Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Cirkusový Montréal (No. 5)
Montréal je bezesporu americkým středobodem cirkusového průmyslu. Je platformou různorodých forem umění a pulzující multikulturní kanadskou metropolí. Na její periferii ve čtvrti s pověstí okrajové až sociálně vyloučené lokality se nachází Cité des Arts du Cirque, pro cirkusáky jedno ze světově nejvýznamnějších (nebo aspoň cirkusem proslulých) míst. Na tomto malém kousku země sousedí jediná stálá scéna pro nový cirkus na severoamerickém kontinentu TOHU, Národní cirkusová škola (NCS) s významným badatelským zázemím a základna Cirque du Soleil. U příležitosti festivalu Montréal Complètement Cirque jmenované instituce nabídly zájemcům prohlídky a s tímto už nemohla chybět ani návštěva šapitó Cirque du Soleil s jeho novinkou Echo.
Včelí úly. TOHU, Montreal. Foto: archiv autorky
Národní cirkusová škola v Montrealu byla založena v roce 1981 a dnes nabízí jak střední, tak vyšší vzdělání, přípravné kurzy a letní soustřední, také podporuje své absolventy k profesionální dráze a během ní. S kýmkoli jsem se setkala, hrdě se ke své alma mater hlásil. Cirque du Soleil vznikl o tři roky později (1984) na základě entuziasmu, zkušeností s pouličním divadlem a pověstné artistické excelence. Po sestěhování „hlavních hráčů cirkusového umění a kulturního průmyslu“ (NCS a mezinárodního ústředí Cirque du Soleil) do montrealské čtvrti Saint-Michel vzniklo na konci 90. let minulého století Cité des Arts du Cirque a vyrostlo TOHU, jedinečná multifunkční kruhová scéna vzdávající hold tradičnímu šapitó. Cirkusové městečko, které je mj. výspou udržitelnosti (např. u budov jsou včelí úly, zatravněné střechy jsou destinací nejen hmyzu ale ovlivňují i cirkulaci vzduchu aj.), recyklace (např. v budově TOHU jsou zužitkovány materiály z již neexistujících vlakových tratí nebo parkovišť aj.), eko-přístupu (např. městečko je doslova protkané záhony se zeleninou a bylinkami), dodnes významně zaštiťuje aktivity rozšiřující se cirkusové komunity. Během festivalu se navíc rozrostlo o další cirkusová šapitó.
Pohled do dilen Cirque du Soleil. Foto: archiv autorky
Z oken tréninkových sálů Národní cirkusové školy je vidět na ústředí Cirque du Soleil, v jehož docházkové vzdálenosti je i ubytovací rezidence pro umělce. NCS díky letitému propracovanému systému výuky „produkuje“ dokonalé artisty, mnozí absolventi mají proto „v cirkusu pod sluncem“ dveře otevřené. Podle průvodkyně „snovou“ institucí je u nich možností k uplatnění a rozvíjení svého talentu nespočet. Před pandemickou stagnací kulturního průmyslu se Cirque du Soleil etabloval ve světových metropolích nejen jako garant špičkové zábavy a virtuózní akrobacie, ale angažoval se také v oblasti sociálního cirkusu např. v Brazílii, v podpoře rovnosti žen a mužů na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie a dále na charitativních projektech spjatých s otázkami chudoby, ad. A nyní se, sice velmi obezřetně, ke své projektové dobročinnosti vedle výroby a provozování velkolepých show navrací.
Cirque du Soleil. Foto: Daniel Komarov
Cirque du Soleil ve své tvorbě, která mu zabezpečila na této planetě pozici jednoho z komerčně nejúspěšnějších cirkusů posledních desetiletí, vytváří imaginativní světy, které rezonují s dětskými sny o mytických a pohádkových hrdinech. Své diváky okouzluje fascinujícími výkony, ohromující scénografií a díky univerzálním sdělením, je jejich záběr zcela bezbariérový a dostupný doslova nejširšímu publiku. Zdroje inspirace vyvěrají z dávných příběhů (např. Varekai, Totem ad.), z biografie ikon populární hudby a showbyznysu (např. Love, One ad.), filmu (např. Corteo ad.) a surreálně snových světů (např. Ovo ad.), které s důmyslným propojením všech inscenačních složek často vytvářejí ohromující divácký zážitek.
