Divadelní noviny > Kontext Zprávy
Vzpomínání na Václava Havla
Dnes, v sobotu 18. prosince, uběhne 10 let od úmrtí Václava Havla. V Divadle Husa na provázku a v Uličce Václava Havla se uskuteční výstava fotografií a promítání unikátních záznamů Václava Havla. Po koncertu Kapely Paměti národa vyvrcholí večer jedinečným setkáním s českými, slovenskými a polskými osobnostmi, které Václava Havla skutečně znaly.
Kdy jsme se potkali poprvé? Zřejmě na Hrádečku někdy na přelomu šedesátých let. Jak jsem již naznačil, byl totiž od šedesátých let dvorním fotografem Václava a Olgy Havlových. (V pozadí chalupa Andreje Kroba.) FOTO BOHDAN HOLOMÍČEK
Vernisáž v Paříži
uvedení inscenace HaDivadla v Českém centru v Paříži
Normalizační ticho a 70. léta v režii Ivana Buraje
v mimořádném uvedení na zahraničním zájezdu.
18 Rue Bonaparte / 11. prosince / 20.00 hodin
Havel (nejen) na Provázku
výstava fotografií Václava Havla
Fotografie z let 1988-2016 jako svědectví o spolupráci Václava Havla s brněnskými divadly, především s Divadlem Husa na provázku. Od scénického čtení Zítra to spustíme, přes inscenace Zahradní slavnost, Prase či Cirkus Havel až po festivaly v Avignonu a Bruselu či projekt Kabinet Havel.
Výstavu připravil: Aleš Kolařík
12. – 22. prosince
Vernisáž / 18. prosince / 14,30 hodin
Potřebujeme prezidenta / prezidentku
stánek Milionu chvilek pro demokracii
Jaké vlastnosti by podle vás měl mít prezident/ka? A je reálné, aby všechny tyto nároky splňoval/a? Vytvořte si prezidenta/prezidentku dle svého přání. Interaktivní figuríny v uličce Václava Havla. Součástí fotokoutek s Václavem Havlem při zlomových událostech jeho života.
Dvůr Divadla Husa na provázku / 18. prosince / 14.00-18.00
Havel o Havlovi
venkovní projekce unikátních záznamů Václava Havla pořízených Pamětí národa
Na období dětství a další léta vzpomíná Václav Havel.
Projekce jednoho z posledních rozhovorů Václava Havla
doplňují vzpomínky Ivana Havla a Madelaine Albrightové.
Pořízeno jako individuální svědectví v rámci zaznamenávání orální historie.
Dvůr Divadla Husa na provázku / 18. prosince / 16.30
Deset let bez Václava Havla
mimořádné setkání s lidmi, kteří Václava Havla skutečně znali
Zásadním způsobem ovlivnil českou polistopadovou společnost.
Jeho jméno stalo symbolem, který stmeluje, ale i rozděluje veřejnou debatu.
V čem byl Václav Havel pro svou dobu výjimečný?
Jaký odkaz po něm zůstává dnes?
Jedinečné česko-polsko-slovenské setkání.
Hybridní debata připravená ve spolupráci Centra experimentálního divadla a Institutu Paměti národa Brno
Hosté debaty:
Martin Bútora, politik, sociolog, novinář, pedagog (SVK)
Anna Šabatová, bývalá mluvčí Charty 77 a veřejná ochránkyně práv (CZE)
Petr Oslzlý, dramaturg, pedagog, herec (CZE)
Překlad: Andrzej Jagodzinski, překladatel, publicista, filolog (POL)
Moderuje: Jakub Liška
Sklepní scéna CED / 18. prosince / 19.00
Pietní místo
přijďte uctít památku Václava Havla
V Uličce Václava Havla bude vytvořeno veřejné pietní místo, kde budou moci lidé zapálit svíčku či položit květinu.
///
Podrobný program najdete také na webu Centra experimentálního divadla.
Komentáře k článku: Vzpomínání na Václava Havla
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Boleslav Bílý
Staré přísloví praví „O mrtvých jenom dobře“,
ale v případě Václava Havla, člověka, který byl čtrnáct let (1989-2003) prezidentem této republiky a měl tak velký a dlouholetý vliv na dění naší země, mi opravdu přijde, že pro mnoho lidí v České republice se tento člověk stává ústřední postavou jakéhosi kultu osobnosti. Dobře to bylo demonstrováno například letos 17. listopadu, kdy na Václavském náměstí na publikum mluvil Václav Havel jako hologram.
