SKUTR v sedle

Divadelní tandem SKUTR se od příští divadelní sezony ujme vedení činohry Národního divadla a tribuny vítačů nadšeně ryčí. Já mezi ně nepatřím, neboť mé preference jednoznačně mířily a stále míří k Lence Havlíkové a jejímu týmu. Jsem totiž přesvědčen, že je na čase, aby v čele této instituce stanula empatická tvůrčí osobnost se širokým rozhledem, akcentací aktuálně tematicky vyložené dramatiky a schopností ke spolupráci oslovit především generačně i poeticky pestré spolupracovníky z okruhu renomovaných osobností nejen domácích, ale konečně i světových.

Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. FOTO ARCHIV ND

Definice Národního divadla jako jedné z čelných výkladních skříní současného domácího umění (a mostu směrem k Evropě) rozhodně nehodlám pokládat za formulace dávno již neplatné a nežádoucí. I proto jsem byl zaujat citací generálního ředitele ND Jana Buriana, jenž uvedl, že: Předložené strategie svědčí o prokazatelných znalostech a schopnostech všech uchazečů vést činoherní soubor a realizovat v systému repertoárového divadla kvalitní divadelní produkci v domácím a potenciálně i zahraničním kontextu, z níž jednoznačně vyplývá, že snaha o kontakt s aktuální evropskou činohrou, v němž nám již dávno povážlivě zvoní hrana, je pro současné vedení ND jen sekundárním elementem, tedy narozdíl od lákavé vidiny natřískaných sálů. Stejně tak zaumná Burianova formulace: Vítězný projekt reflektoval potřebu širšího zaměření estetické podoby inscenací Národního divadla a je podpořen dobrou zkušeností uměleckého souboru s předchozí tvorbou režijního dua, je evidentní proklamací inklinace k divácky i souborově přívětivé cestě nejmenšího odporu.

Sehrané duo si navíc do pozice kmenového režiséra přivádí Michala Vajdičku, tedy dalšího v domácím kontextu zdomácnělého generačního souputníka a činoherního konzervativce. I z vítězného projektu citovaná jména, jež zahrnují Jana Nebeského, Martina Františáka, Jana Friče, Petru Tejnorovou, Jiřího Havelku, Michala Dočekala, Miroslava Krobota, Annu Petrželkovou, bratry Formanovy či Annu Klimešovou, napovídají spíš narychlo poskládanému (a dosti pragocentrickému!) pelmelu, než koncepčnímu uvažování. Generační spřízněnci, mnohokrát osvědčení bardi a kamarádi z DAMU. Evropsky významné osobnosti typu Kamily Polívkové, Dušana Pařízka, Vladimíra Morávka nebo Jakuba Krofty povážlivě chybí, stejně jako Ivan Buraj a další mladší úderníci, například z Brna.

Namísto pokory ke svěřenému úkolu, snahy o konsolidaci souboru a ochoty stavět na tom dobrém, co jim předchozí éra Daniela Špinara zanechá, se SKUTR honosí rozpínavou tendencí hrát i ve Státní opeře a zrušit teprve nedávno ustanovenou funkci šéfdramaturga. Bravo! Zbořme, co bylo postaveno, a oddejme se pastvě pro oči. Hlavně nepošlapat vzácné kytice! Ne, neberu SKUTRu možnost své záměry hájit v provozní praxi, a budu jejich působení v ND pozorně sledovat. Svůj pocit promarněné šance činohry ND stát se jedním z respektovaných sídel moderního evropského divadla však nemohu skrýt. Povrchně přitažlivé žánrové obrazy zas jednou zvítězily nad odvážnou vizí. Tak snad příště, za šest dlouhých let!

