Grandiózní plán
Po energickém Konkurzu z prostředí výběrových řízení soubor Losers Cirque Company opustil svou tradiční poetiku a vrhl se, či doslova ponořil, do experimentu s širokým spektrem žánrů. Nejnovější projekt
Navzdory odklonu od výkonnostního cirkusu se v aktuálním počinu Losers Cirque Company objevily neotřelé akrobatické prvky FOTO BET ORTEN
je fúzí komorního kabaretu, divadla na divadle a absurdní poetiky, ale také oslavou kutilství i příležitostí k letmému vhledu do soukromí a zájmů umělců, což jistě ocení početná základna fanoušků souboru. Režisér Matyáš Ramba situoval dění do divadelního prostředí s ambiciózním záměrem kreativně reflektovat silnou vůli a soudržnost kumštýřů, kteří se i navzdory osobním nesnázím, nepřízni doby a grantových komisí odhodlávají pokračovat ve zkoušení inscenace.
Příběh je nadmíru srozumitelný i díky využití verbálních prostředků, jimiž bylo pojmenováno vše, co by mohlo zůstat skryto za symbolikou pohybových či novocirkusových sekvencí. Funkčním, metaforickým a hlavně humorným rámcem zastřešujícím úpornou snahu dílo dotáhnout se stala stavba jakési věže tvořivosti či majáku pro kulturu, disponující spoustou odlišných typů světel.
Úvodní část představení svou poetikou připomínala zkoušku akrobatických čísel v tradičním cirkusu nebo ve varieté. Odpovídaly tomu kostýmy, rytmizace, určitá choreografická jednoduchost veškerého pohybu po scéně i prázdné jeviště, které odhalovalo mnohé žebříky a jiná, obvykle šálami vykrytá technická zákoutí. Holá scéna vyvolávala pocit neutěšenosti, ale zároveň probouzela nadějná očekávání, co v daném prostoru asi může vzniknout. Ve vypointovaných náročných artistických kombinacích „Lůzři“ opět prokázali svou excelenci: jejich pyramidy se dynamicky vyvíjejí, je patrný posun od inspiračních zdrojů a představ trenérů ke svébytnému provedení formovanému špičkovými dovednostmi a individualitou aktérů, v tomto případě Lukáše Macháčka, Jindřicha Panského, Matese Petráka, Vítězslava Ramby a jediné ženy v sestavě, tanečnice Juliette Jean.
Prolog střihem vyústil v rozchod skupiny a přehoupl se do mozaikovité struktury sól a kolektivních výstupů. Sledem scén začala pomalu, ale jistě prosakovat rozklíženost inscenačních komponentů i nevyrovnaná úroveň divadelně komunikačních prostředků, včetně snahy o civilní herectví, která ne vždy vyšla.
Patrně největším překvapením se stal Lukáš Macháček v roli režiséra, jenž ve většině případů opustil svou doménu – brilantní akrobacii a cyr wheel – a vrhl se do nástrah jevištní řeči a jednání.
Když si Mates Petrák natáhl boxerské rukavice a postavil se do záře jediného reflektoru, zažehl ve mně vzpomínku na Rolanda Lesaffra z francouzského snímku L’air de Paris režiséra Marcela Carného. Akorát Petrák bojoval sám se sebou, možná se svými démony a touhami, ale podobně jako ve francouzském snímku z padesátých let v potemnělé atmosféře, do fyzického vyčerpání a s cílem nevzdat se.
Zálibu v cukrářském řemesle projevil jinak výtečný akrobat Jindřich Panský, jenž na jevišti předvedl kuchařskou show o přípravě dortového korpusu či piškotového moučníku. Nabízela by se paralela s tvůrčím procesem, žel tuto šanci Losers neproměnili a zůstali u pracovní plochy zespodu podpírané Vítězslavem Rambou. Odskok od melancholie k situační komice tempu představení sice prospěl, ale i komedie má svá pravidla, aby vtip nezhořkl a nezůstal viset ve vzduchoprázdnu, jako se to Panskému stalo například při našlehávání těsta.
Lze pochopit potřebu posunout se od výkonnostního cirkusu k divadelní poetice i touhu promlouvat jazykem nadsázky, nelze se však nezeptat, proč skupina koncept nesvěřila do rukou zkušených divadelních režisérů a dramaturgů jako například u titulů Ego nebo Heroes. Tentokrát vznikl projekt tematicky roztříštěný, v němž šaržírované herectví až příliš kontrastuje s fyzickou precizností akrobatických frází. Teprve když se motivace lineárního vyprávění neprojevovaly nutně slovy a začalo promlouvat tělo, přestaly se nad příběhem vznášet otazníky.
Losers Cirque Company, Praha – Grandiózní. Režie Matyáš Ramba, choreografie Fanny Barrouquére, scéna Karel Šimek, kostýmy Lucie Červíková, hudební spolupráce Martin Tvrdý. Premiéra 26. října 2021, Divadlo BRAVO!
Komentáře k článku: Grandiózní plán
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
