Divadlo Portland (No. 1)
Portland, největší město státu Oregon, leží na severozápadě Spojených států. To znamená, že na newyorskou Broadway je to odtud asi stejně daleko jako do Japonska. Hlavní roli zde tedy celkem pochopitelně nehraje divadlo, ale outdoorové sporty.
Portland – celkový pohled. Snímek archiv
Sezona trvá celý rok, v létě je na repertoáru převážně improvizace na kitech, surfech a plachetnicích v kulisách Colombia River Gorge, v zimě vstupuje do hry čtyř tisícovka Mt. Hood. Estetická kvalita této asi hodinu vzdálené vyhaslé sopky v pozadí scény je nesporná, stejně jako i její mnohostranné využití. Lze po ní chodit, lozit, klouzat se, lyžovat, a to ze všech stran. Protagonisté jsou nadšení, scénografové si mnou ruce a diváci tají dech.
Portlandské forbíny
Když vylezeme na Mt. Tabor, portlandský balkon uprostřed města, a představíme si Mt. Hood napravo, zcela nalevo kukátkového jeviště se otevře nekonečný pohled na Pacifik. Dramatické pobřeží oceánu připomíná Bergmanovy či Trierovy filmy. V pozorovateli vyvolává pocity ohrožení a strachu. I v letní sezoně je koupání a slunění na forbíně oregonského pobřeží nemyslitelné, působilo by jako absurdní divadlo.
Historický, stále existující maják na pobřeží Atlantického oceánu u jižního vjezdu do portlandského přístavu. (Portland Head Light, commissioned by George Washington and in operation since January, 1791, marks the southern side of the entrance to Portland Harbor. It is the quintessential Maine lighthouse, combining in a single view Maine’s ocean, islands, rocky coast, colonial history, and maritime heritage.) Snímek archiv
Není přestávky bez dobré kávy. A té tu mají spousty na každém rohu. Sturbucks Coffee, Seattle Best Coffee nebo řada lokálních prodejců zásobuje denně tisíce návštěvníků, kteří se pak promenují s obligátním „mugem“ takřka kdekoliv. Když si chce člověk dopřát romantickou chvilku, sáhne po vínu. Oregon je totiž navzdory vysoké konzumaci whisky a piva tím nejlepším producentem vína značky Pinot Noir. A propos pivo. Troufnu si tvrdit, že nás Portlandští v množství vypitých litrů, přesněji galonů, strčí do kapsy. A zatímco ekonomická krize dává padáka jednomu portlandskému byznysu za druhým, pivní kultura (i bez státních dotací a grantů) jen vzkvétá. Zkouškou s úspěchem prošla i česká plzeň.
Kluby, to není jen pití a muzika
Mnoho představení se zde odehrává v klubech. O zákulisí a místním undergroundu zábavně píše portlandský rodák Chuck Palahniuk, autor kultovního Klubu rváčů, ve své knize Fugitives and Refugees: A Walk in Portland, Oregon (2003).
Portland – město strip-barů. Snímek archiv
Kluby, to není jen pití a muzika, ale hlavně strip-bary. Není neobvyklé, že v běžné hospodě ozvláštňuje vaše setkání s přáteli lechtivá one-woman-show u tyče nebo na baru. Člověku je zprvu stydno, ale pak si zvykne a bere to jako součást kulturní tradice s – pro mne – trochou evropanského šoku. Není to konec konců žádná tragédie. Proti gustu žádný dišputát.
Portlandské mosty
Velmi atraktivní podívanou jsou portlandské mosty přes řeku Willamette. V light designovém spektáklu ranního slunce hrají dokonalou symbiózu s down townem na prospektu. Ocelové konstrukce červeného Broadway Bridge neslyšně vedou dialog s otvíracím černým Hawthorn Bridgem. Jako páteř celého města se středem jeviště táhne Burnside street, přes řeku nastavená stejnojmenným mostem. A ještě další mosty dokreslují tuto přírodně-urbanistickou scenérii: Morrison Bridge, Steel Bridge, moderní Freemont Bridge nebo pohádkový Saint John Bridge s gotickými ocelovými oblouky na sever od Portlandu.