Autor: Petr KlariN Klár
Publikováno: 28. listopadu 2021

Názory – Glosy Národní divadlo SKUTR

Komentáře k článku: SKUTR v sedle

Vladimír Hulec

Nebyl bych vůči jmenování SKUTRů
tak kritický. Je to logické pokračování směru, který nastolil Daniel Špinar, a snad nebudou SKUTŘI tak sebestřední a arogantní. Pravděpodobně dokážou lépe vycházet s lidmi uvnitř divadla i navenek. Je myslím správné neměnit u tak velkého kolosu, jakým je ND, náhle směr. Doufám, že postupně pozvou i jiné než spolugenerační a spoluškolní tvůrce a – ano – právě ty Tebou jmenované především. A nejen ty. Ostatně o některých se bavíme pod jiným textem v rámci možných vedoucích Divadla v Dlouhé. A jsou další. U nás i – což by bylo skvělé, kdyby zvali – v zahraničí.
Nejtěžší bude, myslím, najít nového fundovaného, znalého a dostatečně vizionářského, progresivního a odvážného, přitom realisticky smýšlejího, s herci dobře vycházejícího dramaturga (odchod Ljubkové je podle mne velkou ztrátou, daleko větší než odchod Špinara) a vystužit strukturu hereckého souboru (pokud jej nechtějí zrušit a spoléhat na hostování), který je teď příliš typově i věkově jednostrunný. Chybí – zvláště v dámském souboru – různorodější střední a starší generace (případně byla velmi málo využívaná). Ještěže se vrátila skvělá Stivínová a mají Prachaře s Rašilovem. Ale ti tři vše neutáhnou. Navíc mají i řadu vedlejších aktivit. Jako ostatně mnozí…

29.11.2021 (0.37), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman

Mám SKUTRy rád pro objevnou poetiku,
kterou vnášejí do operních inscenací. A také do některých činoherních. Nicméně nechápu, v čem Vladimíre Hulče vidíš pokračování ve Špinarově směru, z hlediska koncepčního jejich jmenování vidím stejně kriticky jako Klarin: je to přece nabídka jistě nosné estetiky, možná až moc „hezké“, jako náhrady snahy zásadně proměnit význam a postavení Činohry ND, o které se nějak Špinar pokoušel. Včetně avizovaných spolupracovníků, včetně úmyslu ještě dál motat provozní problémy úmyslem hrát činohru (nejspíš tzv. celosouborovky) i ve Státní opeře. Pro mě by Činohra ND měla být razantní dílnou a společensky kritickou institucí, kdežto zatím se zdá, že se tu bude pěstovat jistě umné, nicméně spíš estetizované divadlo.

29.11.2021 (2.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Josefe Hermane,
svou poslední větou jsi sám odpověděl na mně položenou úvodní otázku: „Zatím se zdá, že se v ND bude pěstovat jistě umné, nicméně spíš estetizované divadlo.“ Tak by se daly charakterizovat snad všechny Špinarovy inscenace. A samozřejmě také SKUTRů.
Jinak ale mám na Národní divadlo a jeho smysl a poslání trochu jiný názor daný jeho historickým vývojem a společenským postavením. Myslím, že by zde vůbec nemělo jít o razantní dílnu, tu by měly naplňovat nezávislé experimentální scény. Zde by již měly pracovat „hotové“, vyprofilované osobnosti s – pokud možno – vysokým uměleckým krédem a jasně formulovaným uměleckým i životním názorem a nalezenou formou.
Co se týká společenské kritičnosti, s tou s Tebou souhlasím. Souběžně s ní by ale měla existovat dramaturgická linie existenciálních témat zaměřených na duchovní rozměr člověka a linie divácky srozumitelného „lidového“ divadla, o jakém kdysi snil a pokoušel se Jean Vilar. Samozřejmě se žádná z linií vzájemně nevylučuje a různě se propojují či mohou propojovat.

29.11.2021 (3.02), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Milo Urbánek

Babiša ste sa zbavili.
Vajdičku ste si dotiahli. SND sa mu podarilo zlikvidovať. ND v Prahe je dalsie na rade.

29.11.2021 (10.08), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Pane Urbánku,
odvolání pana Vajdičky z postu ředitele SND v září 2019 provázela řada protestů, mj. i z české strany. Podle dostupných informací bylo motivováno spíše osobními a ekonomicko-politickými důvody. Ostatně poslední hostování SND u nás – na festivalu Divadlo Plzeň právě v září 2019 – byla inscenace Hauptmannovy hry Před západem slunce v režii Michala Vajdičky a jednalo se o skvostnou inscenaci s Martinem Hubou v hlavní roli. O vysoce kvalitní práci, kterou odvedl jako režisér a umělecký šéf v Dejvickém divadle, snad ani netřeba mluvit. Jeho inscenace Ucpanej systém, Racek a Vzkříšení získaly řadu ocenění a uvádějí se dodnes. A jeho moderně pojatého Hamleta, kterého uvádí LSS, si velmi dobře dovedu představit jako reprezentativní inscenaci ND. Nemyslím si, že je tak konzervativní, jak o něm soudí kolega KlariN, a věřím, že je schopen v ND odvést dobrou práci a připravit řadu kvalitních inscenací modernistického střihu, které se právě do tohoto prostoru hodí.

