Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 782)
Je večer. Nakoupil jsem a obtížen baťohem sestupuji po krkolomných schodech do katakomb bývalé pekárny. Místo vstupenky dostávám na zápěstí papírový proužek. Pospěšte si, už to začalo.
V temné šatně odkládám tíhu ze zad a vydávám se šerou chodbou za světlem. Další schody a pak schůdky. Uličkou mezi rozjařenými diváky mířím k první řadě, kde mám rezervováno místo. Dívenky s pivním mokem ve sklenicích se smějí: Ne, ne, my tady byly dřív. Diváci křičí: Hlasovat!
Jsem zmaten.
Múza špitá: Komiku, dejte se na ústup.
Sednout, mamute, ječí návštěvníci.
Kdosi mě bere za ruku: Zavedu vás.
Schody, schůdky, tunýlek, mezírka, škvírka. Zády se třu o elevaci, kolena ohnout nelze.
Zde vaše místo.
Mám před sebou plácek se stěnami obalenými balicím papírem. Múza špitá: Chudé divadlo, jak by řekl klasik Scherhaufer.
Pět hereček a jeden muž vlétnou na dějiště. Gagotají jako hejno hus. Ty jsi autorka, tak si to vymysli, a my to zahrajeme…
Dobře, říká půvabná slečna v černém pánském obleku. Ty budeš babička, ty matka a ty se staneš slovanskou bohyní plodnosti – Živou.
Strhne se mumraj. Bez uzardění a studu hrají aktérky přidělené party. Jsem překvapován vitalitou a pravdivostí jejich hereckých kreací. Pobledlá maminka Jany Filové je zdrženlivě ostýchavá, na slovo skoupá žena. Dceruška Miroslava ve ztvárnění Evy Petrášové naivně zářící hledačkou rodinného štěstí. Po slovensky hovořící Zuzana Kuricová hraje běsy posedlou babičku s nadhledem a nevídanou zběsilostí. Na její přání dokonce zní úryvek z bouřlivé Carminy Burany, to aby se mohla plně vnořit do patosu sexuchtivé hrdinky.
Komplikovanou postavu Miroslaviny matky hraje Anna Loupová procítěně a se zarputilostí s dýmkou v ruce. Jana Kalvodová je usmívající Živou, vědmou, co neví, to nepoví. Často vysedává po mé levici. Její úsměv je nakažlivý… Mužským elementem, hrajícím postavy splétané z hadích ocásků, je výřečný, ohebný a výbušný Ondřej Hrbáč.
Po přestávce dochází ke vzpouře nespokojených. Ke hře na pravdu. Autorka je zahrnována kritickými výpady. Zdá se, že pozbývá kredit vůdkyně. Na plátno jsou promítány obrazy z jejího života. Reportérka se ptá: Otče, jak vzpomínáš na maminku? Táta odpovídá: Mne už nic nezajímá. Chci dožít v klidu.
Herci se děkují, prosí diváky o příspěvek, protože i ten „baličák“ cosi stojí…
Posouvám se škvírou. Unavené oči mi zaslepuje světlo reflektoru. Múza špitá: Jsem nadšena, skvělé představení. Markéta Břundová bude jednou žádanou a slavnou autorkou.
Brno – Komín, 18. 11. 2022
Divadlo Druhý pád, Brno – Markéta Břundová: Živa. Scénář a režie: Markéta Břundová, světla: Jan Laichman, zvuk: Markéta Břundová, video: Markéta Břundová. Hrají. Bohyně Živa: Jana Kalvodová, Šimon/Miroslav/Stanko/Josef/Mára: Ondřej Hrbáč, Magdalena: Lucie Posoldová. Josefína: Jana Filová, Adriana: Zuzana Kuricová, Miroslava: Eva Petrášová, Marie: Anna Loupová. Premiéra 11. listopadu 2021 v ArtBaru, Brno. Psáno z reprízy 15. listopadu 2022.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 782)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)