Zemřel Ivo Pavelka

Vystudoval Pražskou konzervatoř, kterou absolvoval v roce 1960. Mezi jeho učitele patřili Miroslav Barvík, Jan Bedřich Krajs, Ladislav Vachulka a Otto Albert Tichý. Od roku 1959 působil jako učitel, později jako ředitel na Lidové škole umění v Březnici. Od roku 1965 byl korepetitorem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, od roku 1976 dirigentem operety. Až do svého odchodu do důchodu v roce 1998 řídil přes padesát operetních a muzikálových premiér. Po tři sezóny byl zastupujícím šéfem plzeňské operety. V říjnu 1998 dirigoval na koncertním turné v Holandsku orchestr plzeňské Konzervatoře a místní pěvecký sbor při provedení Haydnova oratoria Stvoření.

Byl „opereťákem“ tělem i duší. Dirigoval nejen největší operetní hity, jako Polskou krev, Vinobraní, Mamzelle Nitouche, Krále tuláků, Žebravého studenta, Veselou vdovu, Netopýra, Kouzlo valčíku, Cikánského barona, ale také první plzeňská uvedení světových muzikálů Řek Zorba, Muž z kraje La Mancha, Každý má svého Leona nebo Merci B. Okudžavy.

V roce 2008 v prodejně zdravé výživy v plzeňské ulici V Šipce. Foto Michaela Kunešová

Hudebně nastudoval také celou řadu původních českých muzikálů a hudebních komedií, například Cindy, Mušketýři po 30 letech, Zlého jelena, Gordický uzel či Oskara. Spolupracoval s celou řadou režisérů, jako například se Stanislavem Fišerem, Jaroslavem Heydukem, Petrem Novotným, Josefem Koníčkem či v novodobé éře především s Miroslavem Doutlíkem, se kterým připravil i první porevoluční inscenaci DJKT, velmi emotivní a dodnes vzpomínanou hudební inscenaci Jiráskovy Filosofské historie v dramatizaci Jaroslava Dietla a hudbou Zdeňka Petra.

Jeho dirigentskými partnery byli J. O. Karel, Petr Broch, Vítězslav Podrazil a Pavel Kantořík. S J. O. Karlem společně doprovázeli na dva klavíry legendární inscenaci Ohňostroj v plzeňské Alfě (1981).

Plakát k vystoupení s Plzeňským smyčcovým orchestrem v Divadle B. Němcové ve Františkových Lázních (2015). Repro archiv

Po odchodu z divadla řídil během mnoha koncertů Plzeňský smyčcový orchestr s významnými operetními sólisty. Orchestr uváděl nejen operetní, ale také rozsáhlý operní a koncertní repertoár. A po řadu let vedl poloprofesionální Plzeňské orchestrální sdružení, se kterým pravidelně koncertoval až do covidové pandemie.

Roku 1973 obdržel Medaili Bedřicha Smetany, v osmdesátých letech získal Cenu literárního fondu.

Se svou ženou, operetní subretou Evou Pavelkovou Markovou, během jednoho z jejich koncertních vystoupení (2010). Foto Pavel Kalina

Byl ženatý s Evou Pavelkovou, roz. Markovou (nar. 12. 5. 1952), jednou z nejvýraznějších českých operetních subret. Podporovala jej v době jeho nemoci až do posledních dní.

Zemřel po delší nemoci. O jeho úmrtí informoval 30. ledna divadelní a hudební publicista Vítězslav Sladký na stránkách DJKT Plzeň /zde/.

/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/