Fragmenty rozhlasu
Každý, kdo se byť i jen letmo orientuje v evropských dějinách XX. století, ví, kdo to byli interbrigadisté, ti erudovanější mají i povědomost o českých „Španělácích“ a jejich dalších osudech: smutný ve Francii, ostudný ve Velké Británii (pokud jde o komunisty) a často tragický v poúnorovém Československu.
Hrdina Sovětského svazu, generálmajor Antonín Sochor Foto archiv
Každý, kdo chodil do školy před Listopadem, ba každý, kdo tu vůbec před Listopadem žil, zná jméno podplukovníka Sochora, hrdiny Sovětského svazu (1943), důstojníka Svobodovy armády. Konečně v Praze, na rozhraní Letné a Holešovic je po něm pojmenována ulice, která symbolicky ústí do třídy Dukelských hrdinů (dříve Bělského), mezi které patřil i on. (Na štěstí se nestal jednou z tisíců mučednických obětí vojensky zcela nesmyslné a stalinsky zlovolné Dukelské operace.)
Prakticky nikdo ale neví, že Antonín Sochor (1914–1950), tento nesmírně statečný muž, byl také interbrigadistou sui generis a že byl za to pravděpodobně zavražděn.
V pravidelném historicko-investigativním pořadu Českého rozhlasu – Dvojka – Praha Stopy, fakta, tajemství byli posluchači 10. 1. půl hodiny seznamováni s výsledky pátrání Stanislava Motla, pátrání po poválečném životě známého, ale vlastně neznámého hrdiny.
A. S. se vyznamenal poprvé v bitvě u Sokolova, kde po jeho boku, společně s mnoha dalšími českými Židy, bojoval i bratranec budoucí ministryně zahraničí USA M. Albrightové. (V obou našich zahraničních armádách, v SSSR i v Británii, bylo neuvěřitelně vysoké procento Židů, některé prameny udávají až 40 %. Následovala bitva o Kyjev (1943) a pak krvavá kóta 531 na Dukle.
A. S. zůstal po válce v armádě, z roku 1947 je jeho absolutorium vysoké vojenské školy. To je ale také jeden z mála ověřitelných faktů, protože jeho poválečný život probíhal v hlubokém utajení.
Z dokumentárního pořadu Stanislava Motla Smrt přišla po půlnoci jsme se dozvěděli, že A. S. působil ve vojenském výcvikovém středisku ve Stráži pod Ralskem. Koho to ve Stráži cvičil, se s jistotou neví, stát Izrael měl vzniknout až 14. 5. 1948. Zdá se však, že ve skrytu před Inteligence Service, západními diplomaty i novináři vojensky připravoval „občany“ britské mandátní Palestiny. Žijící člen rodiny ukázal S. Motlovi pohlednici, poslanou A. S. domů v roce 1946 z Jeruzaléma.
Jisté je, že byl v Palestině nejméně ještě jednou, a to v letech 1948–1949, a že tam připravil plán dobytí Gazy, která byla po roce 1948 součástí Předjordánska.
V roce 1949 dopadly první izraelské demokratické volby jinak, než si to malovali moskevští soudruzi, takže A. S. byl odvolán domů. Jeho letadlo se nad středozemním mořem stalo terčem neúspěšného pokusu o sestřel neznámou stíhačkou – poškozený stroj přistál na Krétě.
A pak už je tu jenom svědectví o tom, že A. S. se jednou vrátil domů ze služební cesty nesmírně rozrušen a od té doby si bral na cestu mimo obligátní pistole vždycky i svůj samopal. Absolvoval několik silničních karambolů a při tom posledním, kdy do jeho vozu najel náklaďák, přišel o život. Havárie nebyla nikdy vysvětlena.
Komentáře k článku: Fragmenty rozhlasu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
