Divadelní noviny > Zprávy

Zemřela Jana Urbanová

Jana Urbanová

10. 11. 1937 Teplice – 4. 10. 2023 Krupka

Herečka a režisérka amatérského Divadelního souboru Krupka. Jedna z posledních hereček dětského divadla v ghettu Terezín, kde jako sedmiletá vystupovala v roli Berušky v inscenaci Broučků /zde/.

Rozená Klačerová. Pocházela z ochotnické rodiny. Její otec, MUDr. Josef Klačer (1904 – 1973) byl režisérem a dlouhá léta vedl amatérské divadlo pro děti i dospělé v Oseku, teplické divadelní přehlídky nesly v sedmdesátých a osmdesátých letech jeho jméno – Memoriál dr. Klačera. Po roce 1945 vystupovala v jeho inscenacích. Toto rodinné zázemí ovlivnilo její celoživotní vztah k amatérskému divadlu a uměleckému přednesu.

Její první – a asi i osudové – setkání s divadlem bylo v ghettu v Terezíně počátkem roku 1945, kde ztvárnila jako sedmiletá roli Berušky v inscenaci Broučků. Zde se ocitla ve společnosti známých uměleckých osobností, jako byl Robert Brock, Váva Schönová nebo Hanuš Thein, který se stal po návratu z Terezína celoživotním přítelem Klačerovy rodiny. V roce 1945 v pohraničním Oseku hrála v prvním představení ve prospěch české školy. V březnu 1957 se účastnila prvního ročníku Wolkrova Prostějova s přednesem pohádky Princezna na hrášku (H. Ch. Andersen).

Po smrti otce v roce 1973, když byla učitelkou v Krupce, převzala jeho štafetu. Přešla do souboru Domu kultury Krupka, kde nabídla režiséru Miroslavu Vladykovi své služby. Po krátké době začala samostatně připravovat pásma poezie – např. Zpěvy sladké Francie, Čapkovy apokryfy, dopisy B. Němcové, výbor z díla J. Wolkera, Lidice K. Šiktance. Účinkovali v nich později známí ochotníci Rudolf Rýsl, Jaromír Kejzlar, Václav Vašák a další. Pomohla také znovuobnovit místní činoherní soubor. Vedl ho dr. Kejzlar, ona byla dramaturgyní a režisérkou.

Jejím činoherním režijním debutem byla inscenace dramatizace novely Jana Očenáška Romeo, Julie a tma. V dramaturgickém výběru dalších totulů převažovalyy společenskokritické, které byly charakteristické pro amatérské divadlo sedmdesátých a osmdesátých let: Zapomeňte na Hérostrata (Grigorij Gorin), dramatizace románu Vladimíra Párala Mladý muž a bílá velryba ad.

Při zaměstnání dálkově vystudovala dvouletou loutkářsko-pedagogickou nástavbu DAMU a absolvovala dvouletý kurs režie ÚKVČ.  Od roku 1975 byla členkou Svazu českých divadelních ochotníků (SČDO). V roce 1980 se stala metodičkou pro divadlo a umělecký přednes Krajského kulturního střediska v Ústí nad Labem a stala se porotkyní na mnoha amatérských přehlídkách.

V roce 1980 uvedla inscenaci hry Jana Jílka Hra na Otóna, která souzněla s tehdejší situací stanného práva v Polsku. Jednalo se o první užití formy arénového divadla krupským souborem. Další inscenace hry Josefa Boučka Noc pastýřů byla zamyšlením o postavení intelektuála ve společnosti. S následnou inscenací hry Dale Wassermana Kde kukačka hnízdo má o svobodě v nesvobodě se krupský soubor dostal nejen na národní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou, ale i na prkna Jiráskova divadla v Hronově. Mimořádně úspěšnou inscenaci byla i Cesta Karla IV. do Francie a zpět (Jiří Šotola) s Miroslavem Vladykou v hlavní roli. V roce 1996 uvedl soubor Domu kultury Krupka v režii Jany Urbanové aktovky A. P. Čechova Námluvy a Medvěd. Dosáhl nejen ocenění na Národní přehlídce ve Vysokém nad Jizerou, ale reprezentoval naši republiku i na mezinárodní přehlídce v rakouském Holzhausenu. Aktovky měly – každá jednotlivě – úspěch i na Národní přehlídce jednoaktovek v Holicích.

Její druhou uměleckou láskou byla poezie. Vychovala i řadu recitátorů, kteří se pod jejím vedením účastnili národních recitačních soutěží v Prostějově, Valašském Meziříčí či v Poděbradech.

