Havelka v barokních kulisách
V Českém Krumlově se nedějí věci jen na otáčivém hledišti nebo na parkovištích, ale také v zámeckém divadle. Unikátní barokní mašinérii pravidelně využívá soubor Hofmusici k uvádění zapomenutých barokních oper v tzv. autentické, historicky poučené interpretaci. Tentokrát uvedli v novodobé světové premiéře Serenatu pro tři hlasy Antonia Vivaldiho L’Unione della Pace, e di Marte (Spojení Míru s Martem), kterou z dobových pramenů zrekonstruoval a nastudoval dirigent Ondřej Macek. Typickou barokní disputaci, která na rozdíl od skutečných oper prakticky postrádá děj, zkomponoval skladatel k oslavě narození dcer francouzského krále Ludvíka XV., poprvé byla provedena v roce 1727 na lodi plovoucí po kanálu za jednou z benátských zahrad, tedy původně v exteriéru. V Českém Krumlově ji, podobně jako už řádku předchozích, provedli na dobové nástroje a v barokní jevištní konvenci, která zahrnuje významové postoje a gestiku, jak je známe z dobových vyobrazení a traktátů. Znalkyně dobové interpretace a režisérka Zuzana Vrbová zkonstruovala působivé jevištní obrazy, výsostně stylizované a estetizované představení s dokonalou autentickou hudební interpretací (sólistky Jana Dvořáková, Pavla Štěpničková, Veronika Mráčková Fučíková).
Jaroslav Březina s Kateřinou Kněžíkovou v Havelkově režii opery Kde je láska, je i žárlivost FOTO LIBOR SVÁČEK
Produkce opery buffy (formálně spíš komických intermezz) Giuseppe Scarlattiho Dove è amore è gelosia (Kde je láska, je i žárlivost) však směřovala do současnosti. Cílem nebyla jen inscenace, ale její záznam spolu s doprovodným pořadem, které Česká televize chystá do vánoční nabídky. Komické opery také nepodléhaly tak striktním estetickým pravidlům, byly „ze života“, tato uvedená v Českém Krumlově byla součástí svatebních oslav prvorozeného syna Josefa Adama ze Schwarzenbergu v roce 1768 – Giuseppe Scarlatti (snad synovec slavného Domenica Scarlattiho) byl v hraběcí rodině učitelem hudby. Několik variací na téma žárlivosti také režisér Ondřej Havelka pojal v logice současné situační komedie, aniž by vlastní dění jakkoli aktualizoval. Jen dovedl dobově kostýmované postavy k přirozenému jednání, k detailní komediální souhře, jež vyústila až k několika dobře připraveným gagům. Barokní opera se takovému pojetí nejen nevzpírala, ale umocnilo to její humor a místy vlastně drasticky komické situace. Neboť Scarlattiho postavy pro vyvolání žárlivosti svých vyvolených neváhají užít hodně neobvyklé prostředky a převleky. Orchestr dobových nástrojů, zpěv sice pro barokní fajnšmekry možná ne tak autentický, zato výsledné postavy a jejich jednání dokonalé počínaje dvojicí mrštných dam (vdova Clarice Lenky Máčiková a služka Vespetta Kateřiny Kněžíkové) po obdobnou dvojici mužů (Hrabě Orazio Aleše Brisceina a sluha Patrizio Jaroslava Březiny), k tomu přidané postavy v provedení Taťány Kupcové a Bohumila Klepla. Pozoruhodný projekt. Myslím, že by neškodilo v zámeckém divadle hrát přece jen častěji a připustit i jiné vhodné, ne jen přísně barokizující projekty.
Sdružení barokního souboru Hofmusici, Festival barokních umění Český Krumlov – Antonio Vivaldi: L’Unione della Pace, e di Marte. Dirigent Ondřej Macek, režie Zuzana Vrbová. Novodobá světová scénická premiéra 30. září 2011.
BVA International – Giuseppe Scarlatti: Dove è amore è gelosia. Dirigent Vojtěch Spurný, režie Ondřej Havelka, kostýmy Jana Zbořilová. Premiéra v zámeckém divadle v Českém Krumlově 9. září 2011.
Komentáře k článku: Havelka v barokních kulisách
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
