Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Neklid v Brně (No. 1)
Více než sedm desítek domácích i zahraničních produkcí čeká na diváky a hosty Divadelního světa Brno 2023. Koná se od 13. do 27. května.
Tu přehlídku mám velice rád, protože její pořadatelé se tradičně nebojí vstupovat do diskuse o smysl, poslání a kvalitu současného divadla, a to i za cenu například celou pětiletku se vlekoucí soudní pře s nejkonzervativnějšími církevními kruhy, jejichž nejvyšší představitel Dominik Duka se domáhal soudního výroku, že kontroverzní inscenace bosenského Chorvata Olivera Frljiće Naše násilí a vaše násilí není uměním, přičemž nikdo z navrhovatelů Frljićovu práci neviděl… Ve prospěch divadelníků rozhodl svár z roku 2018 teprve loni na podzim Ústavní soud.
Nemohl letošní ročník Divadelního světa otevřít prolog lepší než víkendové první souborné uvedení feuchtwangerovského triptychu Čekárna pražského Divadla X10. Vše se událo v Huse na provázku, a jako bychom se s Čekárnou vrátili až do zlatých časů Scherhauferovy Shakespearománie či Morávkových projektů Noci antilop, Čechov Čechům, Sto roků kobry, Perverze v Čechách v Hradci Králové nebo v Brně…
Historie se opakuje
Kdo by dnes – v čase, kdy všechno je možné vygůglovat a sdělit několika slovy na Twitteru či WhAtsappu – četl tlustospisy Liona Feuchtwangera, ale vůbec ne jeho varovné reflexe o vítězství nacismu v Německu, jimiž je autorova antifašistická románová trilogie Úspěch, Oppermannovia Vyhnanství napsaná v dávnověku čtvrtého desetiletí 20. století!
Tři dlouhé roky měli trpělivost prokousávat se stovkami stran autorovy varovné Čekárny tvořitelé dramaturgické koncepce X Desítky. Na rozdíl od dosavadní praxe autorských projektů studiových scén v posledním půlstoletí nesvěřili úkol vtěsnat sumu explozívně aktuálního Fechtwangerova uměleckého a lidského odkazu jedné režisérské osobnosti, nýbrž hned třem. Tak vstoupili do pře s diváky v režii Ondřeje Štefaňáka Úspěch (premiéra 13. října 2021), Terezy Říhové Oppermannovi (9. dubna 2022) a Kamily Polívkové Vyhnanství (21. dubna 2023).
Anita Krausová v Úspěchu. Foto Patrik Borecký
Nechci na začátku brněnské divadelní přehlídky reflektovat, co již bylo recenzováno v Divadelních novinách i jinde. Ostatně o novince Vyhnanství referuje obsáhle a přesně v právě vydaném 10. čísle DN Marcela Magdová /zde/.
Divadelní svět přinesl ale poprvé, a doufám, že ne naposledy, všechny tři části Čekárny. Ne sice v jediném dni, jak někdy v minulosti bývalo zvykem, a patrně již nepřekonatelným příkladem budiž osmnáctihodinový inscenační soubor Shakespearových dramat o válce růží Schlachten! (Do krve!) hamburského Deutsches Schauspielhaus na Pražském festivalu divadel německého jazyka v roce 2000, ale ve dvou dnech. I tak měla pak přehlídka do čtvrtka pauzu…
Mrazivá aktuálnost Čekárny
Není moc překvapivé, že uvedení triptychu ve dvou dnech zvýraznilo především politicky aktuální rozměr díla, jež do dramatického tvaru převedl Ondřej Novotný. Recidivy i nová ohniska totalit ve světě jsou znovu na vzestupu a odehrávají se takřka přesně podle Hitlerova scénáře, jak jeho vznik, průběh a výsledky znamenitě, takřka kronikářsky zaznamenal Feuchtwanger a další, zejména židovští spisovatelé píšící německy, z nichž ti šťastnější hledali posléze azyl v Československu, ve Francii i jinde v Evropě, aby nakonec, pokud válku přežili, skončili v Palestině nebo v Americe.
Totalita se rodí těžce a trudně. Psychopatičtí géniové průměrnosti jsou nejprve vysmíváni, a pokud tropí neplechu, i arestováni. Ale co kdyby? A tak jeden z nich v prominentním žaláři stvořil obsáhlou bibli nacismu – Můj boj. Napsaný příšernou němčinou, primitivním jazykem. Proč by se k jeho četbě měla snižovat intelektuální elita?! Vzdělané vrstvy trestuhodně přehlédly onu srozumitelnou, jenom na první pohled jen primitivní vyzývavost k povstání národa ze zmaru ponížení po velké válce s důsledky hyperinflace, za kterou budoucí Vůdce učinil zodpovědnou rasu světového židovstva. To všechno nastiňuje Úspěch.
