30. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 1)
30. ročník Mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni je u konce, a tak zahajujeme každoroční anketu Up & Down toho „nej“ z letošního ročníku pohledem našich i zahraničních návštěvníků festivalu.
S Robertem Lepagem (vlevo) ve foyeru Nové scény. Foto Richard Castelú
Up
Zahraniční program – vyjma Slováků – byl jako každým rokem na velmi vysoké úrovni. O Robertu Lepageovi asi nemá cenu psát, to byla událost nejen divadelní – z precizního tvaru a vizuálních zázraků na jevišti -, ale i z možnosti osobně (na jevišti i ve veřejné diskusi) se setkat s touto ikonou světového divadla přelomu tisíciletí. Navíc jsem s ním po dopolední diskusi strávil ještě asi hodinu v příjemném rozjímání nad divadlem (vyjde v některém z příštích čísel Divadelních novin), což se povede málokomu.
Nicméně co se týká mnou vždy vítané (a vzývané) divadelní odvahy, razance, adrenalinové inscenační a obsahové energie, ještě víc mne strhly dvě jiné zahraniční produkce – litevské Povídky z Vídeňského lesa a maďarská Shaxpearova myčka na ulici Kertész. Především běsná úprava Romea a Julie (či spíš variace na původní předlohu s několika odkazy či citacemi) režiséra Viktora Bodóa a jeho týmu je to, co mne na divadle nejvíc uchvacuje – aktuálnost, překvapivost, chytrost a inteligence ruku v ruce s punkem a excentrickou kontextualitou, originalita, fyzický, sociální i intelektuální otisk současného světa. Skvělé fyzické divadlo, skvělá hudební/zvuková vrstva, skvělá výprava, odvážné herectví. Paráda!
Down
Naprosto nechápu dramaturgickou volbu inscenace SND Bratislava Než přijdou Stouni… Každému divadlu se stane, že se něco nepovede, že nedostane autorská práva na písně a podobně. Ale proč to vozit na – snad – prestižní festival do Plzně?!
///
Tím bych mohl končit. Nicméně dramaturgii českých inscenací bych tím zcela pominul, což mi přijde škoda. Nebudu opakovat, že mi přijde vhodnější volit rok od roku jiné, vždy ale jasně formulované, vyhraněné, konkrétní téma (ergo dramaturga), a jím mapovat dění na českých, moravských a slezských jevištích. Přijmu-li třicetiletou snahu o komplexní pohled, musím respektovat, že to vždy bude od každého trochu a od ničeho moc. Jsem tedy moc rád, že se představila Miřenka Čechová s Baletkami, Jakub Čermák s projektem ukrajinských Trójanek, Vajdičkův Konec rudého člověka z Divadla v Dlouhé i Pařízkova dvojinscenace Zdeněk Adamec + Sebeobviňování, nadchl mě temně surreálný O jako Otesánek (jedna z mála inscenací, které jsem „předem“ neznal) nové pražské party Tmel. Všechno to jsou inscenace evropské kvality. Rozpaky jsem naopak cítil (nepočítám-li kýčoidní Králičí noru, neb vstoupit do mezinárodního kontextu je pro domácí soubor vždy těžké) ze Zápasu o generála, kde najít divadelní nápad se nedalo snad ani s lupou, a z Mikuláškova Chazarského slovníku, formalistního projektu bez jakéhokoli přesahu a s neuměrně ambiciózním výtvarným (a vlastně i hereckým) rozměrem. Snad každá inscenace HaDivadla (pokud bychom uvažovali o „malých“ brněnských scénách) je současnější, angažovanější a evropštější. Z Brna by mě zajímalo i Divadlo Feste, projekty CO.LABS či Terénu, které se mi (zdaleka ne vše znám) jeví velmi sympaticky. Přeceněný mi přijde i Dianiškův Burian sestavený z vesměs obecně známých klišé o Vlastovi Burianovi. Skvělá Veronika Korytářová, pro niž je titulní postava možná životní, vše zachránit nemůže.
Up
Přesto přese všechno bych své české Up směroval k diskusím se zahraničními tvůrci po jejich představeních. Byť ne každá byla vydařená, poslechnout si tvůrce po jejich výkonu je vždycky vzácné. A uspořádat takové setkání a odmoderovat asi ne vždy jednoduché. Možná by se tato tradice mohla přesunout i na aktéry českých produkcí. Aspoň některé…
Down
Podobně bych uvažoval o svém Down. Nedělní diskuse o současné české a slovenské divadelní kritice byla trestuhodně nepřipravená, užvaněná a jalová. To se raději – když hlavní moderátorka Jana Machalická náhle onemocněla – nemělo setkání ani takto oficiálně konat. Mohli jsme jít do hospody, dát si pivo, čaj či kafe a pokecat si napřímo.
Komentáře k článku: 30. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
