžeme, jak budeme moci.
  
  13.09.2021 (1.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,