Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 720)
Jevištní improvizaci jsem měl rád. Miloval jsem vzácné okamžiky bezprostředně svobodné tvorby, i když některé její následky byly hodně kruté. Dokonce na mě kdysi jeden kolega herec křičel: Se mnou improvizovat nebudete!!
Jo, jo. Profesorka Lola Skrbková mě varovala: Buď pokorný a drž se režisérem nazkoušené aranže. Jevištní improvizace může být zrádná. Odhalí nejen potenci myšlení, ale i míru hercova talentu.
Chvátal jsem do kopce Šilingrova náměstí. Múza mě popoháněla: Pospěšte, přijdeme pozdě.
Copak nevidíš, běžím.
Ach jo, slimák je proti vám Schnellzug.
Procházím fortnou divadla, v šatně si odkládám bundu a belhám se do schodů. Chrámové zvony odbíjejí sedmou.
Múza chválí: Výborně, ještě nezačali, mají zpoždění. V druhé řadě jsou dvě volná místečka. Jdeme!
Dalibor Buš, Dominik Teleky a Tereza Volánková. Foto DHnP
V hloubi dějiště se vlní prolamované skvrny širokoúhlé opony. Před ní, poněkud bokem, stojí otevřené koncertní křídlo.
Uvaděčky usazují diváky.
Pamětníky nevidět. Múza konstatuje: Je pět minut po celé a nic.
Ke klavíru přichází dívka. Rozpačitě cvrnká na struny.
Tereza Volánková, šeptá Mab.
Pozor, už to začne… Foto FB DHnP
Bolí mě nohy, múzo.
Pozor, už to začne. Přichází klavír majstr Martin Konvička. Bude hrát ouverturu.
Nehraje. Přinesl notbook a okouní.
Garderobiérka tlačí před sebou stojan s kostýmy. Překračuje hrací plochu, postaví věšák do kouta u schodiště a zmizí ve tmě.
Do manéže vstupuje tělnatý faun v černém trikotu. Tančí. Múza vyprskne: To je Dalibor Buš. Připomíná Jana Wericha z lyrické scény filmu Pudr a benzin.
Směji se. Podobnost je dokonalá. Smích dusí hadrová rouška.
Múza šeptá: On snad bude tančit s Volánkovou pas de deux.
Že by snad pas de trois? Foto FB DHnP
Ozývají se silně znějící skřeky. Tanečními podupy se dere do dění štíhlý kolohnát, skřehotající Dominik Teleky.
Múza vykvikne: Že by snad pas de trois?
Nic takového. Jan Werich i skřehotavý dinosaurus jsou zapomenuti. Hraje se o podivuhodné přilbici a o něco později o všeovládající páce podobné kuželu nebo snad bubenickému tlouku. Dívka se stává dítětem, jezdí na koloběžce a mluví hlasem Hurvínka. Její glosy jsou dětsky naivní a vyvolávají smíchy návštěvníků. Troškou do mlýna legrace přispívá i usměvavý milovník hudby, svůdný pianista.
Ve hře na improvizaci se tu a tam objevují delší cézury… Foto FB DHnP
Múza je kritická: Ve hře na improvizaci se tu a tam objevují delší cézury, ale také nekřesťanské pauzy. Z komediálně laděné koncepce pak vypadávají některé tiché, civilně hrané dialogy.
Premiérové představení je hodinové.
Inu improvizace… Foto FB DHnP
Při děkovačce se v řadě klanějících aktérů objevují i hvězdné legendy Provázku – Ivana Hloužková a Vladimír Hauser.
Múza se směje: Inu improvizace…
Večerní Brno je vlídné, múza usměvavá.
Dobře naladěn se vracím domů, do Komína. Do půlnočních zvonů se ozývá hlas televize: Ruská vojska se dala na pochod.
Múza šeptá: Takové pěkné datum 22. 2. 2022… Snad nevstoupí do historie jako den, kdy nám v Evropě začala válka…
Brno – Komín, 23. 2. 2022
Divadlo Husa na provázku, Brno – Změna programu vyhrazena / Improvizace. Tereza Volánková, Dalibor Buš, Martin Konvička, Dominik Teleky. Premiéra 21. 2. 2022.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 720)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