Za svou činnost v oblasti amatérského divadla obdržela několik cen. Byla držitelkou Zlatého odznaku SČDO. V roce 2004 se stala nositelkou zlatého odznaku J. K. Tyla /zde/. V roce 2020 obdržela Cena Ministerstva kultury ČR za zásluhy v oblasti neprofesionálních divadelních a slovesných aktivit. Na oficiálním zahájení 90. Jiráskova Hronova jí ji předal tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Zemřela náhle a nečekaně u sebe doma.

O jejím úmrtí informovala na svých stránkách ARTAMA /zde/.

/Pro iDN zpracoval hul/

///

Více na iDN:

Beruškou v Terezíně

…

• Autor: DN
• Publikováno: 6. října 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Jana Urbanová

1. Jitka Novotná

   

   Děkujeme,
   byla jste skvělý člověk

   07.10.2023 (9.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Ivana Hrudová

   

   Kolik takových lidí je,
   kteří kultivují společnost, a vůbec je neznáme…. Ale hlavně, že jsou. Celková úroveň národa je výsledkem práce jednotlivých účastníků.

   07.10.2023 (10.30), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. Jarmila Sarténová

   

   Odpočinutí věčné,
   český národ přišel o úžasného člověka.
   Děkujeme za vše, paní Jano. Zůstanete v naších vzpomínkách.

   07.10.2023 (13.07), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

4. Jan Lacina

   

   Úžasný člověk.
   Takových už je málo. Budeš nám moc chybět.
   Vzpomínáme, Jani.

   07.10.2023 (14.04), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

5. Jarmila Kyselková roz.Kalušová

   

   Paní Janu Urbanovou-Klacerovou
   jsem neznala, coz mne mrzí. Po valce v r. 1945 jsme několik měsíců žili v Oseku a rodiče se seznamili s p. Klačerem a můj ozec s p. Klačerem nacvičoval Broučky, kde jsme také vystupovali, léta jsme měli doma kostýmy z Broučků. Mrzí mne, že jsme se s Janou nesetkaly, pritom jsem bydlela do r.85 v Teplicích a měla jsem v Krupce přítelkyni, keramičku Alenu Kartákovou.
   Upřímnou soustrast rodině.
   Jarmila

   07.10.2023 (15.02), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

6. Jitka Vopatová

   

   Nikdy nezapomenu
   a děkuji za štěstí být členem ochotnického souboru v Krupce. Nepoznala jsem hodnějšího a milejšího člověka, který tak nezištně rozdával úsměv, lásku, porozumění a dokázal ve mně probudit víru v sama sebe.
   Děkuji Janičko.
   Jitka

   07.10.2023 (18.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

7. František Trost

   

   Nadání paní Jany Urbanové, její umělecký přínos a vášeň k divadlu zanechají nezaměnitelnou stopu v srdcích všech, kdo ji měli štěstí poznat. S upřímnou soustrastí a soucitem rodině a blízkým
   Fanda Trost

   08.10.2023 (13.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

8. Marie Millerova

   

   S Janickou
   jsem chvili pracovala na KKS Usti nad Labem…. byla skvely clovek, plny energie a pochopeni pro druhe…
   Na poli amaterskeho divadla udelala obrovsky kus prace. Byla obetava a zapalena pro ‚svoji vec’….
   Mrzi mne, ze ve chvili odchodu byla Sama… ale to je chod zivota
   Marie

   09.10.2023 (9.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

9. Aleš Klačer

   

   Byla to krásná žena
   a jsem rád, že jsem jako dítě byl na její svatbě. Bude nám chybět její úsměv – děkuji Janičko
   Prosím, kdy je poslední rozloučení ?

   09.10.2023 (13.21), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Petra Urbanová

     

     Pane Klačere,
     děkuji za krásná slova. Napsala jsem zprávu na Váš e-mail.

     09.10.2023 (23.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

10. Vladimir Benderski

    

    Mladá,
    a kdyby nikdy nestárnoucí krásná, energická a velice laskavá. To je moje vzpomínka na skvělou ženu Janu Urbanovu. Bude nám všem chybět.
    Om Ami deva hri. Ať její duše spočine v čistých zemích.

    09.10.2023 (15.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

11. Milada Machková

    

    Janu
    jsem poznala ještě jako Klačerovou, když jsme studovaly na ped. fakultě v Plzni, obor výtvarná výchova u profesora Jana Weniga. Ráda vzpomínám na procházky městem po přednáškách, kdy jsem měla možnost poznat nejen Janin život, ale její citlivý a vnímavý přístup ke všem a všemu kolem ní. Loučila se jako Urbanová a odešla s hlavou plnou nových nápadů.
    Díky za možnost rozloučit se se zajímavým člověkem.

    09.10.2023 (23.24), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