Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 755)
Schody před Janáčkovým divadlem. Jako o pouti. Operní soubor se loučí se sezonou uvedením premiéry slavného díla Giuseppe Verdiho Otello.
Je vedro. Profesorka Krátká říká: Vilém Přibil byl považován za jednoho z nejlepších hrdinných tenorů Evropy, černého Maura zpíval a hrál famózně. Sošný kmet, někdejší věhlasný sbormistr Josef Pančík pokyvuje hlavou: No jo…
Bouře nad přístavem. Blesky, fascinující hudba. Jásot a hlahol trub. Kypřané vítají vítězný návrat Otella z bitvy s Turky. Otello, urostlý chlapík v tmavém „mantlu“, je bílý muž s černou skvrnkou na tváři.
Zbledl jsem, Otello je běloch!
Kamenné hradby však tají další překvapení. Jago, je bloumajícím pobudou s rukami v kapsách.
Vyděšená múza šeptá: Toto je co?!
Bůh suď, pánové si pozpěvují jako by nic.
O přestávce ve foyeru jako v úle. Kolem režiséra inscenace Otella z roku 1989 Václava Věžníka je živo. Prokvetlý divák hrozí pěstí k nebesům a rozčílená paní šatnářka říká: Černý Maur na jevišti je prý rasismus.
Jeden divák tvrdí, že představitelé dvojice hlavních mužských rolí asi nemají svůj den. Doktor Eugenie Dufková se usmívá: Nezlobte se, že se nevyjádřím, láká mě martini. A profesorka Krátká dodává: Vilém Přibil byl zcela výjimečný. Chlapisko, vzbuzující respekt a tenor vskutku hrdinný. Hříšný Maur s duší dítěte. Patetický a přece přirozený, s načerněnou tváří i rukama. Desdemonu zpívala Sylvie Kodetová.
Tu inscenaci jsem neviděl. Zrovna jsem nastoupil do angažmá v činohře a měl plno starostí. Pamatuji se, že krátce po premiéře Otella odvolali ředitele Státního divadla Barvíka, protože se v pohnutých dnech srpna osmašedesátého vysílalo ze střechy Janáčkovy opery zpravodajství.
Múza se ptá: Nevzdáme to?
Jsem V. I. P., odchovaný experimenty, sluší se vydržet. A usedám do křesla.
Klimatizace chladí. Přivírám oči. Poryv hudby je dramatický.
Sboristé pějí. Pozoruhodným se zdá být projev Cassia. Žel, Jagova intrika s šátkem zaniká. Působí jako šachový tah mimochodem. Reakce bílého Otella je a není.
Múza šeptá: Chce to martini…
Vydržme. Ještě bude zpívat Desdemona, pak ji ten nešťastný běloch uškrtí a opera skončí.
Desdemony závěrečnou obhajobu nevinnosti hraje a zpívá sopranistka Jana Šrajma Kačírková virtuózně.
Účinkující se obřadně děkují.
Dívám se na hodinky. Je třiadvacet hodin deset minut.
Brno – Komín, 25. 7. 2022
Národní divadlo Brno – Giuseppe Verdi: Otello. Libreto: Arrigo Boito. Hudební nastudování: Robert Kružík. Dirigent: Robert Kružík. Režie: Martin Glaser. Scéna: Pavel Borák. Kostýmy: Markéta Sládečková. Světelný design: Martin Špetlík. Dramaturgie: Patricie Částková. Sbormistři: Zuzana Kadlčíková, Valéria Maťašová. Osoby a obsazení. Otello: Harold Meers. Jago: Dragutin Matič. Desdemona: Jana Šrejma Kačírková. Cassio: Aleš Briscein. Emilia, Jagova manželka: Václava Krejčí Housková. Roderigo, benátský šlechtic: Petr Levíček. Lodovico, vyslanec Benátské republiky: Josef Škarka. Montano: David Nykl. Hlasatel: Kornél Mikecz. Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB. Dětský sbor Brno. Premiéra 17. června 2022, Janáčkovo divadlo, Brno.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 755)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Nestačím se divit
různým inscenačním pojetím klasických děl.
Ještě, že hudba – zatím – zůstává originální. Myslím i v tomto případě. Ačkoliv i o to už se konaly pokusy. Vzpomínám jako člen výboru OSA, že přišla žádost dědiců díla Ant. Dvořáka na zrušení „úpravy“ Rusalky pro Báru Basikovou a další pop zpěváky, včetně původní instrumentace. Rodina Dvořákových potomků požadovala zákaz v tomto provedení. Nebylo třeba. Naopak se ukázalo, že nová aranž Dvořákovy instrumentace nedosahuje, a již nepamatuji, zda vyšuměla hned po 1. provedení.
31.07.2022 (21.24), Trvalý odkaz komentáře,
,