Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Setkáním sláva! (No. 4)
Den páteční se na letošním Encounteru nesl především ve znamení mnoha podob monodramatu, jako výsostně scénicky funkční, moderní divadelní disciplíny, citlivě akcentující řadu aktuálních společenských témat. Kvartet mimořádných zážitků svým divákům poskytl projekt Manifesto, se kterým do Brna dorazila mezinárodní studentská skupina z HKB – Umělecké univerzity Bern.
Kvartet mimořádných zážitků svým divákům poskytl projekt Manifesto, se kterým do Brna dorazila mezinárodní studentská skupina z HKB – Umělecké univerzity Bern. Foto: archiv festivalu
Čtveřice stylisticky pestrých osobních výpovědí, jež mj. zahrnula tanečně-introspektivní performanci, sugestivní objektovou animaci, i pohybové divadlo přesvědčivě definovalo široké spektrum možností, jež může žánr divadelního sóla nabídnout. Lehkým vybočením byl jen finální segment, jenž předchozí mono-strukturu poněkud zbytečně rozvrátil. Jinak šlo o počin bez výjimek herecky totálně koncentrovaný, autorsky objevný a inspirativní. Další z perel letošní programové nadílky.
O poznání tradičněji pojatou, ve výsledku však neméně přesvědčivou kreací se následně na sklepní scéně Husy na Provázku uvedla East 15 Acting School z britského Essexu. Syrová one woman show Sobriety on the Rocks vyniká dynamickou, adekvátně poučenou, a tedy řadě obvyklých monodramatických úskalí úspěšně se vzpírající režií Tadease Moravce, i pozornou dramaturgií Andrey Ling. Jejím nesporným vrcholem je strhující výkon jediné aktérky, a zároveň i autorky dramatické předlohy inscenace, Renee Buckland. Na místo opakovaně v soudobé dramatice propíraných nelegálních substancí, se stěžejní úlohy spouštěcího mechanismu jedné civilní tragédie ujal starý dobrý chlast. Herecká sólistka za pomocí precizního střihu, jednoznačných gest, i prvků bezmála rituálních, přehledně definuje čtyři postavy, i jejich společný příběh, jenž je nám blízký, bez ohledu na bariéry národní i jazykové. Sevřené, tematicky nekompromisní, a vizuálně imaginativní. Temná radost, nikoli nepříbuzná sociálně-kritické filmové tvorbě Kena Loache a dalších ostrovních tvůrců. Úctyhodné tvůrčí finále dne!
Páteční noc ozdobila party na půdě domácí – tedy v přátelských útrobách divadelní fakulty JAMU. Programu na dvou scénách dominovala hudba folklórní a elektronická, v místnosti relaxační, v níž jsem strávil nejvíc času se pak rozhořela podnětná, přátelsky vedená debata až filozofických rozměrů, která se s půlnočním uzavřením budovy posléze přelila i do přilehlých podniků. Inu moc dobře bylo.
///
Pokračování záhy!
Komentáře k článku: Setkáním sláva! (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
