Příběh dušičkový
Převyprávěný podle Jana Hrušínského na Facebooku. Od léta s manželkou Miluší Šplechtovou pátrali po hrobech „praotce“ zakladatele hereckého rodu Hrušínských, principála Ondřeje Červíčka a jeho ženy Anny. Začali na hřbitově v jihočeském Bavorově, kde Červíčkovi prožili poslední léta a kde také zemřeli. Jan Hrušínský tam za života rodičů nebyl a při první návštěvě hřbitova hroby nenašli. I začali pátrat, kde jsou, zda vůbec ještě jsou a zda v Bavorově. Poradila ochotná paní Svobodová na obecním úřadě v Bavorově a poslala plánek hřbitova s označenými hroby. Podle něho už Hrušínští našli hromádky hlíny bez označení zarostlé břečťanem. Hluboko pod nánosy objevili poničenou a zašlou tabulku se jménem prapradědečka Červíčka a v zemi zapadlou a zarostlou rezavou náhrobní mříž. Pod břečťanem druhého hrobu našli zarostlý rezavý kříž. Zaplatili za obě místa, v kamenictví Kölblových v Prachaticích nechali obnovit náhrobní kámen a nalezené předměty a na Dušičky už bylo kam položit květiny a zapálit svíčky. Na Vyšehrad se všichni, co se zasloužili o české divadlo, nevejdou, v Bavorově však Červíčkovi našli neméně důstojné místo odpočinku. Příběh dobrých lidí s dobrým koncem.
Komentáře k článku: Příběh dušičkový
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
