Zemřel Vladimír Přibský
Foto archiv ČBDB
(20. 1 1932 Přibyslav – 9. 11. 2023)
Žurnalista, editor, spisovatel, scenárista a autor rozhlasových her. Proslavil se především detektivními a historickými romány a biografickými knihami o předválečných filmových hvězdách.
Vlastním jménem Vladimír Řezáč. Jeho otec, JUDr. Vladimír Řezáč (1893–1956), byl v mládí hráčem fotbalového klubu Sparta, čelným funkcionářem vysokoškolských a sportovních spolků (mj. po roce 1918 předsedou Čs. fotbalového svazu); v letech 1930-1940 působil jako notář v Přibyslavi, v letech 1946-1947 byl sekčním šéfem Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR; po vyloučení z KSČ v roce 1949 nesměl dále úřad notáře zastávat.
Jeho syn Vladimír vystudoval gymnázium v Roudnici nad Labem, po maturitě se neúspěšně hlásil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval tedy jako skladník, úředník roudnického komunálního podniku. Působení v místních dramatických a recitačních souborech ho roku 1951 přivedlo ke studiu dramaturgie na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU); roku 1952 však byl ze studia vyloučen a stal se pomocným rekvizitářem v Armádním uměleckém divadle E. F. Buriana.
X-Egem, 2001. Repro archiv
Od roku 1953 studoval historii, zprvu na Fakultě společenských věd Vysoké školy politických a hospodářských věd, od roku 1954 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval roku 1957 diplomovou prací Stávka typografů 1869 (materiálu později využil v románu Vzplanutí). Krátce působil jako tajemník závodního klubu Závodů Vítězného února v Hradci Králové, v červenci 1958 obdržel tvůrčí stipendium. Na konci roku 1959 vedl Místní osvětovou besedu ve Znojmě, roku 1960 pracoval jako redaktor kulturní rubriky Mladého světa.
Od roku 1961 byl ve svobodném povolání, příležitostně přijímal i krátkodobá zaměstnání: roku 1964 pracoval v Československém rozhlase, v letech 1967–68 byl redaktorem nakladatelství Svoboda, v roce 1970 po dobu čtyř měsíců působil jako dramaturg Československého filmu. Roku 1960 se stal kandidátem Svazu československých spisovatelů, roku 1967 byl přijat za člena.
X-Egem, Praha, 2003. Repro archiv
Roku 1989 se stal s Romanem Rážem, Miroslavem Ivanovem a Zeno Dostálem jedním z iniciátorů vzniku organizace spisovatelů-nestraníků Klub 89. V roce 1995 byl zvolen jeho místopředsedou, v roce 1996 se stal šéfredaktorem jeho čtyřměsíčníku Česká povídka. Klub 89 zanikl k 31. 12. 1999, Vladimír Přibský byl jeho posledním, likvidačním předsedou.
Pro svou literární práci užíval pseudonym, který odkazuje k jeho rodnému městu. Některé z jeho prací byly publikovány také pod pseudonymem A. D. Regner. Je autorem próz se společenskou a detektivní tematikou, rozhlasových her a scénářů televizních inscenací; po roce 1989 se začal věnovat především románům a novelám s historickou tematikou. Mezi jeho nejúspěšnější prózy patří Vánoční návštěvy, Můj muž král Karel IV., Má čtvrtá žena Alžběta nebo Adina. Je autorem více než dvaceti rozhlasových her a několika televizních. Kratší texty, převážně povídky, publikoval i časopisecky. Vycházely například v Dikobrazu, Světě v obrazech, Mladé frontě, Květech, Květnu, Novém životě, Hostu do domu, Červeném květu, Plamenu a Literárních novinách. Z denního tisku hlavně v Mladé frontě. /Více zde./
O jeho úmrtí včera informoval jeho syn Vít Řezáč.
/Pro iDN z více zdrojů připravil hul/
Komentáře k článku: Zemřel Vladimír Přibský
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
