Zemřel Roman Mecnarowski
Foto MD Zlín
24. 5. 1930 Ostrava – 26. 5. 2022 Zlín
Herec, režisér, překladatel a pedagog. Působil v zájezdovém Vesnickém divadle (1954 – 1959), ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti (1959 – 1966), Slezském divadle v Opavě (1966 – 1971) a v Městském divadle Zlín (1971 – 1995).
Byl polského původu a vztah k polské kultuře jej přirozeně provázel celý jeho tvůrčí život. Po maturitě začal studovat herectví na Státní vysoké škole herecké (PSWA) v polské Lodži (1950-1952), po dvou letech přešel na brněnskou JAMU, kde v roce 1954 absolvoval. Další divadelní léta už byla spjata s moravskými a slezskými divadly.
Po pěti letech v zájezdovém Vesnickém divadle (1954-1959) se stal oporou Slováckého divadla v Uherském Hradišti (1959-1966), kde v letech 1961-1963 zastával také post šéfa činohry a začal se věnovat divadelní režii. Významnou stopu zanechal také ve Slezském divadle v Opavě v letech 1966-1971.
Foto MD Zlín
V roce 1971 nastoupil do Divadla pracujících v Gottwaldově (dnes Městské divadlo Zlín). Od počátku patřil k nejvýraznějším hereckým osobnostem zdejšího divadla. Měl role vážného i komediálního, klasického i moderního repertoáru. Zvláště vynikal ve veršovaných dramatech – v rolích Antonia (Antonius a Kleopatra), Petruccia (Zkrocení zlé ženy), Jaga (Othello) nebo v titulní roli Krále Leara. Významný byl také jeho herecky vklad v brechtovské linii divadla, v Hajdových inscenacích Muž jako muž a Kavkazský křídový kruh nebo v titulních rolích v hrách Galielo Galieli a Pan Puntila a jeho služebník Matti. Byl i výborný zpěvák, což využil v totulní roli inscenace Řek Zorba. Na jevišti Městského divadla Zlín se naposledy objevil v roli otce Školastyka v Hrátkách s čertem a v inscenaci XIV. Hrabě Gurney v roce 1995.
Foto MD Zlín
Jeho herectví výstižně charakterizoval Zdeněk Srna v recenzi na Hajdovu inscenaci Kainarova Nebožtíka Nasredina: Roman Mecnarowski, herec, který přistupuje ke každému svému úkolu zvnitřku, jakoby zákony Stanislavského proměňoval v brilantní herectví nad postavou, vynikající zpěvák, neobyčejně pohybově zdatný, jemuž bylo možno psát písně a výstupy „na tělo“.
Milan Lukeš napsal o jeho herecké technice, jak ji uplatnil v inscenaci Kavkazský křídový kruh, tato slova: Je bezostyšně komediantský v šaržírování epizodních postav, i noblesní v promluvách k publiku, a nikde není akademicky chladný – je to zaujatý, ano, citově zaujatý svědek a demonstrátor událostí přesně ve smyslu Brechtových požadavků na herce.
Foto MD Zlín
Uplatnil se také jako překladatel divadelních her z polštiny. Mezi nejhranější patří překlady her Slawomira Mrożka Letní den a Na širém moři. Jako divadelní režisér spolupracoval nejen s profesionálními divadly, ale také s poloprofesionálními soubory i mimo Zlín.
Po odchodu do penze působil několik let také jako pedagog na vyšší odborné škole herecké ve Zlíně.
Několikrát účinkoval i ve filmu, například ve snímcích Chlapi přece nepláčou (1979), Děti zítřků (1980), Karline manželstvá (1980), Súdim ťa s láskou (1982), Zapomenuté světlo (1996)…
24. 5. 2020 při oslavách svých devadesátin. Foto Jiří Kopáč
Již do svého první angažmá v Uherském Hradišti nastoupil společně se svou manželkou, také herečkou Vlastou Mecnarowkou, rozenou Bednářovou (nar. 1930), s níž setrval až do konce svého života.
V roce 2013 byla Romanu a Vlastě Mecnarowským udělena Aplaus – Cena ředitele za výjimečný celoživotní přínos zlínskému divadlu.
Poslední měsíc života strávil v nemocnici. Pohřeb se koná ve středu 1. června od 13:00 hodin v obřadní síni zlínského krematoria.
O jeho úmrtí informovalo Městské divadlo Zlín (zde).
/Z veřejně dostupných zdrojů a nekrologu Vladimíra Fekara pro i-DN zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Roman Mecnarowski
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
