Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Proklatá Plzeň (No. 1)
Dnes začal v Plzni 31. ročník Mezinárodního festivalu Divadlo, zahajovací představení Teatru Wybrzeze z polského Gdaňsku však nemohlo být dohráno. Festival nabídne v sedmi dnech na 40 představení a doprovodných akcí. Ze zahraničních souborů se mohou diváci těšit na slovenské, litevské a polské produkce.
A právě polská interpretace Eurípidových Trójanek v režii Jana Klaty zahájila po úvodním proslovu ředitele festivalu Jana Buriana jeho 31. ročník. Ráno po dobytí Tróji, scéna pokrytá pískem, postavený dětský hrad, jeho destrukce. Písek, ze kterého již nevznikne nic, písek a jeho každé zrnko jako každý válkou zmařený lidský osud. Pokořené ženy, pro které utrpení ještě zdaleka neskončilo. Se svou královnou Hekabé jsou propojeny neuvěřitelnou bolestí a černým rouchem, které všechny Trójanky kromě Kasandry drží u sebe. Ta na lávce v pozadí hraje na elektrickou kytaru. Nervy a uši drásající první polovina dává nahlédnout na pokořenou a v bolesti se zmítající Hekabé, která se musí dívat na hromadné znásilňování své mrtvé dcery. Po tomto velmi sugestivním obrazu dává režisér Klata divákům vydechnout a železná opona sjíždí dolů; následuje přestávka.
Po té přichází před oponu ředitel festivalu Jan Burian spolu s režisérem Janem Klatou a oznamují divákům, že druhá polovina Trójanek se neodehraje, protože někdo vykradl herečkám šatny a ony nejsou v této situaci schopny představení dohrát, jelikož musí okamžitě řešit blokování bankovních karet, telefonů a s ambasádou řešit ukradené doklady. Burian oznámil, že se aktuálně čeká na příjezd policie. Mrzí nás to, ale bohužel zahajovací představení TRÓJANKY režiséra Jana Klaty bylo neplánovaně ukončeno z důvodu krádeže v šatně hereckého souboru. Tato politováníhodná událost festival DIVADLO potkala poprvé za více než 30 let jeho existence. Plně chápeme, že soubor nemohl pokračovat v představení. Spolupracujeme s Policií ČR na vyšetřování a pomáháme souboru vyřešit všechny formality. Omlouváme se a děkujeme za pochopení, uvedl festival okamžitě na svých webových stránkách. Jan Klata následně přesto pozval diváky na diskusi v divadelní restauraci a uvedl, že tedy zbyl už jen on a s vtipem sobě vlastním oznámil, že nám řekne, jak Eurípidovo drama dopadne.
O dvacet minut později se s režisérem scházíme v zaplněné restauraci Za oponou. Režisér i přes neuvěřitelné okolnosti soustředěně hodinu vykládal svou režijní koncepci a odpovídal na dotazy moderátorky diskuse i diváků. Jak v žertu slíbil nahoře v divadle, vyložil přítomným divákům druhou polovinu inscenace. Konec, který bychom mohli vidět na premiéře v roce 2018, se však zásadně liší od toho, který jsme nemohli vidět dnes. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 druhou polovinu inscenace Jan Klata totiž přezkoušel. Inscenátoři původně vytvořili satirickou alternativní realitu, kdy Helena v Tróji vůbec nebyla a do Egypta náhodou připlouvá Meneláos, setkají se a dle Klaty se konal happy end.
Po ruské agresi rozpoutané jen nedaleko Polska Klata takový konec odmítl. Původní zakončení mi přestalo pasovat k tomu, co se reálně děje. Bohužel je to tak, že války, které jsou nám nejblíž, nás také nejvíce zajímají. Nakonec jsem konec upravil tak, že se stále čeká na konec války a Hekabé, které v první polovině všichni ubližují, nastoupí na vlnu nenávisti a ve druhé polovině je to naopak ona, kdo mučí a ubližuje ostatním. Zlo plodí jen zlo, vysvětluje režijní změny Klata.
V následné diskusi Klata spolu s dramaturgyní Olgou Śmiechowicz vysvětlovali například volbu archaického jazyka. Zajímavý byl výklad k citoslovcím vyjadřujícím utrpení. V běžné mluvě používáme pro vyjádření bolesti například roztomilé slovo „auvajs“. Ale v textu byly mnohem příhodnější slova, například běda, oj, feu, ototototoj. Napsané vypadají vlastně směšně, ale doplnili jsme je o zpěv, křik, naříkání – a najednou to byly přesně ty výrazy pro utrpení, které jsme pro trojské ženy potřebovali, objasňuje volbu archaických citoslovcí režisér.
Po hodinové velmi zajímavé diskusi jsme se s redakcí vrátili zpátky do foyer Nového divadla. O pár slov k nenadálé situaci jsem poprosila člena dramaturgické rady festivalu Michala Zahálku. Strašně nás mrzí, co se dneska na zahájení stalo, protože inscenaci Trójanky jsem viděl v roce 2019 a od té doby jsme usilovali o to, aby na festival mohla přijet. Nejprve nemohli, poté bylo divadlo v rekonstrukci a inscenace byla stažena z repertoáru a teprve letos ji obnovili, takže jsme byli rádi, že to letos konečně vyšlo. Nakonec to dopadlo takto, ale doufám, že alespoň z toho ani ne polovičního vzorku, který jste mohli vidět, je zřejmé, že naše rozhodnutí přivézt sem právě tuto inscenaci mělo smysl, říká exklusivně pro Divadelní noviny Zahálka.
A co diváky čeká druhý festivalový den? V české části programu vřele zvu na Vzkříšení Divadla Na zábradlí, pokládám Vzkříšení za vynikající inscenaci, domácí Divadlo Josefa Kajetána Tyla se bude prezentovat inscenací Příliš drahý jed v režii Adama Doležala, nového kmenového režiséra činoherního souboru, což může být zajímavým nahlédnutím na další směřování plzeňské činohry. V zahraničním programu bude Návrat do Remeše režisérky Katarzyny Kalwat a osobně mám velkou radost, že se festivalu povedlo ulovit zvolenskou inscenaci Jsme krajina od Petry Tejnorové, zve na český i zahraniční program festivalu Zahálka.
Komentáře k článku: Proklatá Plzeň (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)