Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    To byla prda!

    Většina českých režisérů se během své umělecké praxe minimálně jednou utká s dílem z takzvaného rodinného stříbra, vesnických realistů posledních tří dekád 19. století. Ke starším dramatickým pracím z domácího fondu se sahá jen zřídka a s velkou obavou jak ze strany tvůrců, tak i diváků. Obrozenecký repertoár není výzvou k tomu, jak se popasovat s archaickou češtinou a do jisté míry i se syžetovými konstrukcemi, v nichž se navíc často drnká na česko-německou notu, ale všeobecným postrachem (umně skrývaným za cynickým výsměchem), o kterém se traduje, že jej lze jen obtížně, ne-li vůbec, adaptovat do současnosti. Takovou nálepkou je opatřena i tvorba Václava Klimenta Klicpery, kterou dnes paradoxně scénicky „rehabilitují“ snad už jen zatvrzelí ochotníci. Přesto se v minulosti našlo několik avantgardních režisérů jako Jindřich Honzl, Emil František Burian či Jiří Frejka, co se ke Klicperovu dílu vraceli. V roce 1942 uvedl Frejka v Národním divadle jednu z nejúspěšnějších Klicperových her, Zlého jelena. Tuto „starobylou mysliveckou komedii“ plnou omylů, převleků, kouzel a lásky nově tlumočí v čele s režisérem a autorem adaptace Jakubem Čermákem umělecký gang Depresivní děti touží po penězích. Vnáší do ní aktuální estetické a zejména tematické trendy: ekoterorismus, rozostřenou identitu, aniž by však zpřetrhali vazby s původním Klicperovým textem. Jako by si postmoderní balábile s brilantně mířenými hláškami nikterak nezadalo s obrozeneckou částečně improvizovanou taškařicí psanou ve staré češtině.  

    Foto: NOD

    Zlý jelen je v pořadí již třetí Čermákovou výpravou do minulosti, respektive více než úspěšným pokusem naplnit drama předminulého století novým významem. Před Klicperou autorsky operoval se Stroupežnického Našimi furianty a Maryšou bratří Mrštíků. V obou případech však dospěl k radikální redukci předlohy, jejíž obnaženou páteř stimuloval momentálními neuralgiemi. Furianty exploatoval evergreenem –⁠ euroskepticismem, Maryšu zbavil slov a uvěznil do říše vypjaté vizuality. Zlého jelena však Čermák nijak nepreparuje, naopak se přidržuje původní, ať už jakkoli naivní zápletky točící se kolem zastřelené spárkaté zvěře, domnělých pytláků a vztahu schovanky Růženky s mysliveckým mládencem Vítkem.

    Foto: NOD

    Režisér dostojí půdorysu příběhu stejně jako Klicperovým principům záměny postav prostřednictvím převleků či silné tendence k prvkům komedie dell’arte. Tyto principy zesiluje, ba dokonce dovádí ad absurdum. Původní romantický nádech hraběcí obory mizí s umělými stromky a odpadem, kde navíc – soudě podle ochranných oděvů lesních dělníků – hrozí radiace. Kromě popěvků a akrobatických čísel (Anežka Rusevová jako emancipovaná korpulentní Růženka zvládne několik brilantních rozštěpů), Čermák využívá také tanečníka Martina Kadrnožku coby představitele klíčové, zde až mysteriózní postavy zlého jelena. Jeho obnažené svalnaté tělo ostře kontrastuje s kostýmy ústřední milenecké dvojice, která jako by právě opustila Oktoberfest, stejně jako s četnými soudobými textilními doplňky ostatních figur. Přestrojení je klíčem k daleko komplikovanějšímu chápání pohlaví, než jen kódu muži hrají ženy a naopak. Většina postav, jak se zdá a dosvědčuje i jedna sloka finální sborové písně Co má mezi nohama tvoje nová stará, to věc není podstatná, jen když tě má ráda, je genderově fluidní. Rodový zmatek stejně jako jejich nejednoznačné preference a podivné libůstky baví do té doby, než z nich začne tuhnout úsměv na rtech. Pod pláštíkem obrozenecké taškařice se totiž skrývá metafora bolestné současnosti. Jakub Čermák ji dokáže suverénně detekovat a zároveň komunikovat ve vizuálně působivé formě.

    ///

    Depresivní děti touží po penězích – Václav Kliment Klicpera, Jakub Čermák a kol.: Zlý jelen. Režie Jakub Čermák, výprava Martina Zwyrtek, hudba Petra Horváthová.

    Hrají Tomáš Čapek, Anežka Rusevová / Petra Mošovská, Martina Jindrová, Daniel Krejčík, Jiří Racek, Jiří Ratajík, Petr Matyáš Cibulka, Petra Mošovská / Jakub Čermák, Lukáš Štěpánek, Martin Kadrnožka. Premiéra 13. července 2021 v NOD.


    Komentáře k článku: To byla prda!

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,