Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 701)

V Letovicích kopec, na kopci hrad, míval jsem dívenku, měl jsem ji rád, zpívával jsem své paní, když jsme jezdívali na pracovní jednání k věhlasnému stolaři Františku Bočkovi. Chalupa s erbovní cedulkou Na Požáru 7, voněla dřevem, fermeží, pečenými koláči a kávou. Paní domu měla zástěru a děti mávaly na rozloučenou. Na komíně za tratí hnízdili čápi.

Je to už tuze dávno.

Cink, cink, povídá múza, v mailu přistála depeše. Dostalo se vám pozvání z Letovic na křest knížky veršů Hany Bočkové, Jak voní domov…

To je ale milé překvapení, múzo, tak paní Hana je také písmák… Pozvání má ovšem malý háček, obávám se, že ve stávající covidové sibérii nezvládnu cestování.

To nic a cink, cink, řekne múza, v počítači zavrní a přistává v něm digitální podoba knížky i s ilustracemi. Snad se vám některá z básní bude líbit.

Múza čte. Věnováno tomu, díky kterému jsem, jaká jsem. Hana Bočková.

Přivírám oči a naslouchám.

Každý si svou horu nosí v sobě.
Můj život je protkán celým pohořím.
Hor je tu nespočet.
Hora prádla na praní, hora nádobí, hora prádla na žehlení, hora
 prádla na zašívání, hora nákupů, domácích úkolů a třídních schůzek,
hora dětských slziček, rozhovorů, návštěv, vystoupení…

To je vtipné, brumlám.

Cink, cink, drnčí další depeše.

Narodila jsem se v lednu 1968 v rodině varhaníka, sbormistra a učitele Miloslava Krejsy. Lásku k poezii a literatuře mi vtiskla maminka Marie Krejsová, i když učila matematiku a tělocvik, a také dědeček Josef Trunda. Sbírka básní vznikala během deseti let. Odráží se v ní každodenní život, rodina, manželství i odchody a rozchody blízkých. Studovala jsem na konzervatoři Kroměříž, obor varhany u prof. Karla Pokory. Jsem učitelkou klavíru a literárně dramatického oboru na ZUŠ Letovice. Máme pět dětí. Od čtrnácti let vykonávám chrámovou varhanní službu, momentálně v Letovicích v kostele sv. Prokopa. Vedle hudebních vystoupení také recituji na koncertech, uvádím a moderuji.

Múza čte verše: Jak vypadá štěstí? Jemná vůně na zápěstí, či schovaný palec v pěsti, aby neulétlo nám snad štěstí? Možná – život dobře vésti s úsměvem i křivdy nésti, použít ty správné masti – něžný úsměv na života strasti.

Co bys chtěla? Být pilná jako včela.

Shluk písmen Melodie ve slovech Hudba ve verších Dotek krásy. To je poesie.

Víš, jak se hraje skladba letní? Čistý hrnec v ruku vetni a vraž do něj, co kde roste. Jamování je tak prosté. Letní blues.

Ještě stírám tvou vůni ze svých zad, ještě jsem sametově svěží, Tomu, že máš mě tolik rád, mnozí uvěří jen stěží.

Spočinout v tobě, jak v moři vody slané, schovat se v tobě, jak v poli obilném. Cítit tvé ruce prací vytesané, přesto laskavé a něžné, jak vlny v moři mém.

Múza přičarovává ševelení píšťal varhanních. Je šero, je tma. Múza čte: Vracíš se vláčný po dlouhé cestě domů, chvíle spočinutí, něžné doteky k tomu. Kuchyň v té chvíli připomíná nebe. Mám tě já, máš mě ty. Máme sami sebe.

      

Poslouchám pozorně. Verše mají řád, nekulhají, jsou vroucí i melodické. Nálady se střídají, zrovna tak jako roční období. Bolestné Velikonoce střídá rozpučení jarních luk, podzimní plískanice všehojící zima. Adventní verše se snoubí s řádky lásky věnované Bohu Všemohoucímu a Panně Marii. Přesmutná jsou pak slova smutku nad skony maminky a tatínka…

Múza šeptá: Podívej, káně krouží, nabírá výšku, vzduch. Buď vděčný za to, co máš. Ať jsi šťastný ty i Bůh.

Múza spíná ruce: Modleme se.

Pokojem zní litanie: Jsem. Jsem žena. Jsem žena svého muže. Jsem maminka několika dětí. Jsem teta, kamarádka a obdivuji růže. Miluji, když s huronským ahóój ke mně všichni letí. Baví mě tančit bosky a zpívat pro radost. Žasnu, jak kapka rosy se třpytí krásně. Věřím, že lásky není nikdy dost. Baví mě být ženou. Baví mě být. Jsem.

Usínám.

Brno – Komín, 18. 11. 2021 

Hana Bočková – Krejsová: Čím voní domov. Ilustrace a grafická úprava Rostislav Pospíšil, tisk CCB Brno. Vydáno nákladem vlastním, Letovice 2021.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 27. listopadu 2021

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 701)

1. Zdeněk Pololáník

   

   Článek mne velmi potěšil.
   Dověděl jsem o básnické a fotografické tvorbě Hany Bočkové-Krejsové, třetí ze 4 dcer mého dávného, dlouholetého přítele, prvního interpreta mnoha mých duchovních skladeb, který v době tvrdého ateizmu zpíval se svým chrámovým sborem při slavnostních bohoslužbách, často s doprovodem orchestru a samozřejmě i varhan. Kdo žil v té době, musí ocenit jeho statečnost. Celá jeho rodina, včetně jeho sestry a její rodiny, se této jeho činnosti vždy účastnila. Hanička po ukončení studia uvedla na svém absolventském koncertě několik mých varhanních skladeb a napsala o tom diplomovou práci.
   I když uplynula řada let od častých vzájemných návštěv našich rodin, každá zmínka vyvolá nějakou příjemnou vzpomínku a doplní obraz o této milé, pilné, nadané, pracovité a přátelské rodině…

   27.11.2021 (21.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Jaroslav Henzl

   

   Zatím se nemohu řadit
   do okruhu blízkých přátel, snad mezi náhodné známé, protože se průběžně potkáváme na hodnotných kulturních akcích. Již nyní velice oceňuji nadání a píli paní Hany! Stále víc mě přesvědčuje o svém talentu hudebním, pěveckém, divadelním, recitátorky a nyní mě nově zaujala jako spisovatelka! Zatím jsem neměl novou knihu „Jak voní domov“ ve svých rukou, zatím jsem ji nepřečetl, ale již části veršů v článku Divadelních novin mě naplňují příjemnými pocity i z vlastního bytí, skutečného domova, pozitivními pocity, jak i větší rodina má krásná pouta! Jednotlivé fotografie krásně ukazují a přibližují váš hezký domov, různé detaily, opětovně mě také přibližují pohledy na město Letovice, do kterého jsem se i já léta rád vracel! Až budu mít Vaši knihu: „Jak voní domov“ trvale v rukou, jsem si jistý, že také já budu trvaleji obohacený!
   Jaroslav Henzl (aranžér, výtvarník, fotograf a vydavatel fotoknih…) z Boskovic.

   06.12.2021 (18.10), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