Vždycky je dobré zmiňovat u každého člověka skutečnosti z obou stran, tedy jak A, tak i B. Přijde mi ale, že dnešní média pořád jen vyzdvihují Havlovy citáty o pravdě a o lásce, které sice znějí pro mnohé ‚líbivě‘, ale již nezmiňují některá mnohem méně ‚příjemná‘, ale pravdivá fakta o Havlovi, například to, že při své velké amnestii osvobodil i mnoho spravedlivě odsouzených zločinců, z nichž se řada vrátila ke své původní, zločinecké ‚profesi‘ (https://www.youtube.com/watch?v=vk7PIHng6hA). Nebo že schvaloval ‚humanitární‘ bombardování Jugoslávie, při kterém zahynulo i mnoho dětí (o tom by mohla vyprávět například bývalá poslankyně Jana Volfová). Nebo o jeho stycích s židovským filantropem a globalistou Georgem Sorosem, svobodným zednářstvím, promiskuitním životem plným cigaret a alkoholu atd.
Tento příspěvek vůbec není míněn jako nějaká oslava předchozího režimu. Rozhodně bych nechtěl žít třeba za Klementa Gottwalda, ale přijde mi, že dnešní doba opravdu nemá s tak často skloňovanou demokracií téměř nic společného. Za socialismu se alespoň nestalo, že by lidé byli diskriminováni a byla jim zakázána návštěva různých podniků jenom proto, že se odmítají nechat naočkovat nějakou experimentální vakcínou (což je zcela legitimní rozhodnutí, neboť tyto vakcíny neprošly standardními klinickými studiemi, takže nikdo neví, jestli za pár let nepřijdou nějaké vedlejší účinky, a navíc jsou prokazatelně v boji s covidem k ničemu), nebo za to, že si dovolí říct biologický fakt, že pohlaví jsou pouze dvě a že pohlaví je dáno biologicky, ne jako nějaký ‚sociální konstrukt‘.
Ať každý rozsoudí tato fakta a sám se rozhodne, jestli měl Václav Havel pro český národ přínos pozitivní, nebo jestli jen nepoložil základy k totalitě nové, totalitě liberalismu, femfašismu, LGBT a covidismu.
18.12.2021 (22.15), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Pane Bílý,
komentáře na našich stránkách nesmí obsahovat osobní napadání a nepravdy. A vy šíříte hned tři nepřijatelné bludy, když píšete: „vakcíny neprošly standardními klinickými studiemi, takže nikdo neví, jestli za pár let nepřijdou nějaké vedlejší účinky, a navíc jsou prokazatelně v boji s covidem k ničemu“. Vakcíny prošly předepsaným mezinárodním schvalovacím procesem, samozřejmě u žádného léku nelze určit jeho účinky po dvaceti letech (proto se porovnávají pozitiva a negativa každého léčebného prostředku, žádný není jen pozitivní), statistiky nemocných jednoznačně prokázaly, že ve vysokém procentu očkování chrání před těžkým průběhem nemoci. To jsou fakta. Výjimečně váš příspěvek nechávám k diskusi o Václavu Havlovi, jakékoli další podobné fejky však rozhodně smažu.
Šéfredaktor.
19.12.2021 (1.43), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Jo,
fejkem je také vaše tvrzení: „Za socialismu se alespoň nestalo, že by lidé byli diskriminováni“. To fakt myslíte vážně? Očkování tehdy bylo povinné…
19.12.2021 (2.48), , Trvalý odkaz komentáře,
Boleslav Bílý
Abych odpověděl na vaše komentáře,
i dneska je povinné očkování proti řadě nemocí. Vždyť i já sám mám očkování proti řadě nemocí, od tuberkulózy přes vzteklinu až po neštovice a klíšťová onemocnění. Neříkám, že každá vakcína nutně musí způsobit zlé účinky, ale to plošné očkování, které tu probíhá, je podle názoru mnoha odborníků zbytečné. Například prof. MUDr. Jiří Beran, asi největší český odborník na vakcinaci, jasně říká, že očkování děti proti covidu je nesmyslné, neboť tento virus pro děti nepředstavuje téměř žádné riziko, vyjma případů oslabené imunity. Pochopitelně můžete namítnout, že se určitě najde rodina, kde na covid zemřelo zdravé dítě a máte pravdu. Je to smutné, když někdo zemře na tuto nemoc, ale stejně tak se určitě najde rodina, kde jinak zdravé dítě podlehlo obyčejné chřipce. Nikdo netvrdí, že covid neexistuje nebo že nedokáže člověka i zabít, ale to mediální strašení, které tu probíhá, akorát lidi stresuje a tím všechno jen zhoršuje.
Doporučuji si přečíst tento článek, který tu celou problematiku nedůvěry k vakcinaci asi vysvětluje lépe, než jak bych já mohl kdy napsat: https://digitalnivztah.cz/antivaxerstvi-neni-nepochopeni-vakcinace-ale-neduvera-k-anonymni-moci/
19.12.2021 (12.30), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Pane Bílý,
napsal vám to už kolega Hulec, diskutujeme na webu DN o jiných věcech, prosím tohle řešte jinde. Ani já s vámi nehodlám diskutovat, jen dodám, že se mi také nelíbí způsob zákazů a příkazů, které jsou prokazatelně na hraně i za hranou zákonů a myslím tuto společnost těžce poškozují. Jak to bude dál se uvidí. Rád konstatuji, že jste se v posledních dvou komentářích fejků nedopustil. Ale diskutujeme tu prostě o jiných záležitostech, budu rád, když to budete respektovat.
