Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Dotkni se a pošimrej (No. 1)
Malá inventura, divadelní festival prezentující nejzajímavější inscenace uplynulého roku, se vrací i v roce 2023. Letošní ročník probíhá od středy 22. února do středy 1. března a opět se bude konat na různých pražských scénách. Festival se každý rok odehrává i v dalších městech České republiky. Letos festival nabídne více než třicet divadelních událostí. Organizátoři slibují, že se diváci mohou těšit na pestrou směs žánrů, od divadelních performancí přes taneční představení až po multižánrové projekty. Malá inventura není výhradně divadelním festivalem, nemalá pozornost je věnována také diskusím, workshopům a dalším doprovodným akcím.
Program festivalu zahájila inscenace Power.point yeah-but-still z vršovického kulturního centra Vzlet – Území nikoho Power.Point. Diváci byli zahlceni promítáním na plátně, na kterém se míhala prezentace s přepisem všedních rozhovorů. Dialogy a interakce lidí, kteří bývají často společností přehlíženi, dialogy lidí chodících sem a tam, lidí jezdících Boltem, lidí na různých místech, lidí rozdílných etnik. Průběhem provází a představení spoluvytváří Fedir Kis, Zuzana Šklíbová a dvojice anonymních osvětlovačů, kteří pomocí hry s viděným, neviděným, zvuky, a rychlostí výměny replik vytváří chvílemi až velmi hustou atmosféru se spoustou humorných momentů.
Večerní představení Tetsu – The Energy That Shapes Us slovenského tanečního uskupení mimoOs se odehrálo v prostorách šestého patra pražského Veletržního paláce, kde diváci byli usazeni kolem celého nově vzniklého jeviště. Pět performerů a performerek ve stejnokroji z černých svršků a spodků s tylovými kusy světlé látky hrálo na stejně tak minimalistické scéně doplněné pouze o světelné sloupy. Jeviště koncipované do velkého obdélníku rámovalo pohyby jednotlivých performerů, kteří kdykoliv vyšli z vyznačeného prostoru, vyšli i z role. Jejich časté pauzy na rozích mezi diváky působily jako části během zkoušení mimo jeviště. Tanečníci se napili, oddechli si, ale zároveň i často dokončili roztančené variace. Jednotlivé úseky neměly lineární příběh, nebo snad byl pro diváka skrytý v přesných pohybech, představení se dalo sledovat i bez dějového přesahu. Změny světel a dynamiky hudby i pohyby by mohly naznačovat jakousi cykličnost a střídání ročních období, ale i bez vnímání této linie se jedná o poutavou hodinu fyzického pohybu na pomezí animálního/přírodního a estetického. To vše dovršilo samotné finále představení; je ticho, štronzo a v zinscenovaném obrazu je slyšet pouze těžké oddychování po náročném výkonu. Odkrývá se ta “nedokonalá” lidská stránka, která bývá často skrývána a brána jako něco nežádoucího v rámci společností daných konvencí a nově vzniklý obraz se pomalými pohyby a zklidněním dechu vytrácí a končí.
Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! živé vystoupení legendární, původně komiksové, dvojice Schlechtfreund – Lipnik. Typizované charaktery zahořklého důchodce Hermanna Schlechtfreunda (Eduard Jenický) a jeho věrného, avšak otravně dotěrného obdivovatele Jožky Lipnika (Václav Rašilov, Saša Rašilov) tentokrát v diskusi zabrousí do oblasti fyziky. Díky paralelnímu vesmíru skrytému v plechovce s ředidlem se na scéně se stolem a dvěma židlemi krom chroupání sušenek a nalévání kávy odehrává také selské povstání nebo pálení čarodějnic. Dozvídáme se také, že o starého Schlechtfreunda kdysi pečoval i Allen Ginsberg, ale kvůli jeho neustálému kvílení se museli rozloučit.
Posledním bodem prvního festivalového dne byla beznadějně vyprodaná Beracha, sboru DAMU pod názvem Veselé chvíle, odehrávající se v Libeňské synagoze.
Komentáře k článku: Dotkni se a pošimrej (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)