P. S. O Vajdičkově odvolání z postu ředitele SND a reakcích, které vyvolalo, jsme 5. 9. 2019 psali zde: https://www.divadelni-noviny.cz/ve-slovenskem-narodnim-divadle-to-vre

29.11.2021 (14.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Tomáš Froyda

Pánové,
velmi mě zaráží, že píšete na SKUTRy v ND a jejich (pragocentrické) záměry recenze, a ti přitom ještě ani nenastoupili. Je to stejné, jako kdybych hodnotil úroveň čísla DN, které ještě nevyšlo. A podotýkám, že vítěze doporučila vícečlenná výběrová komise, jejímiž členy jsou respektovaní divadelníci a odborníci.

29.11.2021 (19.47), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Tomáši,
myslím, že se mýlíš. Nikdo nepíše recenze, ale bavíme se o chystaném složení nového tvůrčího týmu ND. A ten by měl být pod drobnohledem kritiky. Je to podobné, jako se sportovní novináři přou a píší o nově zvoleném trenéru národního (či jakéhokoli jiného vrcholového) mužstva či jeho výměně. Není na tom nic špatného a naopak to často poukazuje na možné problémy a úskalí a může i samotným tvůrcům pomoct se jich vyvarovat.
Je to uvažování o divadle, a to k divadelnímu (uměleckému) životu neodbytně patří.

29.11.2021 (20.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Tomáš Froyda

Vladimíre,
promiň, ale myslím si, že hodnotit práci trenéra, aniž by tento v nové funkci odkoučoval jediný zápas, je blbost.

29.11.2021 (20.11), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Každý trenér
– stejně jako režisér, dramaturg apod. – je-li jmenován do významného týmu, nepřichází z čistajasna, ale má za sebou určitou historii a z ní se dá odhadovat jeho následné působení. Tak je to i se SKUTRy či kýmkoli jiným a o tom se zde bavíme.
Podle mne je veřejná diskuse naopak vždy velmi dobrá, neb se tak tříbí názory na samotné tvůrce a jejich práci a na divadlo jako takové a umožňuje to i ostatním se nad divadlem zamýšlet a vidět či číst různé pohledy na jedno a totéž či jednoho a téhož. Jistě to není od nikoho z nás snaha někoho diskreditovat, naopak sami přinášíme svou kůži na trh a budoucnost nás může velmi „vykoupat“, usvědčit z našich omylů a předpojatostí. I to k životu politických, sportovních, ergo i kulturních komentátorů patří. Jistě všichni přejeme ND i SKUTRům to nejlepší, jen jsme holt despektem posedlí kritici a diskutéři…

29.11.2021 (20.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman

Vladimíre,
podle mého směřování SKUTRů a Špinara bylo odlišné, jakkoli to zase mnoha slovy komplikuješ, nemáme stejný názor. Estetizované divadlo může mít velmi různé podoby a cíle. Odhaduji od volby SKUTRů Burianovu snahu Činohru nasměrovat jinam než kam směřoval Špinar, nic víc, nic méně. Dalo by se dále specifikovat, třeba Špinarovu snahu o blokové hraní. Jak se bude konkrétně dařit samozřejmě teprve uvidíme, pane Froydo, vůbec výsledky nepředjímám, neb to vskutku nejde. Držím Činohře i SKUTRům palce.

29.11.2021 (22.40), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Zaujalo mne, Josefe,
že ve jmenování SKUTRů vidíš snahu ovlivňovat či dokonce směrovat Činohru ND ředitelem Janem Burianem.
Nevidím v tom přílišnou logiku, když před tím v roce 2015 jmenoval a po pěti letech Daniela Špinara ve funkci na další období potvrdil s – podle Tebe – jinou koncepcí, než jakou sám chce. Mohu si o rozhodnutí komise myslet cokoli, rozhodně v něm ale nedokážu vidět Burianovu manipulaci. Co podle Tebe měl udělat, aby Tvá podezření o jeho machinacích vyvrátil, než že jmenoval – troufám si tvrdit – respektuhodnou výběrovou komisi, ve které ani sám nezasedal a na její doporučení dá.
Že její rozhodnutí vnímám jako pokračování Špinarovy linie (mohl bych uvést další důvody, ale bojím se „mnoha slov“), je jiná věc.

