Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 797)
Přituhuje, mrzne, leč múza švitoří. Musíte do Industry. Katarína Kašpárková Koišová napsala hru o alkoholicích a principál Honzírek obsadil do hlavních rolí brněnské hvězdy – Hanu Tomáš Briešťanskou, Fili Cimrovou a Ondřeje Kokorského. Premiéra se sice konala již 9. prosince, ale dnes mají první reprízu. Takže, kostky jsou vrženy, jde se!
Nátělník, flanelová košile, mikina, svetr, dvě zimní bundy a hřejivá čepice. Jdu, jen nos mi trčí. Vrátka do haly jsou ledová.
Odložte si, pane. Chci do arény. Tam ne, tam nehrajeme…
Múza se směje: Koukejte, mají tady kamna a špalek se sekyrou.
Prosím, vstupte…
Vcházím do čtvercového, vápnem nabíleného kamrlíku. Kolem zdí jsou sklapovací židličky. Na jednu z nich, kousíček ode mne, usedá Hana Briešťanská, naproti v rohu vidím Fili Cimrovou a ve druhém režiséra Jiřího Honzírka.
Židličky jsou rychle obsazeny diváky. Dívky, páni, mladšího i středního věku, a dámy. Brýlatý muž má v rukou snímací kamerku, vlasatá slečna fotoaparát. Kupodivu je zde teplo. Sundávám si svrchní bundu a přikrývám si nohy.
Múza šeptá: Uvolněte se, jste v blázinci, no ano, v psychiatrické léčebně. Zrovna začíná protialkoholní terapie.
Do bílého prostoru vstupuje terapeut, moderátor, fešák, herec Ondřej Kokorský. Jeho sametový baryton hladí. Ptá se, kdo má zkušenost s pitím alkoholu. Jsem natolik překvapen, že jako jediný pravdu nepřiznávám…
Seance je zahájena. Pacientky – Eva a Anna – vyprávějí své životní příběhy. Vzpomínají na zasuté příhody z mládí. Byly spolužačkami.
Baryton říká: Eva je matka na mateřské dovolené. Anna dělá kariéru. Eva je skromná, tichá, spíše introvertní. Ale oddaná a přemýšlivá. Anna je sebevědomá, cílevědomá. Velmi racionální. Eva je domov. Anna je svoboda. Jsou vzdělané, nejsou hloupé.
Pacientky se hlásí o slovo. Vstávají z židliček a vášnivě ztvárňují epizody svých problémů. Terapeut přihrává partnery, usměrňuje chrlení slov, našeptává, vysvětluje. Je jako pírko v povětří.
Múza šeptá: Šokující. Strhující.
Drsné okamžiky jsou prokládány chvílemi ticha pro zamyšlení.
Je to vynikající hra na pravdu. Když Eva v rámci prožitku „střihne“ terapeutovi facku, je to tolik pravdivé, až se o mě pokouší závrať.
Sugestivní je vrzavý zvuk vyráběný drsnými prsty na okruží vinného poháru. Zrovna tak jako zurčení přelévaných moků nebo cinkot baňatých sklenic. Báječný je rytmus tepu srdce bušený do lepenkové zdi. Fascinující jsou herecké výkony. Suverenita a bezprostřednost se snoubí s hereckou drzostí.
Eva a Anna prošly léčebnou kůrou. Zda se jim podaří vymanit z pařátů démona, si inscenace netroufá s jistotou tvrdit…
Byl to zážitek, říká múza. Jestlipak jste si všiml, paní Briešťanská při děkování držela v ruce kliku…
Nepovídej. Klika v ruce je symbol – znamená mít „kliku“ v životě. Docela vtipná tečka za skvělým představením.
Brno – Komín, 26. 1. 2023
Divadlo Feste, Brno – Katarína Kašpárková Koišová: Ještě není tma, ale stmívá se. Režie: Jiří Honzírek, dramaturgie: Katarína Kašpárková Koišová. Hrají: Hana Briešťanská, Ondřej Kokorský, Fili Cimrová. Výprava: kolektiv Produkce: Štěpán Chalupa Technika: Jiří Štěpánek, Jindřich Kovanda. Premiéra 9. prosince 2022. Psáno z první reprízy 25. ledna 2023 v areálu Industra, Brno.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 797)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)