Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 702)
Byl soumrak, pofukoval chlad, auta pádila, obražená žebra bolela, ale dalo se to vydržet. Šel jsem a myslel na dny evropského vzmachu, na dobu rozletu brněnského divadla.
Tma houstla, ve vile se svítilo. Za prosklenou plochou pokoje jsem uviděl siluetu umělce. Tanečník Martin Dvořák, dávný absolvent zdejší konzervatoře, se soustřeďoval na vystoupení.
Miluji chvíle, kdy v podobě sfingy, viditelně neviditelný, mohu pozorovat rituál příprav představení, sledovat rozmísťování rekvizit, krokování prostoru, cvičná rozmlouvání herců.
Stojím a rozhlížím se. Múza šeptá: Přijímací salón sídla Löw Beerů je odvislý od kréda anglických šlechticů Můj dům, můj hrad. Rampa nad krbem, monumentální schodiště, výhled do zahrad. I rozenému plebejci musí zde být milo, viďte.
Černý fábor z jemného hedvábí kryje pahorek rodinného trůnu. Do vily zas a opět zavítal smutek i žal. Tanečníkovy paže kreslí zlověstné stíny, nad krbem zejí krvavé květy zla.
Zhmotnělý duch hudebního skladatele Pavla Haase tone v záchvatu pohybů. Gestem vládce strhává z návrší hedvábí. Látka se vzedme v podobě vzdušné bubliny, poté padne na podlahu a na židli se zjeví nebožtík Hugo. Usmívá se. Vypráví. Představitelé bratří kloužou salonem, v sugestivním dialogu odkrývají v zapomenutí upadající fakta minulosti.
Bratři se narodili v obhroublé vile na návrší pod Petrskou katedrálou. Pavel byl úspěšným studentem konzervatoře, žákem Leoše Janáčka, Hugo posluchačem oboru herectví, pamatujícím pedagogické působení Jiřího Mahena.
Úspěšný rozlet kariéry oběma narušil vpád německých armád do Československa spojený se zánikem republiky. A druhá světová válka. Hugovi se podařilo uprchnout do USA, avšak Pavel zahynul v plynové komoře koncentračního tábora Osvětim. Konečné řešení židovské otázky…
Múza říká: Aktéři ovládají umění humoru a hořkého sarkasmu. Skvěle vyslovují. Zrůdnosti tehdejšího dění předkládají divákům bez patosu.
Do paměti se mi zarývají Hugova slova: Nejhorší je, že se ztrátou vlasti ztratíte i svou rodnou řeč. Musel jsem se učit angličtinu, aniž bych rozuměl významu cize znějících slov. Stal jsem se svým producentem, filmovým hercem i režisérem v Hollywoodu, protože jsem si řekl, že blbý Brňák jim ukáže…
Jsem zcela vtažen do imaginativní hry nebožtíků. Pavlovo točené gesto se vztyčenou pravicí je bolestně antické. Hugovo konstatování někdo zaklepal, za dveřmi byla touha po návratu, teskné.
Hugo Haas dožíval v krásné Vídni, kousíček od rodného města v malém bytu sám, jen se svými vzpomínkami a s věrným psíkem…
Světla salónu září jako smuteční pochodně. Aktéři se uklánějí.
Múza říká: Tiché a skvělé představení. Nejlepší opus ahasvera Martina Dvořáka.
Ulicí jedou svítící auta. Žebra pobolívají. Mírová Evropa se bojí pandemie covidu a dalších restrikcí…
Bojím se i já…
Múza šeptá: Hugo Haas se do Brna navrátil po smrti. Jeho ostatky jsou uloženy v areálu židovského hřbitova. Popel skladatele Pavla roznesl větrný vír neznámo kudy a kam…
22. 11. 2021
ProART Company, Brno – Martin Dvořák: HAAS_Dny po slávě. Autor, režijní koncept, choreografie Martin Dvořák, kostýmy Denisa Nová, režijní a dramaturgická spolupráce: Lucie Hrochová a Míla Šturc, hudba Jan Hanák Sonority. Účinkují: Martin Dvořák a Norbert Žid. Premiéra 18. 11. 2021 ve Werichově vile v Praze. Psáno z brněnské premiéry 19. 11. 2021 ve vile Löw Beer.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 702)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Milena Michaela Orsi
Děkuji za další skvělý článek!
Jste mistr slova a postřehu! Krásný adventní čas, pane!
28.11.2021 (0.39), Trvalý odkaz komentáře,
,Jan Mikolášek
Prosím,
jde-li to dodatečně, upravit v popiscích autora fotografií. Brněnskou premiéru jsem fotil já, tzn všechny fotky kromě titulní. Děkuji Jan Mikolášek.
28.11.2021 (10.07), Trvalý odkaz komentáře,
,DN
Pane Mikolášku,
za chybu se omlouváme a jméno jsme opravili. U poslaných nám fotografií autor uveden nebyl a v programu k inscenaci (https://www.proart-festival.cz/cz/haas_dny-po-slave/) je uveden pan Oskar Stolín. Tedy jsme jej považovali za autora i těchto.
S pozdravem
Vladimír Hulec, editor
28.11.2021 (12.00), Trvalý odkaz komentáře,
,Zdeněk Pololáník
Velmi zajímavý článek,
na pozoruhodnou inscenaci se skvělým námětem. Doufám, že do derniéry se najde možnost záznamu i pro ty, kteří z jakýchkoliv důvodů (kolik je jich nyní?) se nemohou přijít podívat do divadla.
29.11.2021 (20.19), Trvalý odkaz komentáře,
,