Portlandské mosty. Snímek archiv
Auta, kola, MHD
Důležitou součástí mašinérie je v Americe neobvyklá veřejná doprava. Jezdí tu nadzemní metro, tzv. Max, tramvaje, kterým říkají streetcar, autobusy a lanovka, které říkají tramvaj. Cestování jakýmkoliv dopravním prostředkem veřejné dopravy garantuje zhlédnutí mnoha komických i tragických výstupů v podání (ne)herců – vašich spolucestujících. V ceně jízdenky zažijete rozličné happeningy, politické protesty, milostné scény i hard core drama. Po skončení se většinou netleská a protagonisté různě dlouhých a různě zábavných skečů se ani neklaní. Tramvaje, tedy street car, jsou obšlehnuté české výrobky z ostravských závodů, které jsme sem nějaký čas dováželi. Kdo nemá auto a MHD mu nevoní, šlape navzdory povětrnostním podmínkám na kole. Na kole se jezdí do obchodu, do restaurace, na poštu, do knihovny a nakonec i do všech těch vehiklů veřejné dopravy, a to zdarma. Zájemci mohou zhlédnout jednu z epizod seriálu Portlandia na youtube a udělat si vlastní obrázek: Portlandia
Portlandia is a television series that debuted on the Independent Film Channel (IFC) on January 21, 2011. The show, produced by Andrew Singer and Jonathan Krisel, is set and filmed both in and near Portland, Oregon and features Saturday Night Live cast member Fred Armisen as well as Carrie Brownstein, a member of the now-defunct band Sleater-Kinney and current lead guitarist/singer for Wild Flag.
Bio fashion
Portland a celý Oregon zažívá návrat ke klasice. Po vzoru prvních obyvatel, kteří sem v polovině 19. století přicházeli z východu s vidinou lepší budoucnosti farmařit, probíhají zkoušky, jestli i dnes bude fungovat pěstování vlastní sezonní zeleniny. Po padesát let málem povinné a jako podle pravítka střižené anglické (nebo americké?) trávníky se mění v záhony brambor, rajčat, paprik a cibule. Kdo nepěstuje, nakupuje bio a lokální produkty. Kdo nepěstuje ani nenakupuje bio, tak aspoň nekouří. A když, pak bio trávu.
Nemóda
Další zajímavou kapitolou je kostýmní výprava. Ani ti nejulítlejší scénografové českého divadla by nevymysleli místní módu. Polovina obyvatelstva chodí sice celkem nudně ve flaušových mikinách, softšelových bundách a nepromokavých materiálech. Jeden zpravodaj v New York Times výstižně napsal, že cokoliv má knoflíky, je zde považováno za společenský oděv. Ovšem výstroj druhé části obyvatelstva je hotová fraška. K nejoblíbenějším patří vrstvení oblečků různých kvalit, stylů a dob a vytváření těch nejabsurdnějších modelů, které nelze nazvat ani retro, ani vintage, nýbrž crazy. Ruku v ruce s vlasovými kreacemi a propíchaným či potetovaným tělem je zdejší móda naprosto originální a svá. Otázkou je, zda je to ještě móda, anebo spíš nemóda.
A kdo to tady všechno režíruje?
Převládají demokraté se smyslem pro humor a kulturu. Proto se zde mohl konat dvouměsíční divadelní festival Occupy Portland přímo v centru města mezi Bank of America, vrchním soudem a radnicí.
Plakát vybízející k okupační akci. Nakonec se dvoumesíční okupace města účastnilo na 10.000 lidí. (Portland is second only to New York when it comes to sustained Occupy power, but in a newly born social movement strength is not something to take for granted. The vast amounts of public support in Portland, earned through large demonstrations and strategic outreach, can be frittered away by the internal contradictions of the movement.) Repro archiv
Přes den probíhaly workshopy ve stanovém městečku, každý večer v 19h přišel na řadu hlavní program festivalu, tzv. General Assembly, čili GA. Do této produkce byli vždy zapojeni protagonisté i diváci, kteří společně improvizovali přes kouzelnou formulku „mike check“ (zkouška mikrofonu). Spontánní monolog jednotlivce tak vzápětí sborově opakovali všichni zúčastnění a vznikala tu atmosféra souznění a revoluce, kterou známe z roku ´89. Rozdíl ovšem nebyl v tom, že se necinkalo klíči, ale především v tom, proti čemu a komu se protestovalo.
Absurdní svět
Cožpak to není jedno velké absurdní divadlo, tenhle portlandský svět? Jako vystřižené z Havlovy hry. Havel v neděli z toho jeviště odešel. Tím skončila první etapa demokracie, o niž se u nás doma v Čechách zasloužil. Nebýt toho, žádné dobrodružné výpravy typu Fulbright Scholarship by se nekonaly a já bych se do Ameriky zřejmě nikdy nepodívala.
Děkuji Vám, pane Havle! Zdravím do truchlící Prahy a zapaluju svíčku…
///
Snímek archiv Geisslers Hofcomoedianten
Kateřina Bohadlová (1978) – herečka, tlumočnice a překladatelka, spoluzakladatel souboru Geisslers Hofcomoedianten Kuks. Je absolventkou germanistiky a italštiny na FF UK v Praze. Již od studií se věnuje komedii dell’arte, baroknímu divadlu a současné německojazyčné a italské dramatice. Vedle vědecké a badatelské činnosti překládá divadelní hry. Má za sebou zkušenosti lektorky cizích jazyků a koordinátorky výstavy, pracuje jako tlumočnice a externí pedagog na pražské DAMU.
Komentáře k článku: Divadlo Portland (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
