Senzace: Zaříkání se neztratilo!
Literární svět má novou senzaci. Jak odhalilo nedávné vydání New York Magazine, podařilo se objevit jedno z prvních děl nejslavnějšího amerického dramatika Eugena O’Neilla, mnoho desetiletí považované za ztracené (resp. zničené). O’Neill proslul jako neúprosný analytik rozvrácených duší, pro něž nacházel bohatý materiál ve vlastní rodině. To byl také důvod, proč hru Cesta dlouhého dne do noci zakázal uvádět dříve než 25 let po své smrti, což jeho manželka Carlotta pochopitelně nedodržela… V případě jednoaktovky pod názvem Exorcism (Zaříkání), kterou v roce 1920 uvedl soubor Provincetown Players, O’Neill zničil – jak alespoň doufal – všechny kopie textu, prý z ohleduplnosti ke svému otci, oslavovanému romantickému herci Jamesi O’Neillovi, který v té době utrpěl cévní mozkovou příhodu. Osud tomu chtěl, že se kopie hry vynořila na počátku tohoto roku v dědictví scenáristy Philipa Yordana, který ji získal od O’Neillovy exmanželky Agnes Boultonové.
Agnes se narodila v roce 1892 jako dcera britského malíře Edwarda W. Boultona, ale vyrůstala ve Filadelfii. S O’Neillem se seznámila v roce 1917 v Golden Swan Saloon (jinak známým pod názvem Díra do pekla) v Grenwiche Village, v době, kdy pracovala jako redaktorka rodokapsů (v americké angličtině „pulp fiction“). O šest měsíců později se vzali a ona mu porodila dvě děti – Shana (1919) a Oonu (1925), známá jako manželka Charlieho Chaplina. V té době šla O’Neillova spisovatelská hvězda vzhůru, v roce 1920 získal Pulitzerovu cenu. Vztah se začal rozpadat v roce 1928, kdy Eugene potkal herečku Carlottu Montereyovou. V roce 1929 se rozvedli (s Carlottou zůstal O’Neill navzdory množství skandálních rozchodů až do své smrti). Agnes své zážitky ze vztahu s O’Neillem literárně využila: v roce 1944 vydala knihu The Road before Us (Cesta před námi) a v roce 1958 zpracovala vzpomínky na dva první roky manželství pod názvem Part of a Long Story (Část milostného příběhu). Jak se nyní ukázalo, po celou dobu si schovávala nejen dopisy od O’Neilla, ale také rukopis hry Exorcism, který později věnovala příteli Philipu Yordanovi. Agnes Boultonová zemřela v roce 1968, její korespondence s O’Neillem byla publikována v univerzitním tisku v roce 2000 pod názvem Zvedá se vítr (A Wind is Rising). Jednoaktovka Exorcism by měla být publikována na jaře příštího roku v edici Yale University Press. Kritik John Lahr, který o hře píše v již zmiňovaném New York Magazine, poukazuje na to, že tento text je cenný jak po historické, tak i umělecké stránce. Vrhá totiž světlo na dramatikův pokus o sebevraždu ve věku 24 let (Exorcismus napsal o sedm let později). Hrdinou jednoaktovky je 24letý Ned Malloy, vnitřně nevyrovnaný mladík, který se úmyslně předávkuje léky. Je však na poslední chvíli nalezen a zachráněn svým přítelem Jimmym. V závěru hry zvolá: Minulost je spálena. Cítím se jako znovuzrozený! Kritik John Lahr tvrdí, že tuto hru můžeme považovat za mezník, bod zvratu ve strastiplném O’Neillově mladém životě, neboť teprve po této příhodě prý začal psaní brát vážně. Tehdy se vzdal koketování se smrtí ve prospěch koketování s uměním, charakterizuje situaci Lahr.
Hry O’Neilla dodnes nezmizely z repertoáru světových scén, naopak zdá se, že naprosto přesně zrcadlí schizofrenii, nervozitu a závislosti dneška. V Británii například zazářila v první polovině roku v londýnském Donmar Warehouse inscenace Anny Christie s Judem Lawem a Ruth Wilsonovou. V příštím roce je plánována premiéra Cesta dlouhého dne do noci ve westendovém Apollo Theatre v režii Anthony Page se slavným představitelem detektiva Hercule Poirota Davidem Suchetem.
Za zahraničního tisku vybrala, upravila a přeložila Jana Soprová
Komentáře k článku: Senzace: Zaříkání se neztratilo!
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