Cirque du Soleil. Foto: Daniel Komarov
Po restriktivních letech způsobených virem koronaviru, které měly na obří podnik téměř destruktivní dopad, fenomén Cirque du Soleil znovu povstává. V dubnu letošního roku uvedl v Montréalu dlouho očekávanou premiéru s názvem Echo v režii Mukhtara Omara Sharif Mukhtara. Od 20. dubna do 20. srpna se tak ve svém ve svém domovském šapitó „testuje“ kvalita nejnovějšího díla, aby se na navazující celosvětové turné vybavilo co nejlépe. Původní autorka vizuálního konceptu, choreografka Es Devlin, přišla před čtyřmi lety s návrhem obrovské krychle jako dominantního scénického objektu, na který by bylo možné promítat, z něhož by bylo možné viset a spouštět akrobaty, ve vnitřním prostoru pak chodit po laně, rozebírat jej a skládat či hledat k němu tematické paralely a nakonec z něj i vyvést gigantickou marionetu. Multifunkční využití ústředního předmětu se stalo základem pohádkového světa, v němž lidé a zvířata nacházeli společnou řeč a ve vzájemném respektu a spolupráci viděli záchranu Země. Impozantní výprava spolu s živou hudební produkcí (Jade Pybus, Andy Theakstone) vytvořila iluzi dokonalosti, o kterou Cirque du Soleil tolik usiluje.
Cirque du Soleil. Foto: Daniel Komarov
Echo rozvíjelo lineární příběh dívky Future (Louana Seclet-Monchot) a jejího psího přítele Ewaie (Philippe Dupuis), kteří se před krychlí ocitli. Patrně symbol celistvého světa se však začal rozpadat a najednou jí v ruce zůstala jedna kostička. S vyjmutím jednoho dílku se rozpoutalo dobrodružství o překonávání překážek, neboť když malinká kostka později zmizela v rukách tajemného tvora žijícího v podzemních útrobách přírody, bylo nutné, aby ji hrdinové spolu se všemi bytostmi získali nazpět a vsunuli do krychle, čímž se svět nakonec opět zcelil. Mezi divácky nejvděčnější se zařadily hlavně výstupy dvou klaunů bez červených nosů, za to v dlouhých kabátech s krabicemi v rukách. Dva zkušení artisté Caio Sorana a Clément Malin (soubor Soralino, zde jako Double Trouble) oživili v šapitó (nejen) svůj slavný duet s krabicovou věží (s tímto číslem soutěžili v Paříži na věhlasném cirkusovém klání Cirque de demain). K aktivizaci publika po přestávce pak například vyhlásili závody, která polovina více jak dvousettisícového hlediště jako první přemístí nad svými hlavami krabici. Oba klauni stáli každý na jedné straně a vhodili do publika kartonovou krabici, aby ji jejich ruce co nejrychleji přepravily do středu sálu.
Echo. Foto: Monica Wong
Z cirkusových disciplín nabídlo Echo vzdušnou i pozemní akrobacii, mužskou kontorsionistiku, žonglování a diabolo, teeterboard, zejména pak excelentní vystoupení na pružných strapsech (Lucas Coelho). Za zcela unikátní číslo pak považuji etiopské provedení Icarian Games, v současnosti velmi vzácně se objevující párové akrobatické disciplíny, kdy jde o tzv. lidské žonglování, při kterém „báze“ nohama stabilizuje a nadhazuje „flyera“, jenž je například schopen otáčet a násobit salta. Cirque du Soleil totiž navázalo spolupráci s cirkusovou školou Gemo v Addis Abeba, dovednosti těchto akrobatů byly uchvacující. Z dalších oslnivě adrenalinových výstupů zaujala párová vzdušná hair-hanging choreografie (Charlotte O´Sullivan a Penelope Scheidler) a provazochodectví včetně balancování na hlavě na prověšeném laně uvnitř krychle (Taras Hoi a Antino-Tisson Pansa). Hlavní hrdinka se představila v sóle na visuté hrazdě a v dialogu s obrovitou loutkou ve své disciplíně Washingtonská trapéza (akrobacie na hrazdě díky zajištění artistky v postroji obsahuje mnoho balančních prvků, jako např. na hrazdě stoj na hlavě).
TOHU. Foto: Hana Strejčková
Echo se svými fascinujícími výkony a ještě pohádkovější výpravou se možná svým poselstvím propíše do laskavějšího vztahu civilizace k Zemi (ano, utopie), anebo aspoň zanechá v divácích hluboký zábavný zážitek (jistota), ale snad povzbudí i trochu odpovědnosti za současný stav planety (přání). Cirque du Soleil je továrnou na sny, zónou svobodné imaginace a zemí, v níž mnozí překračují své limity k pobavení a potěše těch ostatních. Ale upřímně, nedokážu si představit, že bych opustila Montréal bez tohoto prázdninově pohádkového putování o víře v dobro a odvaze čelit čemukoli. Montréal je totiž cirkusáctvím, které ve své hloubi generuje pokoru, lidství a sounáležitost, „cítit“ a je tím neskutečně přitažlivou destinací.
TOHU. Foto: Hana Strejčková
///
Prohlídky Národní cirkusové školy a TOHU, mezinárodního ústředí Cirque du Soleil a návštěva šapitó Cirque du Soleil se uskutečnily v rámci výjezdu na festival Montréal Complètement Cirque, který byl realizován s podporou společnosti CIRQUEON a za finanční podpory Evropské unie.
///
Komentáře k článku: Cirkusový Montréal (No. 5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
