Divadelní noviny > Zprávy

Petr Hašek získal Cenu Marka Ravenhilla

Inscenace textu Heleny Koblischkové, Luďka Horkého a Natálie Presslové 27 pražského souboru Geisslers Hofcomoedianten v režii Petra Haška získala Cenu Marka Ravenhilla za nejlepší českou divadelní inscenaci nového textu za rok 2022. Cenu v podobě „kožichu Marka Ravenhilla“ pro letošní ročník navrhla scénografka a kostýmní výtvarnice Eva Jiřikovská.

Cena Marka Ravenhilla je součástí projektu Centrum současné dramatiky, který od roku 2010 realizuje Divadlo LETÍ. Letos byla udělena podvanácté. Osmičlenná nezávislá porota vybírala z přibližně 90 premiér vzniklých v roce 2022, z nichž do finále nominovala sedm inscenací. Kromě výherní inscenace 27 uváděné v Divadle VILA Štvanice byly nominovány: Otec hlídá dceru Národního divadla Praha, Fifty Dejvického divadla, Události Jihočeského divadla, Discoland Divadla Na zábradlí, Dech divadla Meetfactory a Očistec si zaslouží každý divadelního spolku Depresivní děti touží po penězích.

Výběr vítězné inscenace zdůvodňuje člen poroty, teatrolog a divadelní kritik David Drozd: I když inscenace 27 na první i druhý dojem upoutá především prostorovým konceptem, hereckým nasazením a vůbec drivem pro Geisslers Hofcomoedianten typickým, základem inscenace je pozoruhodná a chytrá hra. Je to opravdu počestné historické drama, které s dnešním nadhledem vypráví příběh bělohorské vzpoury, takže v něm čteme mnoho současných paralel.

Režisér Petr Hašek si Cenu převzal v Divadle VILA Štvanice v neděli 28. května v rámci slavnostního ceremoniálu, po kterém následovalo představení inscenace Nikdy Navždy hostujícího slovenského nezávislého Divadla Petra Mankoveckého. Divadlo LETÍ letošním ročníkem navázalo na tradici z minulého roku, kdy začalo v rámci předávání Ceny Marka Ravenhilla představovat tvorbu mimopražských a nyní už i mimorepublikových nezávislých divadel.

…

Všechny nominované inscenace:

Národní divadlo Praha – Otec hlídá dceru // Ondřej Novotný
režie: Jan Frič

Dejvické divadlo, Praha – Fifty  // Petr Zelenka
režie: Petr Zelenka

Jihočeské divadlo, České Budějovice – Události // David Greig
režie: Kasha Jandáčková

Divadlo Na zábradlí, Praha – Discoland  // Petr Erbes, Boris Jedinák
režie: Petr Erbes, Boris Jedinák

Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, Praha- 27 // Luděk Horký, Natálie Preslová, Helena Koblischková
režie: Petr Hašek

Meetfactory, Praha – Dech // Matěj Samec
režie: Natália Deáková

Depresivní děti touží po penězích, Praha – Očistec si zaslouží každý // Jakub Čermák
režie: Jakub Čermák

///

Cena Marka Ravenhilla za inscenaci nového textu je ocenění českých tvůrců za počin v oblasti inscenování současné dramatiky. Novým textem se rozumí takový text, který vznikl v období deseti let před příslušným udělením ceny. Oceněná inscenace je volena na základě konsensu členů Rady Ceny Marka Ravenhilla, kteří zohledňují symbiózu kvalitního textu a kvalitu jeho inscenování. Rada sleduje i výsledky autorské či kolektivní tvorby, u nichž rozhoduje výsledný text a jeho přenositelnost mimo kontext konkrétní inscenace a poetiky divadla, pro nějž vznikal.