Než se demokraté stačili rozhlédnout a zjistit, že fýrerův boj proti domácímu bolševismu se proměnil v totální a represivní uchopení moci s prvními převýchovnými, ve skutečnosti likvidačními koncentračními tábory, zbyla jim možnost znormalizovat se, a – byť jen mlčením – ječet s trestající mocí. Jak nevidět souvislost s osudem třeba pražského jara nebo Gorbačovovy perestrojky a glasnosti. O tom jsou Oppermannovi.
Marie Švestková ve Vyhnanství. Foto Patrik Borecký
Hitler s populistickými projevy v (neexistující) televizi v části třetí, ve Vyhnanství, je možná zbytečně doslovnou nápovědou nových náckovských paralel žhavé evropské přítomnosti, ale jak známe z domácích projevů o nepřizpůsobivých a slušných lidech z huby soudem již potvrzeného domácího nácka i z výstupů evropské vlastenecké scény, a naopak z neradostné přítomnosti třeba ukrajinských vyhnanců, živořících v byť příznivě nakloněné cizině v důsledku nové nacistické válečné agrese ve východní Evropě – historie se opakuje a lidstvo je nepoučitelné.
Antonie Rašilovová a Jan Grundman v Oppermannových. Foto Patrik Borecký
To všechno tlumočí Divadlo X10 bez zbytečných doslovných aktualizací (ony televizní projevy jsou výjimkou), avšak naléhavě a mrazivě divadelními prostředky v rozpětí od pohybového divadla, voicebandových etud, střetových dialogů až po kombinaci se záznamovými technikami. Škoda jen, že prolog Divadelního světa Brno přilákal na projekt Divadla roku 2022 (2. místo spolu s ostravským Divadlem Petra Bezruče) tak málo teatrologů, zejména píšících brněnských kritiků. Jako by o vyhlédnutí ze sebeuspokojivé provinciálnosti nestáli. Snad to v průběhu festivalu napraví zájmem o jiné, zejména kvalitní zahraniční produkce.
Divadlo X10, Praha v koprodukci s DSB 2023 – Lion Feuchtwanger: Trilogie Čekárna.
Úspěch 1/3. Překlad František a Zdena Swidzinských, dramatizace Ondřej Novotný, režie, scéna Ondřej Štefaňák, dramaturgie Barbora Hančilová, dramaturgická spolupráce Lenka Havlíková, Ondřej Novotný, kostýmy Jana Hauskrechtová, hudba Kryštof Blabla, asistent režie Marek Linhart (145 min). Hrají: Anita Krausová / Antonie Rašilovová, Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Jan Jankovský, Ondřej Jiráček, Dan Kranich, Václav Marhold. Opravdoví Němci: Nikola Bendová, Laďka Čížková, Julie Hanuliaková, Barbora Havlíčková, Sára Havlíková, Helena Holubová, Tereza Horňáková, Anna Melmuková, Marie Měkotová, Kristina Nováková, Klára Novotná, Markéta Polívková, Michaela Růžičková, Julie Stejskalová, Petra Šavrdová, Veronika Teplíková, Klára Urbanová, Jolana Zachová. 145 minut (včetně přestávky).
Oppermannovi 2/3. Překlad Valter Feldstein, dramatizace Barbora Hančilová, Ondřej Novotný, režie Tereza Říhová, dramaturgie Lenka Havlíková, dramaturgická spolupráce Ondřej Novotný, Barbora Hančilová, scéna David Janošek, Jana Hauskrechtová, kostýmy Jana Hauskrechtová, hudba Sebastian Lang, pohybová spolupráce Ondřej Jiráček, Jan Bárta, asistent režie Marek Linhart, asistent scény a kostýmů Josef Čihák. Hrají: Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Jan Jankovský, Ondřej Jiráček, Sára Märc / Antonie Rašilovová, Václav Marhold, Darija Pavlovičová, Lucie Roznětínská, Matěj Šíma. 130 min.
Vyhnanství 3/3. Překlad Valter Feldstein, dramatizace Ondřej Novotný, režie Kamila Polívková, dramaturgie Ondřej Novotný, Lenka Havlíková, hudba Ivan Acher, výprava Jana Hauskrechtová, asistentka výpravy Magdaléna Vrábová, asistent režie Marek Linhart. Hrají: Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Marie Švestková, Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Ondřej Jiráček, Václav Marhold, Matěj Šíma. 85 minut.
Premiéra cyklu 13. 5. a 14. 5. 2023, Divadlo Husa na provázku, Brno v rámci Divadelního světa Brno 2023.
///
Více o inscenaci Vyhnanství v DN 10/2023:
Exulanti, občané druhé kategorie
…
Komentáře k článku: Neklid v Brně (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
