Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy
Zemřel François Hirsch
Foto archiv
13. 12. 1925 Paříž, Francie – 12. 10. 2021 Carcassonne, Francie
Francouzský básník a překladatel. Dvorní překladatel do francouzštiny Milana Kundery (do roku 1984) a amerického spisovatele Cormaca McCarthyho.
Narodil se do dobře zajištěné a asimilované židovské rodiny. Už od dětství měl problémy se zrakem, což podle jeho dcery vysvětluje jeho představivost a jedinečnost. Hirschův otec zemřel v koncentračním táboře, François s matkou utekl a přes zatčení gestapem nakonec druhou světovou válku přežil. Vystudoval práva, ale později se zaměřil na orientální a slovanské jazyky, zejména na ruštinu a češtinu. Od konce války do šedesátých let patřil k francouzské intelektuální levici, jeho přáteli byli Louis Aragon, Elsa Triolet či Henri Soupault. V únoru 1948 byl v Praze (studoval zde češtinu) a zažil tam komunistický puč, což jej – jak později tvrdil – poprvé nahlodalo v jeho levicovém smýšlení. V roce 1965 se stal francouzským překladatelem pro OSN. Zároveň se dále věnoval literárním překladům.
François Kérel: Au croisement de notre amour et des combats, 1952. Repro archiv
Do osmdesátých let používal umělecký pseudonym François Kérel, pod nímž vydal i několik sbírek vlastní poezie. Hlavní náplní jeho literární činnosti ale byly překlady. Z ruštiny například přeložil Osipa Mandelštama, z angličtiny Cormaca McCarthyho. Jeho zásluhou vyšly ve francouzštině Kunderovy knihy v kvalitních překladech, které odpovídají stylistice originálu. Jako první Kunderova kniha ve Francii vyšel koncem šedesátých let Žert, autor překladu se ale – jak se později zkistilo – značně vzdálil originálu, přidával vzletné metafory a román přepisoval podle vlastních představ. Milan Kundera na to díky spisovateli Alainu Finkielkrautovi v roce 1979 přišel a několik měsíců pracoval na revizi překladu. Naopak s Hirschovou prací byl velmi spokojen. Ten českého spisovatele francouzským čtenářům poprvé přiblížil v roce 1970 překladem Směšných lásek. Jeho práce na překladech Kundery z češtiny skončila překladem románu Nesnesitelná lehkost bytí (Gallimard, 1984), kdy autor, žijící tehdy již ve Francii, začal sám psát ve francouzštině. Jedna ze čtyř hlavních postav této knihy – Franz (francouzsky François) – je údajně inspirována právě Françoisem Hirschem (více zde).
Nedávno, ve svých 95 letech, dokončil nový překlad sbírky Praha s prsty deště Vítězslava Nezvala (poprvé vydal již v roce 1960 s předmluvou Philippa Soupaulta). Hirschův nový překlad vyjde ve Francii v lednu příštího roku. Překládal ale i další české spisovatele, mj. Karla Čapka (Život a dílo skladatele Foltýna, 1965), Vladislava Vančuru (Pole orná a válečná, 1958 – zde), Ladislav Fukse (Pan Theodor Mundstock, 1966), Bohumila Hrabala (Ostře sledované vlaky a Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1969), Josefa Škvoreckého (Leganda Emöke, 1968, Tankový prapor, 1969, Lvíče, 1972, Prima sezona, 2011), Václava Havla (Zahradní slavnost, 1969/1990) či – nedávno (!) – Marii Majerovou a mnoho dalších (více zde).
V lednu 2021. Foto Sheri Laizer
Krátce před jeho smrtí – 16. září tohoto roku – mu byla udělena cena Ministerstva zahraničí České republiky Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí (zde). Jeho dcera Catherine ji jeho jménem převzala na českém velvyslanectví v Paříži.
Od roku 1981 žil v malé francouzské vesnici La Digne d’Aval poblíž Limoux. Byl dvakrát ženatý. Jeho druhou manželkou byla také překladatelka Patricia Schaeffer. Na některých překladech současné americké literatury pracovali spolu.
Zemřel náhle a nečekaně na infekci dýchacích cest. Pohřben byl v pátek 18. října na malém hřbitově vedle své druhé ženy ve vesnici, kde spolu žili.
/Pro i-DN z více zdrojů připravil hul/
Komentáře k článku: Zemřel François Hirsch
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