Rada Ceny Marka Ravenhilla v roce 2023:

Tatjana Lazorčáková, teatroložka
Jana Soprová, divadelní publicistka a kritička
Marie Špalová, dramaturgyně Divadla LETÍ
Lenka Veverková, dramaturgyně Českého rozhlasu
Sylvie Vůjtková, dramaturgyně Národního divadla moravskoslezského
Petra Zachatá, divadelní kritička
Luděk Horký, dramaturg České televize
David Drozd, teatrolog

…

Centrum současné dramatiky

Od ledna 2010 Divadlo LETÍ realizuje pod záštitou Václava Havla projekt s názvem Centrum současné dramatiky. Cílem projektu je podpora vzniku nové dramatiky, podpora nových inscenací současné dramatiky, cirkulace textů, autorů, tvůrců a inscenací v rámci EU, teoretická reflexe současné dramatiky a propagace současné dramatiky mezi veřejností. Divadlo LETÍ se v rámci projektu mj. zapojilo do mezinárodní sítě divadel, věnujících se současné dramatice, Fabulamundi. Posledním laureátem ceny (za rok 2020 a 2021) se stala inscenace Emil, čili o Háchovi v režii Jakuba Vašíčka.

• Autor: DN
• Publikováno: 30. května 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Petr Hašek získal Cenu Marka Ravenhilla

1. Vladimír Hulec

   

   Pardon,
   že do toho mluvím a Petru Haškovi i skupině Geisslers Hofcomoedianten blahopřeju, jistě si cenu zaslouží, ale být v radě, která o ceně rozhoduje, a dát ji sám sobě (píšu o Luďkovi Horkém, spoluaturovi scénáře inscenace 27), je podle mě nevhodné, ceny diskreditující. Rozumím, že v radě sedí i divadelníci, dramaturgové a dramatici a nejsem proti tomu, ale pokud se stane, že se rozhoduje o „jejich“ inscenaci/textu, měli by myslím v daný rok z rady odstoupit.

   29.05.2023 (11.10), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Martina Schlegelová

     

     Vladimíre,
     stejnou debatu jsme vedli před osmi lety (s tím rozdílem, že tehdy byl porotcem dramaturg a ne spoluautor). Kdo by si ji chtěl připomenout, tak může v diskuzi pod tímto článkem: https://www.divadelni-noviny.cz/ravenhilluv-kozich-si-odneslo-letajici-dite
     Dnes bych jen znovu opakovala, co jsem napsala tehdy. Pro ty, kterým se to nechce celé číst – Luděk Horký samozřejmě „svou“ hru nenominoval a ani o ní v žádné fázi rozhodování nehlasoval.
     V každém ročníku se zpravidla najde střet zájmu u několika porotců, vždycky je řešíme úplně stejným systémem, tedy: nenominuješ, nehlasuješ, nekomentuješ. (Mimochodem když už je někdo „nevinný“ akademik, jako paní prof. Lazorčáková, má zase bohužel dceru, která má ve zvyku hrát v nominovaných inscenacích.)
     A zhruba jednou za sedm let taková problematická inscenace vyhraje. Takže příště zase někdy kolem roku 2030 🙂

     29.05.2023 (23.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Vladimír Hulec

     

     Martino,
     máš recht, už jsme se na toto téma přeli a diskuse se – zdá se – nikam neposunula. Tož ji neopakujme. Oba si stojíme na svém a argumenty zůstávají.
     Tedy – pro ty mladší či zapomnětlivé – na tento problém v českém divadelním světě poznovu upozorňuju. Včetně problému kumulace funkcí, setrvávání v porotách, dramaturgických radách, možná i pedagogických a ředitelských postech (čest budiž výjimkám, jichž právě Martina Schlegelová je dnes dokladem) a podobně.
     Ostatně na jednu kumulaci funkcí a dlouhodobé setrvávání jsem upozornil velmi nedávno v souvislosti s potvrzením místa ředitele, uměleckého šéfa a herce v jedné osobě ve VČD /https://www.divadelni-noviny.cz/dohnal-zustava-reditelem-vcd#comments/ a… – nic. Svět se vesele točí dál a v zakletém pardubickém zámku panuje a bude pan Dohnal. I sudičky (členové/členky konkurzní komise) jsou stále ty samé. Léta letoucí. Jsem zvědav, zda se dožiju bohatýra, který pardubickou/českou Šípkovou Růženku (živé, soudobé, aktuální divadelní dění) ze sna probudí. A zda už se vůbec někdo takový narodil.
     Takže kolem roku 2030 budeme mít, Martino, možná dvě opakující se témata. Pan Dohnal byl jmenován do roku 2029 a pak možná zas na dalších šest let. A zas a zas a zas…
     🙂

     30.05.2023 (0.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