Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Život naplněný tancem

    Zemřel možná nejvýznamnější – rozhodně mezinárodně nejproslulejší – český tanečník druhé poloviny 20. století. Jan Minařík, který v roce 1969 z Československa emigroval na protest proti okupaci a nastupující normalizaci, patřil k největším oporám německého tanečního souboru Tanztheater Wuppertal Piny Bausch.

    S Marion Cito ve své asi nejznámější (titulní) roli Modrovouse (choreografie Pina Bausch, 1977) FOTO ULLI WEISS

    Byl nejen klasicky vzdělaným tanečníkem, žákem Miroslava Kůry, ale po nástupu Bausch do wuppertalského souboru i jejím asistentem. Tančil snad ve všech jejích dílech. Byl tak výrazný, velký, silový, ostatně bývalý boxer, že jste jej nemohli přehlédnout. V roce 1987 wuppertalský soubor užaslým Pražanům v natřískaném Smetanově divadle (dnes Státní opera) zahrál přelomové inscenace Café Müller a Svěcení jara. V obou z nich Minařík vystupoval. Jako emigrant původně nesměl přijet, ale Bausch si jeho účast vymínila.

    Já se s Jendou, jak se mu mezi přáteli říkalo, seznámil počátkem devadesátých let, kdy nás – Ninu Vangeli a její soubor Studio pohybového divadla – Pina Bausch pozvala do Wuppertalu. Několikrát přišel za námi, skamarádili jsme se. On byl klidný, věcný, já zvídavý. Když jsem jel o rok později do Vídně udělat s Bausch rozhovor, ubytoval mě ve svém apartmá. Členové souboru byli tehdy velkými hvězdami: když po představení opouštěli divadlo, čekal na ulici dav lidí a my před ním museli prchat jako Beatles ve filmu A Hard Day’s Night.

    Po ukončení aktivní taneční kariéry se přestěhoval do západočeského Čečína, kde si koupil statek a postupně jej zveleboval. Bydlel tam se svou partnerkou, bývalou tanečnicí wuppertalského souboru Beatricí Libonati. Často mi volal z různých cest (kontakt s tanečním světem udržovali oba neustále), několikrát jsem za nimi přijel do Čečína. Loni v červnu točil v košířských studiích v Praze krátký film se studenty FAMU. Strávili jsme spolu celý den. Na mladých záleží, říkal. Ale musej něco umět. To jsem ho viděl naposled.


    Komentáře k článku: Život naplněný tancem

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,