30.11.2021 (1.35), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- Josef Herman
  
  Vladimíre,
  moje poslední odpověď, opravdu nemám náladu na slohová cvičení.
  Jan Burian, podle mého odhadu, jmenoval Špinara právě proto, aby proměnil Činohru, jenže dnes je pro něj jednak další spolupráce se Špinarem pochopitelně nepřijatelná, a pak se zřejmě vyostřily názory samotného Špinara (např. blokové hraní s možnými důsledky v rozpuštění souboru), a proměnily se zřejmě i Burianovy představy o Činohře ND, na čemž nevidím nic špatného, naopak.
  SKUTRy jmenoval Burian na návrh komise, nikoli komise sama, jak si asi naivně představuješ, a je to tak naprosto správně. Dokonce jmenovat ředitele souborů může generální Burian sám bez jakékoli výběrové komise, ta je poradní a že ji jmenoval považuji za správné. Určit směřování souborů je právo a povinnost a zodpovědnost ředitele
  Ergo Burian nejen může, ale musí ovlivňovat směřování Činohry, všech souborů, nejde o žádné machinace či manipulace, jak to nazýváš ty a zase mi to rovnou podsouváš. Můžeme o jeho rozhodnutí diskutovat, což činíme, ale bylo by hloupé ho dopředu zpochybňovat, v tom dávám jednoznačně za pravdu panu Froydovi.
  Opakovaně zpochybňuji Burianovo určení směru Opery, ale až na základě dlouhodobých nedobrých výsledků. Ani tady však nelze považovat Burianovo rozhodnutí za nějakou manipulaci, prostě rozhodl a podle mého špatně.
  Klidně považuj kolika chceš slovy SKUTRy za pokračování Špinarovy linie, jen prosím, abys to nespojoval se mnou, neboť mám názor zcela odlišný. Lituješ odchodu Ljubkové, ale ta přece stála za programem Špinara a těžko může sloužit jinému programu, pokud ho nepřijme za svůj, dramaturg je tvůrčí osobnost, není to úředník, přece. A tak by se dalo pokračovat.
  Tož tak, končím.
  
  30.11.2021 (13.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Josefe,
netvrdím, že výběrová komise nového uměleckého šéfa jmenovala, ale že jej vybrala a ředitel Burian se jí plně řídil. Ergo těžko sám přímo směruje uměleckou koncepci a dramaturgii Činohry ND. Tedy vůz před koně dáváš Ty, neboť právě o koncepci, dramaturgii a tvůrčím týmu se zde bavíme. Spekuluješ, že kdyby komise vybrala nějakého jiného kandidáta, který by se k linii Špinara přihlásil, nepodřídil by se jí. Jak jinak číst Tvé „Burianovo směrování Činohry ND“, resp. „proměnily se zřejmě i Burianovy představy o Činohře ND“)? Vždyť respektoval řadu let Špinarovo směrování Činohry ND, i když mu dle mnoha indicií ne příliš vyhovovalo, a není důvod, že by nerespektoval toho, koho by mu stávající komise vybrala, ať by ve Špinarově šlépějích šel, anebo ne. Samozřejmě zodpovědnost za fungování ND, tedy i Činohry, je plně na jeho straně, o tom žádná. Ovšem fungování, nikoli směrování.
Co se týká Ljubkové a vůbec dramaturgů, není nezbytné, aby byli spojováni s konkrétními tvůrci, byť se to stává. Ljubková do doby, než Špinar nastoupil do ND, s ním nepracovala, a nevidím důvod, proč by – kdyby měla zájem – v ND nezůstala. Dokonce si ji dovedu představit jako nového uměleckého šéfa. Nicméně svůj profesní osud se Špinarem v ND zjevně spojila a oznámila společný odchod, což je plně v její kompetenci.
Co se týká Opery ND, nemohu posoudit, nicméně jsem měl dojem, že Burianovo jmenování Per Boye Hansena uměleckým ředitelem Opery ND jsi v roce 2019 přivítal.

30.11.2021 (14.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,