Divadelní noviny > Názory – Glosy
Ke třem otázkám ministru kultury Martinu Baxovi
Ministr řešil technické problémy Programu státní podpory festivalů s těmi, kterým současný stav vyhovuje, ale problémem je, že usnesení vlády ČR ze dne 11. května 2016 č. 415 směřovalo k možnosti financovat v několikaletém předstihu nejvýznamnější festivaly, kdežto ministerští úředníci za souhlasu Baxy i jeho předchůdce program zglajchšaltovali do běžného grantového systému. Méně významným to vyhovuje, je jich většina, ti, kterým byl program určen, jsou biti. Psali jsme v DN 9/2022.
Z příspěvků i ohlasů kulatého stolu (DN 13/2022) k zákonu o VKI je patrné, že nic konkrétního není. Jiří Dokoupil za vlivnou Unii orchestrálních hudebníků ČR v e-mailu protestoval, že ke kulatému stolu nebyl přizván, slíbil komentář, ale nenapsal. Nabízel a neposlal ani – cituji z jeho e-mailu – analýzu o fungování PO a dosavadních návrhů a tezí k VKI z Národohospodářské fakulty VŠE, kde jsou podrobně rozebrány prakticky všechny aspekty celého problému. Možná neposlal proto, že jsem neslíbil v DN automaticky publikovat materiály z fakulty Miroslava Ševčíka.
Garanční rada Národního divadla se za ministra Baxy nesešla. Nemá řešit – byť vyhrocené – provozní problémy, ale má se vyjadřovat k základním funkčním a existenčním otázkám ND. K čemu je dobrá, když tak dlouho nikomu nechyběla?
Na šanci přibližovat se k 1 % státního rozpočtu na kulturu jsem se pana ministra ani neptal. Protože dotaz patří celé vládě. A není ekonomický, jak si stále namlouváme, stanovit podíl kultury ve státním rozpočtu je věcí politického rozhodnutí. Vůle k němu stále chybí.
Komentáře k článku: Ke třem otázkám ministru kultury Martinu Baxovi
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)