19.12.2021 (22.49), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Všechny státy kolem nás,
které se vracely po roce 1989 k demokracii, se dnes potýkají s obdobnými společenskými, ekonomickými i politickými problémy. Troufám si tvrdit, že díky Václavu Havlovi proběhla u nás tato cesta – byť měla a má také své problémy a tristní situace – ze všech nejlépe. Nemluvě o respektu k Václavu Havlovi od takřka celého civilizovaného světa včetně politiků mnoha myšlenkových proudů, který stále trvá. Nevím, jak jinak doložit, že Václav Havel patřil k nejvýznamnějším – pozitivním – osobnostem nejen české historie XX. století, ale zapsal se i do – pozitivního – dění celého světa. A věřím, že jeho inspirativnost – v postojích, v politických projevech, jež byly často spíše esejemi, a samozřejmě i v dramatických textech – nás, tedy tyto žijící generace, ještě dlouho přetrvá.
19.12.2021 (0.53), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Co se Václava Havla týče, pane Bílý,
s lidmi je to jako s léky, jejich působení je pozitivní i negativní. Pozitiva Václava Havla podle mne zásadně převážila, protože, jak píše kolega Hulec, výrazně přispěl k návratu české společnosti do civilizovaného světa a k demokracii. Dávat mu za vinu, kam směřuje dnešní společnost, je přece nesmysl, pokud neodmítáte demokracii a nevoláte po centrálně řízené společnosti. Stav demokratického světa tvoří miliardy lidí svými pozitivy a negativy. Z toho, kam se svět řítí, také nejsem nijak odvázaný. Ale pořád lepší, než aby mi někdo diktoval, jak musím správně žít.
19.12.2021 (2.40), , Trvalý odkaz komentáře,
Boleslav Bílý
Ano,
když lidé před třiceti dvěma lety ‚cinkali klíčema‘, pochopitelně tak činili s přáním, aby nastala vláda demokratická, a v těch devadesátkách jsme z různých důvodů byli skutečně asi nejsvobodnější. Jenomže mi přijde, že dnes se vrací ta ‚centrálně řízená společnost‘, akorát že už to není společnost socialistická, ale covidistická.
Já jako někdo, kdo z řady důvodů není očkován proti covidu-19, si opravdu začínám připadat jako občan druhé kategorie, když běžně čtu vyjádření typu „neočkovaní jsou hrozbou pro společnost“ nebo když mám jako neočkovaný zákaz vstupu do řady podniků. Ta opatření a omezení, které vláda ‚ve jménu boje s pandemií‘ vyhlašuje, jsou prokazatelně nejen neúčinná (země, které vsadily na přirozenou imunizaci, to zvládají mnohem lépe, než země, kde šli cestou lockdownů a opatření), ale i protizákonná, protiústavní a diskriminační. Tohle už dávno nemá nic společného s bojem proti viru, ale s omezováním základních lidských práv a svobod. To není názor můj, ale názor mnoha právníků a lékařů, kteří se tím denně zabývají.
Je na vás, pane Hermane, abyste sám zvážil, jestli má nějaký smysl například omezení maloobchodů, když ty velké, kam přirozeně chodí víc lidí, zůstanou otevřeny.
19.12.2021 (12.13), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Pane Bílý,
obávám se, že zde není vhodný prostor pro diskuse tohoto typu. Vaše příspěvky jsou „mimo téma“. Prosím, držte se jej.
Václav Havel – ať si o něm myslíme cokoli – covid nezažil a reakce na něj nijak neinicioval. A jsou-li podle Vás důsledkem jeho politiky či fungování v čele státu, je to příliš velká kalkulace, s níž a o niž se diskutovat nedá. Byly by to a budou jen projevy politických názorů a postojů, a ty zde vyjevovat – natož řešit – nemá valný smysl. Od toho jsou jiné servery, jiné platformy.
Držte se, prosím, pokud možno divadla. Zajímal by mne například Váš názor, zda jsou Havlovy hry dnes aktuální a proč. Jak vidíte jejich inscenace po roce 1989 a jak ty současné, či jakou předvídáte budoucnost Havlovi-dramatikovi. Mne například zaujalo, jak moc je ve světě hrána Audience, kde zřejmě Havel vystihl obecnou situaci člověka-intelektuála v konfrontaci s blbem.
Děkuji
Vladimír Hulec, editor
19.12.2021 (20.44), , Trvalý odkaz komentáře,