Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Ohebné úhly pohledu (No. 1)
Podkrkonošská metropole se již potřinácté stala centrem nového cirkusu. Trutnovské UFFO jako každoročně pořádá mezinárodní festival Cirk-UFF. Pět festivalových dnů (festival se koná od 31. 5. do 4.6. 2023) naplní cirkusové disciplíny, klaunerie a pouliční divadlo. Odehraje se dvacet osm představení, a to v ulicích města, šapitó i v divadelním sále. Vedle největších českých souborů i komorních uskupení se na zdejší scénu vrací především špičkoví akrobaté a umělci z Austrálie.
Velkolepé zahájení s Cirkem La Putyka v čele s kabaretiérem Jiřím Kohoutem dokázalo nonšalantně rozproudit energii. Vyprodané UFFO jako by se doslova chvělo z očekávání atmosféry prodchnuté zábavou a adrenalinem. Představení Senses se ukázalo jako ideální start pětidenní přehlídky. Ve své varietní kompozici zaostřilo na všechny smysly, zároveň bylo chvílemi vtipné až sarkastické, také mělo okamžiky naprostého pohroužení do uměleckého výkonu a nechyběly ani adrenalinové efekty. Inscenace Maksima Komara maximálně podpořila vyladění publika k cirkusu jako multižánrovému oboru, v němž ruku v ruce obvykle spolu jdou lehkost a risk, „art“ i artistika. Ve vynikajícím čísle žongléra Filipa Zahradnického s kruhy a pohyblivou plochou, která se manipulací vlnila a vytvářela stěny opory i odrazu, se propojily všechny roviny, od technicistní virtuozity po originálně rozvedený kreativní potenciál situace.
Navazující program střihově otočil střelku kompasu festivalové dramaturgie k performanci s vysokou mírou divácké účasti. Publikum sice sedělo kolem dokola scény, ovšem na židlích s opěradly směřujícími od středu hrací plochy. V rukách třímalo zrcátka o velikosti běžného tabletu. Od samého počátku si divák moderoval svůj úhel pohledu, tvar posedu, míru zapojení a napojení. Cirkus TeTy (Pavla Rožníčková, Kateřina Klusáková a hostující Jana Ryšlavá) v šapitó rozehrály úvahy o různorodosti vnímání, o perspektivách vidění a pozorování. Performance Ke zdi sledovala tři ženské postavy, odlišené výraznými barvami kostýmů, které se ocitly v jednom silovém poli, v němž se energie stékala do vztahu k variabilnímu kovovému objektu. Středobodem dění se stal trojrozměrný objekt, svými hranami ovlivňující svou i lidskou stabilitu. Gradace, volnou asociací zasazená do principu prostorového hlavolamu nebo puzzle, stoupala od volně ležící formy po zavěšený „kvádr“ naznačený z masivních linií i lanek. Ve všech ohledech se zde projevovala geometrie, ať ve tvarech objektu či v pohybu kroužením okolo publika, po vnitřní straně kruhu, dokonce i v protažení lidských kontur k neživé hmotě. Navazující diskuse podtrhla paradox orámované svobody – každý sledoval představení ze své perspektivy, kterou však určovalo zrcátko, odrazná plocha. Vidíme nakonec to, co si vybíráme, anebo je náš pohled skrytě navigován?
Velmi výjimečný zážitek přinesla světová premiéra australské inscenace Sissy, uvedená na závěr zahajovacího dne festivalu. Komorní, avšak intenzivní duet členů australského novocirkusového uskupení Gravity and Other Myths vedle artistické excelence vynesl další kvality, jako například v dramaturgii či hudbě. Dalšími významnými přednostmi díla byla hravost, absolutní angažovanost a hloubka sdělení, která se dokázala propsat emočně hluboko. A přitom se dva muži neustále točili ve spirále klukovských pobídek, z nichž oba vyrůstali a naráželi do stěn. Oba představitele, Dylana Phillipse a Jordana Harta charakterizovala artisticky naprosto vyspělá jevištní existence a silné vzájemné propojení.
Festival CirkUFF nepodcenil start. Vyběhl střemhlav a sprintem a hned zkraje katapultoval cirkus do mnoha žánrových stran.
Komentáře k článku: Ohebné úhly pohledu (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)